Moto Guzzi Griso 1200 8V (2009)

Dlouho jsem přemýšlel, zda se dělit o své poznatky, prožitky a úvahy s ostatními motorkáři. Sám jsem zde čerpal informace od jiných, tak proč nepřidat něco ze svého pohledu? Všichni motorkáři jsme "postižení", jak tomu mnozí říkáme, stejně. To je jedna z věcí, která mě velmi zajímá, co to vlastně je, to co nás k těmto motorkám přitahuje? Je to ten zážitek, stroj, vlastnictví, sounáležitost se skupinou věcí, či skupinou lidí, nebo snad všechno dohromady a ještě něco navrch? Začal jsem opět jezdit, po devíti letech a postupně se prokousávám mnoha úvahami. Nandám helmu a jedu a dokud je helma na hlavě, je to jediné co dělám. A druhé já si zatím přemýšlí.

Za devět let se hodně změnilo, už jen to oblečení. Ne že by tenkrát nebylo, ale myslím, že se to až tak neřešilo. Nějaká bunda ano, helma, ale zbytek tak co se doma našlo. Informací je záplava a snad i tato skutečnost dělá z dříve okrajových oblastí veledůležité oblasti diskuze. To vše k velké radosti výrobců. Nemůžu se zbavit pocitu, že právě diskuze na téma co koupit zabíjejí samou podstatu, proč se tím motorkařením zabýváme. Legálním únikem ze světa technologií je magické slovo "retro" a asi není náhoda, že právě retro výrobky jdou do módy. Já mám technologie rád, je to můj chléb, ale nejraději mám takové neokázalé, ty co nejsou vidět a automaticky je přijímáme.

Dále si nelze nevšimnout rozdílu chování řidičů aut a i chodců. Pamatuji si, jak jsem v jedné uzavírce vjel na chodník, protože to jinak nešlo a nějaký stařík mě praštil holí po helmě. Je pravda že jsem v té době měl helmu se zrcadlovým sklem a to jen proto, že čiré nebylo k sehnání. Asi že mě nebylo vidět do očí, stal jsem se ztělesněným symbolem zla. Dnes mě připadá, že veřejnost motorkáře více akceptuje a auta se rozestupují. Překvapilo mě to právě na jedné z mých prvních jízd, kdy jsem si jen přál těch čtvrt tuny bez kolize přepravit Prahou a kolona se rozestoupila, nechtělo se mi, ale musel jsem mezi ně vyrazit. Přece je nezklamu.

Reakce okolí na pořízení motorky byly smíšené. Od nadšení, obavy až po totální nepochopení. Sem tam jsem testoval ty reakce, co kdo řekne. Je to jako si pořídit milenku, honilo se mě v hlavě a usmíval jsem se, když někteří v okolí hledali v milenkách spásu. Tak jsem si našel argument, překvapivě univerzální argument: "je to levnější než milenka". Okolí jsem měl vyřešené, ale sám jsem se chtěl do té problematiky vášně ponořit více a ještě více. Dávno jsem opustil argumenty praktičnosti, a soustředil se na podstatu této staronové vášně. Nasednul a vyrazil.