Švýcarské motání 2013
Text: Mat | Zveřejněno: 13.2.2014 | Zobrazeno: 34 314x
Tak letos se konečně dočkáme námi dlouho odkládané Korsiky. Dokonce nepojedeme sami. Jenže člověk míní, život mění! Tentokráte to mají na svědomí moje osobní okolnosti. Plány na Korsiku se opět posouvají na další roky. Jelikož je těžké se vzdát dovolené na moto a okolnosti se znovu mění, tak vzniká rychlý plán. Po loňském průjezdu Švýcarskem, které nás uchvátilo, bude tato země naší hlavní destinací. Bohužel se již nedaří domluvit společníky, kteří s námi měli jet původně na Korsiku, takže opět vyrážíme sami. Jen s malou změnou. Místo přítelkyně Kamily jede manželka Kamila. :-)
Kapitoly článku
5.7.2013 pátek (Domov – Lasa (I) – 808,6 km)
CRRRR, budík zvoní v 5:15 hod, ale vůbec nejdou rozlepit oči. Vstáváme až v 6 hodin. Dáváme si čaj, něco k snědku a dobalujeme u toho pár posledních věcí. Vyrážíme kolem 7:30 hod, čeká nás nudný, převážně dálniční transport.Na hraniční přechod v Mikulově míří spousta aut, ale s motorkou se dá dobře předjíždět, takže si držíme svoje tempo. Na hraničním přechodu do Rakouska se ještě Česká policie snaží zvýšit obsah státní kasy, ale jak to pozorujeme, moc se jim to nedaří. Rychlosti tu řidiči dodržují. Kousek za hranicemi najíždíme na dálnici směr Wien, Linz, Salzburg, Innsbruck. Cestu známe a nemá smysl ji nějak popisovat, je to jen dálnice, tankování, občerstvení, nuda, nuda, dálnice, atd....
V okolí Linzu nás překvapí pořádný déšť. Během pár minut jsme pěkně mokří. Nepromoky jsme nestihli použít. Naštěstí tato přeháňka končí během pár km a pomalu za jízdy schneme.
V okolí Salzburgu nás pro změnu zpomaluje kolona. Daří se nám ale prodírat se mezi auty a musím říct, že kromě asi 3 aut (jedno z toho byli češi), nás vzorně pouštějí a uhýbají. Potkáváme spoustu motocyklů BMW. No bodejť by ne, když je v Garmischu sraz BMW.
Za Innsbruckem je dálnice úplně prázdná. Potkáváme jen pár aut a motorek. Konečně sjíždíme z dálnice a pokračujeme dál směr Itálie přes náš 1. průsmyk TIMMELSJOCH. Platíme za průjezd 12 EUR. Cesta je krásná, dáváme si chvilku pauzu, ale je tu chladno, tak pokračujeme dál.
Průsmyk Timmelscjoch
Posledních 40km k cíli se hrozně táhne. Cestu celkem známe, už jsme tu byli a to již vícekrát. Do kempu přijíždíme asi v 19:15 hod. Stavíme stan, dáváme si k večeři domácí řízky s chlebem, sprchu a unaveni uleháme.
Kemp: Lasa (Itálie) – Camping Badlerhof – 22.50 EUR (2os, stan, moto), známka od nás: 1
6.7.2013 sobota (Lasa – Sorico (I) – 320,9 km)
Budíček byl naplánovaný kolem 7 hod. Bohužel čaj si ráno neuvaříme, neboť jsme zapomněli koupit zapalovač. Asi v 8:30 hod nasedáme a vyrážíme vstříc dnešním zážitkům a hlavně překrásným průsmykům, které nás dnes čekají. Počasí nám zatím přeje. Ve Švýcarsku jsme během chvilky. Byli jsme kousek od hranic. Prvním dnešním průsmykem je OFFEN PASS. Moc nás ničím nezaujal a vzhledem k počtu průsmyků, které jsme projeli, se přiznám, že mi občas splývají.Dalším průsmykem je FLUELA PASS, na jehož začátku bohužel čekáme v koloně. Stala se tu havárka (motorkář!) a probíhají záchranné akce. Po 20 minutách čekání, odlétá vrtulník a my můžeme pokračovat pomalu v cestě. Na vrchu si dáváme pauzu. Je to tu nádhera. Něco málo zakousneme a pokračujeme v cestě.
WOLFGANG PASS byl jen takovou malou zajížďkou u města Davos a tak si projedeme i jej. Nebylo to nic zvláštního, jen pár zatáček. Vracíme se zpět do Davosu, který je docela ucpaný. Svítí sluníčko a je pořádný vedro. Potkáváme tu po cestě spoustu krásných veteránů. Krajina je krásná, všude nádherně zeleno a tak si to naše oči patřičně užívají.
Ale to už zase stoupáme výš a výš. Tentokráte na ALBULA PASS. Další opravdu překrásný průsmyk v dnešní sérii.
Průsmyk Albula Pass
Posledním dnešním průsmykem se stává PASSO DEL BERMINA. Opět nádhera!
Průsmyk Passo Del Bermina
Dál pokračujeme cestou zpět do Itálie. Přes Sondrio do města Sorico, kde máme vytypovaný další kemp, kam přijíždíme po 16 hod. Stavíme hned stan a pomáhá nám vidina koupání v jezeře, které je hned u kempu. Voda je ale úplně ledová a tak se jdeme raději podívat po okolí, něco málo nakoupit a hlavně nasávat tu krásnou atmosféru. K večeři si dáváme guláš z plechovky s chlebem a navečer ještě na zchlazení zmrzlinu.Toho zchlazení bylo večer víc, neb se tu poprvé setkáváme ve sprchách s placením za teplou vodu.
Kemp: Sorico (Itálie) – Campeggio La Torre – 26 EUR (2os, stan, moto), známka od nás: 1-
7.7.2013 neděle (Sorico – Tiefencastel (CH) – 325,7 km)
Spalo se parádně, v noci bylo teplo. Počasí vypadá opět dobře. Vstáváme v 7 hod, konečně vaříme čaj a snídáme. Než stihneme složit stan a vyrazit, tak už je vedro jak … Vyrážíme v 8:30 hod, brána je ještě zavřená, tak se musím protlačit malou brankou pro chodce, což je tedy na mm přesně. Jedeme zpět do Švýcarska směrem na Lugano.Ve městě Melide navštěvujeme muzeum miniatur (vstupné 19CHF/os). Prohlídka nám zabere asi 1,5 hod, ale nebyl by problém tady zůstat mnohem déle. Je to tu nádherné, všechny ty památky, hrady, lanovky, vlaky....všechno vypadá jak skutečné, všechno krásně funguje. Lidem, co to vyrábějí a starají se o to, patří obrovské uznání. Jen prostříhat travičku okolo musí být snad na ruční nůžky. Z atrakcí mají velkou radost i ještěrky a vrabčáci, kteří se zde vozí i na lodičkách a vlacích.
Muzeum miniatur - Melide
Po prohlídce pokračujeme do města Caslano, kde se nachází muzeum čokolády. Toto místo bych dnes klidně vynechal. Více než muzeum, bych řekl, že je tam prodejna podnikové čokolády za zajímavé ceny. Naštěstí bylo vstupné zdarma. Prohlídka trvala asi 3 minuty.
Pokračujeme v cestě a dalším úžasným místem se stává PASSO DEL ST. BERNARDINO.
Jedeme přes další průsmyk a to JULIER PASS.
Průsmyk Julier Pass
Ubytování nalézáme na okraji města Tiefencastel, kde jsme asi o 500m (nm) níže. Kemp je to malý, vybudovaný u baráku na zahradě, ale tím líp. Aspoň tu bude klid. K večeři si vaříme instantní těstoviny. Sprcha je tu opět placená, ale po včerejšku jsme alespoň pochopili jak se to dělá. Vlastně tak trochu po česku. Dědek s babkou si vlezli do jedné sprchy aby ušetřili a takhle to budeme dál dělat i my.
Večer se necítím nejlíp, asi na mě něco leze a tak sahám do zásob pro medicínu v podobě slivovičky. Bohužel nezabrala a v noci se budím s bolesti v krku a zpocený jak... (asi mám i teplotu). Mlátím do sebe orofar a doufám, že nám takto nekončí dovolená.
Kemp: Tiefencastel (Švýcarsko) – 25 CHF (2os, stan, moto), známka od nás: 2-
8.7.2013 pondělí (Tiefencastel – Ritzingen (CH) – 330,3 km)
Je asi 7 hod a my vstáváme. V noci jsem se budil každých 5 hodin a bral si orofar, abych to nějak udolal. Je to lepší, ale nic moc. K ránu byla slušná kosa, tak jsme museli zavézt novou metodu a to tělo na tělo a bundy ještě přes nás.Vyrážíme opět kolem 8:30 hod, počasí vypadá krásně. Naší dnešní první zajímavostí je soutězka VIA MALA, kde je teplota rázem o několik stupňů nižší. Potkáváme zde 3 mladý kluky na něčem jako u nás babetta. Nabalení stany, spacáky, atd... a vybavení nadšením a obrovskou radostí z cestování na dvou kolech.
My si dáváme opět nějaký ten průsmyk. Dnešním prvním se stává OBERAL PASS a vzápětí FURKA PASS.
Po cestě na "Furku" máme pocit, že brzo vystoupáme až do nebes. V okolí je vidět hodně sněhu a místy čekáme, že začne i padat. Dokonce vidíme na nějaké vedlejší silničce auto prohrnovat cestu.
Dál pokračujeme, pro nás již známým průsmykem GRIMSEL PASS, ovšem i tento si patřičně užíváme. Letos je jezero mnohem víc zamrzlé. Jediné, co se nám nedaří, je vidět sviště, pro které je zde vybudovaná ohrada.
Přes SUSTEN PASS, kde sečou trávu a je to tedy napadané na silnici, se vracíme zpět do města Andermatt, kde jsme měli původně v plánu zůstat. Opakuje se ovšem včerejší scénář a tak pokračujeme dál.
Pro mě osobně nejhorším průsmykem za celou dobu byl ST. GOTTHARD PASS, ze kterého vede druhá cesta po dlažebních kostkách.
Chuť si zlepšíme na dalším průsmyku NUFENEN PASS, na kterém je opět sněhu víc, jak u nás v zimě.
Kemp nacházíme v malé vesničce Ritzingen, obsluha se zde nechytá na angličtinu, ale nějak to zvládáme. Stavíme stan a vypadá to na déšť. Máme obrovskou chuť na maso a tak se jdeme najíst. Ceny jídel nás ovšem nemile překvapují, nebo spíše vyráží dech. Nakonec si dáme alespoň těstoviny. Po večeři si dáme sprchu, jak jinak než společnou a jdeme ležet. Venku už prší a vypadá to, že bude pořádný slejvák. V krku stále bolí.
Kemp: Ritzingen (Švýcarsko) – Camping Brigga – 18,10 CHF (2os, stan, moto), známka od nás: 3