Tři měsíce s přilbou Schuberth S2

Bílá integrálka dorazila koncem března v klasické kartonové krabici, kde se kromě samotné přilby nacházel obal na helmu ze silné měkké látky, deflektor pod bradu, pinlock a tlustý manuál. I bez dlouhého listování v přiložené příručce bylo celkem jasné, jak helmu používat a kam případně připevnit suché zipy bradového krytu. Na první potěžkání není esdvojka žádné pírko, ale to ještě nemusí nutně znamenat, že po jejím nošení naroste býčí šíje. S hmotností 1 450 gramů se do mušší váhové kategorie sice nevejde, ale díky dobrému vyvážení nenamáhá krční svalstvo o nic víc, než lehčí modely. Konstruktéři si ale zaslouží pochvalu hlavně za to, jak se jim povedlo zmenšit vnější rozměry nové skořepiny. V tomhle směru se helma Schuberth S2 jednoznačně nechala inspirovat sportovním modelem SR1, a s robustními tvary starších cestovních přileb nemá už pranic společného.
Technickým parametrům přilby jsme se už celkem podrobně věnovali před začátkem sezóny, a tak se na ní teď pojďme podívat rovnou z hlediska praktického užití. Před kvalitou zpracování nezbývá nic jiného než smeknout - všechno je propracováno do posledního detailu, každý spoj perfektně lícuje a na materiálech se evidentně nešetřilo. Plexi po zavření dokonale těsní kolem dokola, ventilace se otevírají s přiměřenou dávkou odporu, aby prsty vnímaly zpětnou vazbu, ale nemusely mechanismus přemáhat zbytečně velkou silou. Také ráčnové zapínání řemínku funguje přesně, a vzbuzuje patřičnou důvěru. Hodně intuitivně je vyřešeno ovládání sluneční clony, umístěné na spodní hraně skořepiny po levé straně.
Při prvním nasazení přilby na hlavu jsem si dvakrát kontroloval, zda se omylem nepokouším nasoukat do dětské velikosti. Vstup je hodně těsný, ale po překonání počátečního odporu se za odměnu dostaví pocit skutečně dobře padnoucí přilby, jejíž interiér obepíná hlavu nejen po obvodu ve výšce čela, ale také kolem krku. Po několika nasazeních se na zúžený vchod do přilby dá celkem snadno zvyknout, a po nějaké době připomene těsnější spodek esdvojky jenom návrat k jiné přilbě s volnějším vstupem. Na co ale při vývoji nové Schuberthky zapoměli, to jsou nositelé dioptrických brýlí. Jakoby považovali sluneční clonu za všemocný prostředek, a nepřipustili si možnost, že se do přilby obleče krátkozraký motorkář. Při troše snahy se sice nožičky brýlí dají za uši skrz těsný polstr protlačit, ale protože v interiéru pro ně nejsou vyhrazeny žádné tunely, po několika hodinách používání přilby začnou nepříjemně tlačit do spánků. Taková drobnost dokáže narušít jinak dokonalý celodenní komfort.
Jinak je ale těsný interiér jasnou výhodou: přilba drží na hlavě jako přilepená, a vůbec nezáleží na tom, jestli zrovna bojujete s větrem na rychlém naháči, nebo se můžete schovat za plexi cestovnější motorky.Svůj díl na dobré stabilitě helmy má i důmyslný tvar zadní části skořepiny, a také spodní hrana. Helma díky tomu nejen pevně přimkne k hlavě, ale nemá ani snahu s ní komíhat ve větru. Dobrá aerodynamika se podepsala také na nízké úrovni hluku, která umožňuje téměř nerušený poslech ze sluchátek interkomu Interphone F5. Schuberth v současné době dodává na trh svůj vlastní komunikační systém, vyvinutý přímo pro přilbu S2, ale ten jsme zatím neměli možnost vyzkoušet.
Vývojáři si dali hodně práce také s novým systémem ventilací a je třeba uznat, že se jejich úsilí vyplatilo. Přísun čerstvého vzduchu do vyhřáté přilby probíhá skutečně velmi rychle, a jediná výtka by se snad dala adresovat bradovému větráku, který v otevřeném stavu poněkud hučí a narušuje všeobecné ticho v přilbě. Horní ventilace ale stačí pokrýt komfortní nároky i v tropických dnech, a bradový ventilátor tak klidně může zůstat zavřený. Mlžení plexiskla při opačném teplotním extrému vyřeší pinlock. Při pomalé jízdě městem se osvědčila poloha mírně pootevřeného plexi, jehož mechanismus umožňuje aretaci dokonce v několika pozicích. První krok po otevření plexi by v ideálním světě mohl být ještě o něco kratší, aby vzniklá mezera propouštěla ještě o něco slabší proud vzduchu, ale obecně je krokování plexi hodně praktické.
Za tři měsíce jsme s novou Schuberthkou S2 najezdili už pěkných pár tisícovek kilometrů, a ne vždycky v úplně ideálním počasí. Ale ani déšť a chladno nemusí hned značit problémy, zvlášť když máte na hlavě tak dobře vymyšlenou přilbu. Díky pinlocku můžete za chladnějších dnů bezstarostně pozavírat ventilace a plexi se stejně nezamlží. A když jeho povrch pokryjí dešťové kapky, ani není třeba je stírat rukavicí. Stačí na okamžik otočit hlavu jako při rozhlížení, a proud vzduchu udělá práci za vás. Nebýt drobného problému s umístěním brýlí, byla by nová helma snad úplně dokonalá. Díky těsně padnoucímu vnitřku a promyšlenému systému ventilací se dobře hodí na sportovní motorku, zatímco sluneční clona a nízká úroveň aerodynamického hluku z ní dělají perfektního společníka na delší cesty. Uvidíme, zda si dobré jméno nepokazí ani po dlouhodobějším používání.