Ducati den 2008 v Mostě

Ducati 848

Tahle novinka, která dorazila do ČR začátkem prosince minulého roku, obléká úplně stejný kabát jako 1098ka. Na první pohled od sebe tyto „dvojčata“ nerozeznáte! Ovšem už po krátkém svezení, budete mít i se šátkem na očích jasno, na které jedete. Není to pouze v odlišných pohonných jednotkách co do počtu kubíků, posazených do tradičního trubkového rámu, ale i v jiných komponentech a jejich funkčnosti. Tento motocykl jsem měl možnost vyzkoušet i v běžném provozu minulý týden. Přestože vládlo bídné počasí, vzal jsem tuto příležitost pevně do svých rukou a vyjel do ulic poznávat nepoznané.
První dojem? Senzace! Volbu pneumatik nebere výrobce na lehkou váhu a vsází na závodní obutí značky Pirelli SuperCorsa, čímž dává zřetelně najevo, pro jaké účely byl jeho produkt vyroben. Díky nim je jízda na mokré vozovce bezpečnější a svižný výjezd ze zatáčky si můžete dovolit i bez zaťatých zubů. Bohatým zdrojem informací je multifunkční přístrojová deska. Leckterý počítačový expert by pohledem na tuto věcičku možná dosáhl svého, promiňte mi ten výraz, „ITorgasmu“! Avšak netřeba tuto skutečnost nijak výrazně zlehčovat, poněvadž data jako je průměrná rychlost a spotřeba, včasné upozornění na servisní prohlídku, kontrolka nízkého tlaku oleje a jeho teplota, jsou méně obvyklé a ocení je nejeden motorkář.

Za jízdní vlastnosti uděluji jedničku, ale absenci tlumiče řízení musíte mít na paměti a podle toho si volit tempo jízdy. Originál tlumič řízení lze ovšem dokoupit. Jízdu na běžné silnici si budete stoprocentně pochvalovat, ale jinak tomu může být na závodní dráze. Právě mostecký okruh si proklepl červeno-černou „talošku“ a samotný závěr nebyl dvakrát na dobré úrovni. Vyjíždím z boxu a vše se zdá být OK! Čtvrthodinka je opravdu krátká doba na to, poznat nějaké významné plusy či mínusy, ale pár věcí se prostě přehlédnout nedalo. Zaváděcí kolo mám za sebou a svištím si to po cílové rovince, po které přichází tvrdé brzdění do šikany. A přesně tady se projevuje první kámen úrazu. Brzdím pár metrů za cedulí s hodnotou 200 m a okamžitě aktivuji záchrannou brzdu, jež jsou mé oči. Zatočil jsem jen tak-tak a musím konstatovat, že tento brzdný účinek brzdových třmenů Brembo bych nechtěl vlastnit ani u traktoru.
Bohužel stav, kdy jsem musel brzdit očima, jsem prožíval každou zatáčku na okruhu. Nutno dodat, že motocykl, který byl označen samolepkou 848 Press, nebyl totožný s motocyklem, který jsem testoval v provozu a na kterém brzdy pracovaly perfektně. Proto zůstává nad tímto problémem můj otazník. Horší funkčnost brzd eliminuje vzápětí ovladatelnost téhle „nudle“! Osmčtyřiosmička dává srozumitelně najevo, že pánem jste jednoznačně Vy. Rychlé nálety do zatáček, čisté průjezdy, hbitá změna směru jízdy, to jsou typické charakteristiky, které může Ducati osazená plně stavitelnými tlumícími jednotkami firmy Showa nabídnout. Na perfektně fungujícím základním nastavení můžeme hledat pouze nepodstatné mušky.
Zcela nový o 3 kg lehčí dvouválcový motor do L má obdivuhodné parametry. Při deseti tisících se výkon vyhoupne až na neuvěřitelných 134 koníků, což je u dvouválu pěkná porce. Při jízdě na okruhu zažijete krásné momenty, vždyť poměr power-to-weight je lepší než u silnější 999tky. Co se týče převodovky, tak jsem byl nemile překvapen. Značně krátká jednička byla ještě o fous zkrácena omezovačem otáček, který je na první převodový stupeň nastaven již někde kolem 10ti tisíc. Je to škoda, protože Vás to značně brzdí na výjezdu ze šikany nebo vracáku a projet tyto místa dvojkou vyžaduje precizní rychlý průjezd, který se Vám nemusí pokaždé podařit. V neposlední řadě se musím zmínit o funkčnosti spojky. Olejová lázeň se postarala o přesnější dávkování a proto není co vytknout, možná chybí pouze osobitý zvuk suché spojky, který je pro Ducati více než charakteristickým znakem.
To bylo představení hadimršky o objemu 849,4ccm. I přes drobné nedostatky sklízí můj obdiv, protože případnou výměnou brzdových destiček a změnou finálního převodu se z této motorky stává velmi obratná a výbušná zbraň!

Ducati 1098

Při pohledu na sršně s nápisem Ducati 1098 vnímám jednoznačný respekt - a to nemusí být ani nastartován agregát s následujícími charakteristikami. Výkon 160 koňských sil a kroutící moment 123 Nm s kombinací váhy, která je 173 kg, slibuje zážitky, které se nedají k ničemu přirovnat. Skutečnost, byla ovšem ještě „horší“, než jsem doufal. Vyhrazený čas pro jízdu na motocyklu, jehož technické údaje zpomalují mé chápání, byl zkrácen ještě o dvě minuty. Důvodem byla kontrola letmo uloženého zadního kola, protože během čtvrté rozjížďky bylo nutno zadní pneumatiku vyměnit. O to víc jsem se na test těšil! Čerstvě zajetá SuperCorsa - co si víc přát?
Opouštím pit-line a zkouším brzdy. Fantazie! Razantní nástup, který jsem ve skrytu duše očekával od rychlého suberbiku, se dostavil okamžitě po sáhnutí na brzdovou páčku. Čas tlačí a tak za to se stoprocentní důvěrou začínám tahat. Sportovní posed 1098ky nemá chybu a rychle si na něj zvyknete. Jízdní dovednosti jsou přímo neuvěřitelné. Do zatáčky vjedete s naprostou lehkostí a přesností. Motocykl doslova „padá“ do zatáček, takže se u toho moc nenadřete. Poněkud měkčeji nastavený podvozek se ozval celkovým propružením v momentě, kdy jsem potřeboval razantně změnit směr jízdy. Ale to vše se dá opět doladit plně stavitelnými tlumením, kterým superbike disponuje. V táhlých zatáčkách se chová mistrovsky. Mírné kontrolované prokluzování zadního kola při plném plynu cítíte hlavně v zatáčce pod boxy.
Společně s otočením plynové rukojeti se začínám v přilbě viditelně usmívat. Bravo! Takový nástup výkonu jste stoprocentně nečekali. Máte zařazeno za jedna, plný plyn a očekáváte svíčku vhodnou na vánoční stromeček. Omyl! Ducati je prostě na průjezdy a výjezdy z pomalých zatáček zkrátka nejlepší. Nemusíte vůbec ubírat a bát se, že překlopíte mašinu naruby jako kolečko s pískem. A tady podle mě získává motorka na větší rychlosti než konkurence.
Čas vypršel a mě nezbývá nic jiného, než povedené 1098ce složit nemalý kompliment. Více jízdních poznatků Vám bohužel nemohu sdělit, protože na rozsáhlou analýzu červené střely bylo opravdu málo času. Ale jeden fakt Vám slíbit můžu. Koncem června by se lehce zkrotitelná, divoká Italka s velkým „I“ měla podrobit našemu redakčnímu testu, ve kterém si ji proklepneme do morku kostí.

Informace o redaktorovi

Tomáš Mikšovský - (Odebírat články autora)
Dan Šeiner - (Odebírat články autora)
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE