ktm_unor




Značka Phelon & Moore v Miláně ohlásila svůj návrat

Ještě že máme historii plnou stovek, ne-li tisícovek mrtvých motocyklových značek, takže je kam sáhnout pro zajímavý příběh, když se rozhodnete, že byste se teď zrovna chtěli živit výrobou a prodejem motocyklů. Tedy, hlavně tím prodejem. Na veletrhu EICMA jste tak mohli potkat stánek kdysi slavné britské značky Phelon & Moore a kupodivu na něm byly jenom benzínové motorky, žádná elektrická!

Kapitoly článku

Americký kapitál, britské sídlo, čínská výroba, tak by se ve stručnosti dal zmapovat novodobý příběh značky Phelon & Moore. Čert ví, co nové majitele vedlo k volbě právě téhle značky, o níž už 99,9 % motorkářského světa nemá tušení, že kdy existovala, ale je zkrátka zpět. A s docela kulatým výročím. První prototyp motocyklu pan Joah Carver Phelon postavil už v roce 1902 a ke znovuzrození značky jako takové prostřednictvím skupiny investorů došlo v roce 2022, což je pěkných 120 let. Ovšem daleko zajímavější je to, že se pan Phelon spojil v roce 1904 s panem Richardem Moorem a společně založili právě značku Phelon & Moore a nyní, přesně po 120 letech, se novodobé motocykly Phelon & Moore poprvé prezentovaly na veletrhu EICMA potenciálním zákazníkům. A jak už zaznělo v nadpisu, v dnešní době je docela příjemným překvapením, že všechny vystavené stroje pohání spalovací motor.

Phelon & Moore nabízí tři modelové řady po dvou strojích, dohromady tedy šestici motocyklů. Upřímně řečeno, přítomnost řady Panthette, což jsou skútry, nám trochu uniká, protože skútrů existuje na trhu nepřeberné množství a ani Panthette S, což je taková Honda SH na kolech 16“/14“ v motorizacích 125 a 200, ani dobrodružný Panthette X (125 a 300) nejsou tak výjimečné, že bychom si mysleli, že po nich někdo sáhne jenom kvůli tomu, že nabízejí velké 7“ TFT displeje se zrcadlením. Jako pěkné skútříky to jsou, to ano, ale šli byste si je koupit místo Hondy, Piaggia nebo Vespy? Těžko.

Řada Panther už je o něčem jiném. To už jsou motocykly a mimochodem v roce 1923 se Phelon & Moore přejmenovala právě na Panther. Dnes pod tímto označením najdete dva cruisery, Panther C jako Classic a Panther S jako Sport. Oba stroje jsou poháněné vidlicovým, kapalinou chlazeným vidlicovým dvouválcem o objemu 573 cm3, jenž ze sebe vydoluje 40 kW/55 koní při vysokých 8500 otáčkách a 48,5 Nm o dva tisíce níž, existovat bude i evropská A2 verze s 35 kW. Jelikož se hmotností oba vejdou do čtvrt tuny, mohly by Panthery docela upalovat. Classic jezdí na širokých 16“ kolech, Sport má vepředu úzkou devatenáctku, jako sekundární převod slouží řemen, zadní trubková kyvná vidlice má cantileverové odpružení a působí jako hardtail, brzdová soustava s radiálně uchycenými čtyřpístkovými třmeny a dvojicí kotoučů vpředu rozhodně nevypadá poddimenzovaně, prostě po stránce konstrukce je všechno v pořádku. Hodně zajímavě vypadá kulatý displej, to je totiž TFT s navigací a schopností zrcadlení telefonu. Co však Panthery trochu sráží, je celkový vzhled, který je takovou kombinací amerických cruiserů tak dvacet let zpátky (nemyslím Harleye) a aktuální čínské vlny, přičemž elegantnější je rozhodně Sport bez toho kýčovitého nadužití chromu.

Jednoznačně nejzajímavějšími motocykly jsou ty, které nesou název Capetown. Jsou opět dva, silničnější Capetown 7S a offroadovější Capetown 7X (poznáte to i z těch zkratek), a jedná se o klasické novodobé dobrodruhy, ovšem s hodně zajímavým a poměrně líbivým designem. K tomu pojmenování existuje i pěkná pohádka, na konci roku 1934 (zase čtyřka na konci!) totiž vyrazily dvě ženy (a mimochodem úspěšné závodnice s medailemi z Brooklands) Teresa Wallach a Florence Blenkiron na 13 500 mil a osmě měsíců dlouhou cestu z Londýna do Kapského města v sedle šestistovky Redwing Panther se sajdou, kterou jim zapůjčil její výrobce Phelon & Moore. Modely Capetown by měly být cestovní dobrodružné stroje, v jejichž sedle byste to prý mohli klidně dotáhnout i dnes do toho Kapského města…

Jestliže o původu pohonných jednotek předchozích strojů toho moc nevíme, tak u Capetownu je už na první pohled jasné, že se jedná o dvouválcovou sedmistovku dodávanou CFMotem. Jejích 55 kW/74 koní a 68 newtonmetrů se bude muset popasovat s 240, resp. 249 kg včetně plných 21litrových nádrží. Škoda té hmotnosti, u sedmistovky bychom chtěli o desítky kilogramů méně, ale jinak oba stroje nejenže vypadají moc pěkně designově, ale působí i velice dobře svým hardwarem. Příhradový ocelový rám, šroubovaná trubková podsedlovka, jednoramenná kyvka, silné brzdy s vypínatelným ABS, kola 19“/17“ se širokými pneumatikami 120/170, nastavitelné odpružení (předpětí vzadu hydraulicky), velký nosič vzadu, jednou rukou nastavitelné plexi vpředu, pod ním opět velký 7“ TFT displej se zrcadlením… Adventur je sice na evropském trhu také víc než dost, jako skútrů, nicméně Capetowny vypadají dost zajímavě na to, abychom si mysleli, že by si své místo mohly vydobýt.

 

Informace o redaktorovi

Jan Rameš - (Odebírat články autora)
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autoři článku obdrželi prémie 0 Kč od 0 uživatelů.



TOPlist