BMW G650Xchallenge
Text: Vláďa Novotný | Foto: Jiří Jevický , Dan Šeiner | Zveřejněno: 27.6.2007 | Zobrazeno: 34 179x
Je to už nějaký ten pátek zpátky, kdy německá značka BMW představila motorkářské veřejnosti motocykly jednoválcové koncepce. V nabídce BMW ještě stále najdeme populární jednoválce řady F, které vždy vynikaly spolehlivostí a také dostupností. Pro letošní sezónu BMW naservírovalo svým příznivcům hned tři zbrusu nové modely řady G 650X, které do jisté míry vycházejí z koncepce zmiňované osvědčené řady F650 - především použitým, ale důkladně upraveným motorem BMW Rotax.
Géčkové trojčata vyráběná v Itálii silně rozšířily nabídku svérázné německé továrny BMW. Přestože se jedná o stejnou modelovou řadu X, každá z trojičky je úplně jiná a zavede Vás do různých tajů motocyklové zábavy. Největší kontrast je mezi terénní verzí Xchallenge a motardovou verzí Xmoto. Ta třetí, Xcountry, si uloupla od každé z nich kousek.
Model
Tyto předpoklady pravého teréňáku, s kombinací charakteristických výjimečností značky BMW, mi nedaly spát a nemohl jsem se dočkat prvních zkušeností v sedle Xchallenge.
Při prvním pohledu na terénního modrobílého bavoráka zaujme úzké sedlo, které je ve své třídě jedno z nejvýše položených. Hodnota 930 mm hovoří za vše a pro nejmenší postavy může být trochu problémem. Pod sedlem se na pravé straně nachází palivová nádrž na pouhých 9,5 litru benzínu. Umístění nádrže hraje velice dobře do not těžišti stroje a přispívá k dobrým jízdním vlastnostem. Na druhé straně, vedle zadního elegantního blatníku, se tyčí nepřehlédnutelná mohutná výfuková koncovka.
Chuť terénního dravce dotvářejí boční spoilery se svým typickým bavoráckým designem a nalepeným logem Xchallenge se zvýrazněným písmenem X. Černá maska plynule přechází přes přední členité světlo v ostře tvarovaný a vysoko umístěný přední blatník. Přední jednadvaceti palcové a zadní osmnácti palcové kolo s perforovanými brzdovými kotouči umocní ráz terénní mašiny. Trošku u terénního Xchallenge postrádám chrániče rukou, které jsou u této kategorie motocyklů v terénu docela užitečné.
Sednete-li za řídítka terénního bavoráku, ihned vás překvapí výška a tvrdost úzkého sedla. Po varování kolegů z jiné redakce jsem s tím předem počítal, ale stejně mě to v praxi překvapilo. Říkám si, je to mašina do terénu, tak to takhle má být a rychle si zvykám! Na pneumatickém tlumiči zadního kola je nastaven režim Hard a v sedle se neubráním pocitu nakoplého zadku a zabořeného předku do země. Zasunu klíček do spínací skříňky, kterou najdeme na pravé straně za bezhrazdovými řídítky, a kontroluji kompletně rozsvícenou přístrojovou desku a displej se všemi důležitými údaji. Kulaté kontrolky signalizují sepnuté směrovky, zařazený neutrál, dálkové světlo, reservo paliva, teplotu a aktivovaný systém ABS. Otáčkoměr u Xchallenge nenajdete. Na displeji je několik přepínatelných informací. Největší číslice v horní části displeje ukazuje danou rychlost. Pod tímto údajem se nachází menší čísla, která po přepínání tlačítka „mode“ informují o ujetých kilometrech, denním počítadle ujetých kilometrů, času a napětí baterie.
Dále se na displeji zobrazí kilometry ujeté od okamžiku aktivace rezervy paliva. Tato funkce se mi opravdu osvědčila a dávám plusové body! Ovládání směrovek je na tomto bavoráku klasicky na levé straně řídítek - avšak nezvykle na spodní části skříňky s tlačítkem klaksonu na místě, kde většinou bývá ovládání směrovek. První křižovatky proto projíždím italským stylem s neustálým troubením. Je to otázka času a pomalu si zvykám. Výhled ve zpětných zrcátkách není špatný, i když chvění ve vyšších rychlostech výhled hodně omezují.
Model Xchallenge
se u BMW stal jakousi vstupenkou do světa jednoválcových terénních endur. Je vůbec nejlehčím a nejterénějším bavorákem všech dob. Tvrdé sedlo, které je položené hodně vysoko nad zemí a se spolujezdcem nepočítá, kovové stupačky, suchá hmotnost 144 kilogramů nebo přední vidlice typu upside-down jsou toho jednoznačným důkazem! A aby bylo jasné, že máte tu čest se strojem exotické a konstrukčně výjimečné značky BMW, vaši pozornost upoutá systém pneumatického odpružení zadního kola, který se již osvědčil u větší sestřičky BMW HP2.
Tyto předpoklady pravého teréňáku, s kombinací charakteristických výjimečností značky BMW, mi nedaly spát a nemohl jsem se dočkat prvních zkušeností v sedle Xchallenge.
Při prvním pohledu na terénního modrobílého bavoráka zaujme úzké sedlo, které je ve své třídě jedno z nejvýše položených. Hodnota 930 mm hovoří za vše a pro nejmenší postavy může být trochu problémem. Pod sedlem se na pravé straně nachází palivová nádrž na pouhých 9,5 litru benzínu. Umístění nádrže hraje velice dobře do not těžišti stroje a přispívá k dobrým jízdním vlastnostem. Na druhé straně, vedle zadního elegantního blatníku, se tyčí nepřehlédnutelná mohutná výfuková koncovka.
Chuť terénního dravce dotvářejí boční spoilery se svým typickým bavoráckým designem a nalepeným logem Xchallenge se zvýrazněným písmenem X. Černá maska plynule přechází přes přední členité světlo v ostře tvarovaný a vysoko umístěný přední blatník. Přední jednadvaceti palcové a zadní osmnácti palcové kolo s perforovanými brzdovými kotouči umocní ráz terénní mašiny. Trošku u terénního Xchallenge postrádám chrániče rukou, které jsou u této kategorie motocyklů v terénu docela užitečné.
Sednete-li za řídítka terénního bavoráku, ihned vás překvapí výška a tvrdost úzkého sedla. Po varování kolegů z jiné redakce jsem s tím předem počítal, ale stejně mě to v praxi překvapilo. Říkám si, je to mašina do terénu, tak to takhle má být a rychle si zvykám! Na pneumatickém tlumiči zadního kola je nastaven režim Hard a v sedle se neubráním pocitu nakoplého zadku a zabořeného předku do země. Zasunu klíček do spínací skříňky, kterou najdeme na pravé straně za bezhrazdovými řídítky, a kontroluji kompletně rozsvícenou přístrojovou desku a displej se všemi důležitými údaji. Kulaté kontrolky signalizují sepnuté směrovky, zařazený neutrál, dálkové světlo, reservo paliva, teplotu a aktivovaný systém ABS. Otáčkoměr u Xchallenge nenajdete. Na displeji je několik přepínatelných informací. Největší číslice v horní části displeje ukazuje danou rychlost. Pod tímto údajem se nachází menší čísla, která po přepínání tlačítka „mode“ informují o ujetých kilometrech, denním počítadle ujetých kilometrů, času a napětí baterie.
Dále se na displeji zobrazí kilometry ujeté od okamžiku aktivace rezervy paliva. Tato funkce se mi opravdu osvědčila a dávám plusové body! Ovládání směrovek je na tomto bavoráku klasicky na levé straně řídítek - avšak nezvykle na spodní části skříňky s tlačítkem klaksonu na místě, kde většinou bývá ovládání směrovek. První křižovatky proto projíždím italským stylem s neustálým troubením. Je to otázka času a pomalu si zvykám. Výhled ve zpětných zrcátkách není špatný, i když chvění ve vyšších rychlostech výhled hodně omezují.
Informace o redaktorovi
Vláďa Novotný (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 173 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)
Dan Šeiner - (Odebírat články autora)
Jak se Vám líbil tento článek?
Motokatalog.cz
