Ducati Hypermotard 796

Nyní se do prodeje konečně chystá Terblanchova původní myšlenka s menší pohonnou jednotkou se zdvihovým objemem 803 ccm, která ačkoli navenek vypadá shodně se stávající řadou vzduchem chlazených dvouválců Ducati, v útrobách skrývá zcela novou konstrukci. Ve srovnání s větším bráchou Hypermotardem jsou zde i další rozdíly, například o 20 mm nižší sedlo, jednodušší odpružení (přední 43mm vidlice Marzocchi bez možnosti nastavení a nastavitelný tlumič Sachs vzadu), upravený rám s nižší hmotností a mokrá spojka.

Motor a spojka

Výsledkem redukční diety je úbytek hmotnosti o nějakých 12 kg oproti většímu bráchovi 1100, který je okamžitě znát již od okamžiku, kdy přehodíte nohu přes motorku a usednete do sedla. Ťukněte na startér a budete odměněni zvláštním hrubým duněním motoru, které se přitom obejde bez vibrací. Okamžitě rozeznáte charakteristický boloňský V-twin s úhlem válců 90 stupňů, byť tentokrát bez chřastění suché spojky spojovaného s většinou strojů Ducati, jelikož malý Hypermotard má spojku v olejové lázni. Chod spojkové páčky je hodně lehoučký, což také bylo úmyslem Ducati, protože 796 by měl přitáhnout zájemce z řad motorkářek: to je také pravý důvod pro použití mokré spojky. Ta nemá za úkol pomáhat hard-core supermoto jezdcům skládat mašinu do zatáček, jako spíše usnadnit její řízení v běžném provozu i pro slabší zápěstí díky lehkému průběhu připomínajícímu servo-spojku s posilovačem.
Uvolněte páčku a motorka odstartuje od obrubníku s pořádným odpichem – nedostatek síly pocítíte pouze tehdy, pokud jste právě přestoupili z 1100, jinak jde o stroj s přesvědčivým výkonným a zábavným motorem a dá se říci, že Hypermotard 796 dokonce působí vyváženějším, lehčím a přirozenějším dojmem než jeho větší verze. Díky snížené hmotnosti je živější a méně trpí zatížením předního kola. Právě to u 1100 způsobovalo znatelné potápění předku a v důsledku umělo rozhodit řízení v nájezdech do zatáčky a dokonce i v zatáčce, pokud jste přidali či ubrali plyn nebo ťukli na brzdu.

Odpružení a výbava

Hypermotard 796 v tomto ohledu také není úplně perfektní. Nikdy jsem nebyl plně spokojený s předkem, stále mi připadal příliš lehký a nepřesný, než aby poskytoval plnou důvěru v náklonu. Za to pravděpodobně může kombinace celkového soustředění hmotnosti dozadu spolu s rychlým řízením, širokými řídítky a měkkým odpružením s dlouhými zdvihy. Pokud správně zvolíte stopu, v zatáčce motorku lehce podržíte pod plynem a uvolníte se, je všechno v pohodě. Pokud ale přenesete váhu a změníte těžiště, potáhnete za řídítka nebo budete muset ubrat plyn či přibrzdit, na což také často dojde, předek motorky reaguje příliš citlivě a výrazně mění stopu motorky. Možná řeknete, že to lze přičíst supermotovému zařazení tohoto motocyklu, což ale kromě designu a stylu není až tak pravda. Mnohem spíše jde o obratný a sportovní stroj do města, kterému by vnímavější přední odpružení určitě prospělo.
Neberte ale tuto výtku až tak vážně, nejde o žádný fatální problém, spíš o drobnost, které může pozlobit některé rychlejší jezdce. Ve všech ostatních ohledech bude Hypermotard mnoha jezdcům perfektně vyhovovat. Vypadá dokonale, a díky pohonné jednotce, kterou Ducati označuje za svůj doposud úplně nejhospodárnější motor, se může pochlubit spotřebou 4,9 l/100 km, což spolu s nádrží o objemu 12,4 litrů dává dojezd téměř 250 km.

Stále mě úplně nepřesvědčila revolučně řešená zrcátka připevněná na konce řídítek. Poskytují vcelku slušný výhled dozadu, což musím připustit, je u Ducati příjemná novinka, ale díky nim je motorka hodně široká, a to je v provozu dost nevýhoda. Dají se sice velmi snadno sklopit, takže když se prodíráte mezi auty, nemusíte otloukat jejich zrcátka, ale jejich neustálé sklápění a narovnávání občas otravuje. Musíte se zkrátka stále rozhodovat mezi celkovou šířkou a výhledem dozadu. V nabídce jsou i volitelná standardní zrcátka, což by asi osobně byla moje volba, a tyhle sklápěčky bych nechal zaklapnuté.

Jízda a závěr

Naše testovací jízda zahrnovala mix vedra a sluníčka, do kterého následně přišel studený a prudký déšť, a v těchto obtížných podmínkách a na vodě se projevilo obtížnější ovládání této Italky v porovnání třeba se stroji velké Japonské čtyřky. Jednotlivé rychlosti jsou daleko od sebe a motor si příliš nelibuje v podtočení pod 2000 ot./min takže si musíte vybrat mezi jízdou na nižší kvalt s vytočeným motorem, při které je mašina extrémně citlivá na plyn, nebo jízdou na vyšší kvalt s pocukávajícím a neklidným motorem v nízkých otáčkách. Motorka to sice nakonec v pohodě zvládne, ale méně zkušení jezdci s ní přeci jen budou mít o trochu víc práce.
Tyto nepodstatné drobnosti ovšem zcela přebíjí silácký charakter motoru, který se snadno a plynule vytáčí a nabízí působivý výkon ve středním pásmu otáček s perfektním dávkováním plynu obvyklým u Ducati. Spolu s velkou porcí stylu a zábavy to je důvod, proč se do téhle motorky spousta jezdců okamžitě zamiluje. A o tom to přece je!.

Pár slov o autorovi

Kevin Ash je jedním z nejznámějších a nejuznávanějších motocyklových novinářů v Anglii. Každý týden publikuje články v největších britských novinách The Daily Telegraph v sobotní víkendové příloze Motoring. Každý týden si také můžete přečíst jeho sloupek s názory a technické rady v sekci 'Tech Watch' nejprodávanějších motocyklových novin Motor Cycle News. Je pravidelným přispěvatelem řady britských měsíčníků a jeho články jsou přebírány mnoha zahraničními periodiky, ke kterým se nyní připojil i náš web Motorkáři.cz.

Informace o redaktorovi

Filip Tichý (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 195 cm

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE