Ducati Scrambler Sixty2: Ještě lepší než jsme doufali

Při loňské první zkušenosti se silnějším Scramblerem Icon jsem byl trochu zmatený. Z naší redakce jsem se těšil nejvíc a na oficiální představení v ČR jsem se hlásil dopředu. Ale jak to tak bývá, když se na něco moc těšíte,.. Znáte to. Narovinu, podvozek mě zaskočil svojí nepoddajností a motor ucukaností. Holt české silničky vyžadují specifické naladění a Ducati u nás bude mít vždy těžší život než v jiných zemích.

Teď je tu ale menší brácha s objemem 400 kubíků. Světle modré zbarvení dodává novince šmrnc. Někdo řekne, že tahle barvička je nevýrazná, ale mě připomíná Gulf limitované edice spojené se surfováním, Kalifornií a plážovým stylem života. Proč si jednoduše nepřinést kousek toho free života i sem do zamračeného Česka. Navíc, veselou žlutou a červenou už má silnější brácha, takže i skvělé poznávací znamení pro mladšího bráchu. A že byste se měli trápit tím, že nechcete aby někdo věděl, že nemáte silnější osmikilo? Ale jděte, ta doba kdy se hrálo na objem a na to co o vaši motorce řeknou ostatní, je doufám už pryč. Stále sice platí, že objem ničím nenahradíš, ale lehkost podvozku taky ne. A tady má Sixty2 eso v rukávu.

Už když se rozjedete je jasný, že podvozek je měkčí a poddajnější. No sláva! Ten rozdíl je ihned znát a byť má suchá motorka jen o deset kilogramů míň než osmikilo, je podstatně lepší i v obratnosti. Mohl bych teď napsat, že se ovládá jak kolo, ale to bych vás pěkně ošidil. Takže, tlumení je nejenom měkčí, když kolikrát můžete přejet i menší kanál, ale i podvozek je celkově v ucpaném městském provozu mrštnější. Bavíme se teď o maximálních rychlostech do nějakých osmdesáti kilometrů za hodinu, kdy Sixty2 utíká svému silnějšímu bratrovi v přívětivosti a manipulaci. Se svojí hmotností připravenou k jízdě to ale, dle údajů výrobce, už není takový rozdíl: 183 versus 186 kilogramů. A co se týká délky rozvoru 1460 mm, tak ten má dokonce Sixty2 o 15 milimetrů delší. U novinky jde především o měkčí tlumení, lehčí motor a o dva centimetry užší zadní pneumatiku. To je to co udělalo z neotesaného a poskakujícího Scramblera ve městě, přívětivějšího společníka.

Pokud zmiňuji silnějšího poskakujícího Scramblera myslím tím nejenom tuhé tlumení, ale i jeho tvrdší chod motoru a ne tak dobrou dávkovatelnost plynu v ucpaném městě. Tam kde jste odkázáni na okolní provoz a jako řidič si nemůžete sám určovat, že nepojedete padesát, ale třeba padesát pět, tak i tam je menší pacholek Sixty2 lepší. Plyn se dávuje snadněji a měkčí chod motoru zaručí snadnější a ničím nerušenou jízdu. Vaše jediná starost bude, pokud budete chtít prokličkovat mezi ostatními, držet ručičku otáčkoměru nad pěti tisíci. Motor má maximální výkon 30 kW a nechá se roztočit až téměř do devíti tisíc otáček. To by nebylo až tak zajímavé, kdyby točivý moment 35 Nm neležel jen o tisíc otáček níž. Na první dojem to sebou nese sice dost práce z plynem, ale pokud nepustíte ručičku z druhé poloviny otáčkoměru budete se divit jakej fofr Sixty2 umí rozjet. Snadnost vytáčení a nezáludný projev vás dostane ať chcete nebo ne.

Sixty2 to je maximální plynulost, namísto toho abyste se strachovali zda vám tvrdý podvozek a motor nevystřelí řídítka z ruky. V tomhle je prostě lepší. Ti z vás co málokdy překročí rychlost 100 km/h si můžou mnout ruce. Pro vás je tohle zkrátka a jednoduše daleko zábavnější stroj. Sixty2 umí jet i rychleji a maximálku má okolo 150 km/h, ale nad stovku už rychlost naskakuje pomalu. Tady se s osmikilem nemůže v žádným případě rovnat. Stejně jako přední vidlice, která v rychlostech nad 130 km/h nedává tolik informací. Jenže o to tady nejde. Ducati to trefila přesně do černého a přesně takhle si představuji pohyb po městě a jeho okolí. Než dozraju do skútra, beru Sixty2 jako nejlepší motocykl pro pohyb ve městě.

Co se týká praktičnosti, tak přístrojový budík je shodný ze Scramblerem. Je opět frajersky hozený bokem a po většinu dne čitelný. Až na opravdu ostrém slunci se občas ztrácíte. Jinak je dobře nakloněn vzhledem k pozici jezdce, takže nemusíte příliš klopit zrak od silnice. Ovládání menu na přístroji se provádí pomocí ovladačů na levé rukojeti. Vše jde hladce a intuitivně, škoda jen, že listujete pomocí spodního ovladače, který je umístěn daleko od vašeho palce. Raději bych listoval horním, který je snadněji dosažitelný. Spolujezdec tu své místo má také, s ním už ale tolik Sixty2 nepojede a zejména rozjezdy, než nasadíte tempo, budou těžší. Nicméně pohodlí je zaručeno a prostor pro ruce spolujezdce jsou chytře skryty pod sedlem. Musíme zmínit i kompaktnost a bytelnost stavby, zkrátka pocit solidně smontovaného motocyklu. Ani na chvíli nemáte pocit, že výrobce něco ošidil. Přepínače, řídítka, stupačky, sedlo. To všechno je ve stejné kvalitě jako na Scrambleru Icon.

I přes všechna pozitiva je ale největší problém cena 205tis. Kč. Dlouho jsem se rozhodoval, zda to lze ospravedlnit stejnou kvalitou zpracování a schopností pobavit a to i vzhledem ke konkurenci v objemové kategorii 400 kubíků. Nicméně, silnější osmikilo je cenově nadostřel a ani si nejsem tak úplně jistý, že se najde dost srdcařů, kteří by hledali motorku jen do města a nechtěli ji občas povodit svižněji i po okreskách. Ale proti gustu..

Informace o redaktorovi

Tomáš Procházka (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 177 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

Klady a zápory

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE