ktm_unor




KTM Freeride 350

Co se ještě ráno zdálo nesjízdné, odpoledne se stává rutinou. Člověk si totiž každou motohodinou posouvá hranice, co je schopen dát a právě to je na KTM Freeride nejlepší. Když pak večer usíná, nemyslí na nic jiného, než do čeho se druhý den obuje.

Kapitoly článku

KTM Freeride je vlastně jakýsi kříženec endura a trialové mašiny. Díky dost netradiční stavbě má asi o něco blíže k enduru než ke klasické šlapačce, ovšem jednoznačně se to říci nedá. Freeride staví na nízké hmotnosti, velice úzké stavbě a nízko položenému sedlu. Z toho pochopitelně pramení jeho hbitost a ovladatelnost v náročném terénu, a tím pádem široké spektrum možností, které jezdci může nabídnout. Nakombinovaný rám z ocelových trubek a hliníkových odlitků svírá čtyřtaktní kapalinou chlazený motor o objemu 350 ccm, pocházející z ostrého endura 350 EXC-F. Pro potřeby Freeride byl pochopitelně úplně jinak zpřevodován a naladěn na třiadvacet koní.
Když se podrobněji podíváme na rám a podvozek, zjistíme, že se v Mattighofenu pracovalo s ocelí, hliníkem, ale i plastem. Plastová je podsedlovka, hliníková pak střední část, spojující podsedlovku a přední část rámu je posvářena z ocelových profilů. Z hliníku je také nově vyvinutá kyvka, která váží pouze 3,2 kilogramu. O odpružení zadního osmnáctipalcového kola se stará systém bez přepákování PDS, který moc dobře známe ze světa oranžových soutěžních endur EXC. Zdvih zadního kola je 260 mm a předního jen o centimetr kratší. Přední jednadvacítkové kolo má pod palcem upside-down vidlice WP o průměru 43 mm. Jedním z prvků, který dělá z KTM Freeride příbuzného trialovým mašinám, jsou obuté trialové pneumatiky Dunlop D803.
Sedlo je naopak zase blíže enduro mašinám, ovšem pouze co se tvaru a tvrdosti týče. Jinak je totiž hodně úzké, poměrně dlouhé a hlavně jen 895 mm nad zemí. Pro jízdu v trialovém terénu řešení víc než důležité, protože člověk lehce došlápne a vybruslí tak ze zapeklitých situací. Tato informace zřejmě potěší všechny motorkáře či motorkářky nižšího vzrůstu. Díky umístění nádrže může sedlo sahat poměrně blízko k řidítkům. Jelikož je pod sedlem ukryta transparentní nádrž a vzduchový filtr, bylo nutné namontovat sedlo na panty. Otevírá se jednoduše proti směru jízdy pomocí tlačítka v zadní časti. Zmíněný vzduchový filtr uložený v pouzdře z transparentního plastu je možné v rychlosti zkontrolovat a bez použití nářadí vyjmout.
Tak jako baterka, či startér za válcem, je také nádrž umístěna co nejvíce do středu stroje. Opět záležitost centralizace hmoty, která inženýrům asi nikdy nedá spát… je fakt, že u Freeride si po této stránce hodně mákli. Poměrně dobře vyřešili stupačky, které se dají otočením nastavit ve dvou polohách. O centralizaci hmoty už něco málo slov padlo, každopádně pro ní hraje také použití dvojice výfukových koncovek pod sedlem. Asi by stačila koncovka jedna, ale pro vyvážení stroje jsou prý dvě bandasky mnohem lepším řešením, pomineme-li nárůst „svalové hmoty“. A nakonec, výfuky vypadají poměrně hezky, co říkáte? Jelikož Freeride staví na motoru z ostrého endura 350 EXC-F, bylo potřeba namontovat chladiče. Ty jsou mnohem menších rozměrů než u EXC a už v sérii dostaly větrák, jehož přítomnost je víc než nutná. Podle mého názoru je nutná také přítomnost protektorů chladičů, které bohužel v sérii nejsou a majitelé budou muset zainvestovat. Brzdy tentokrát nepocházejí z dílen Brembo. Vsadilo se totiž na značku Formula, která pro tuto hadimršku přichystala přední čtyřpístkovou radiální brzdu.
Jak už bylo zmíněno, motor pochází ze soutěžáku 350 EXC-F, ovšem do jisté míry je upraven a hlavně umravněn na 23 koní. Stále však spolupracuje s elektronickým vstřikováním paliva. V případě Freeride jsou titanové ventily nahrazeny ocelovými a maximální otáčky motoru jsou omezeny na 10 000 ot./min. Převodovka disponuje šesti rychlostními stupni, které jsou oproti EXC-F naprosto jinak odstupňovány. Jednička je klasicky trialová, tedy krátká a do síly a dvojka se dá přirovnat k jedničce „běžných“ ostrých endur. To znamená, že 99 % rozjezdů budete dávat právě na dvojku a jedničku zařadíte pouze v pomalých krkolomných pasážích. V tu chvíli se stane z Freeride tank. Za zmínku stojí fakt, že motor je odléván za vysokého tlaku. Startování je v režii pohodlného elektrického startéru.
Pro představu zde porovnám dva údaje Freeride a EXC-F 350. Rozvor Freeride je 1428 mm a úhel řízení 67°. Pokud se podíváme na 350 EXC-F, zjistíme, že jeho rozvor je 1482 mm a úhel řízení 63,5°. Asi je zbytečný vysvětlovat, proč je tomu tak, a co můžeme od jízdních vlastností Freeride očekávat.
Proto pojďme Freeride našlápnout a podívat se na praktickou stránku věci. Je fakt, že kratičkou premiéru jsem si odbyl už na KTM Festivalu v Bělé pod Bezdězem, takže trošku tuším, co mě ve společnosti této hadimršky čeká.
Více však v další kapitole.

Informace o redaktorovi

Vláďa Novotný (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 173 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

Stáhněte si vybrané fotografie na pozadí vašeho PC

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (8x):
Motokatalog.cz



TOPlist