Původně jsem chtěl zveřejnit příběh mého kamaráda. Někdy v roce 1964 začal jezdit okruhy v kategorii do 50cm. Tehdy to bylo jednoduché, Vzal si tátovu Jawu 50 Pionýr. Trochu to upravil a jelo se po vlastní ose na závody okresního přeboru. Protože domácí podpora byla minusová, musel Pionýra vrátit a našetřit si na vlastní stroj. Ten pak postupně přiváděl k dokonalosti. Kamarádil se třemi bratry, kteří byli sportovní nadšenci a navíc pracovali ve velkém strojírenském podniku, kde byly různé výrobní možnosti. Když dosáhli s Pionýrem maxima, rozhodli se ke stavbě celé nové motorky od základu. Tehdy se snáze něco vyrobilo, než sehnalo. Zkušeností kluků krátce po vojně bylo málo a neměli kolem nikoho zkušenějšího, aby jim radil. Proto hltali informace kde se dalo. V tu dobu byl hlavní zdroj informací co se děje v motorizmu týdeník Svět Motorů. V něm vyšel článek o novém japonském stroji do 50cm Suzuki včetně fotografie. Vzali časopis, udělali si stojan na fotoaparát, aby ho měli kolmo k fotografii. Tu fotografii znovu vyfotili a nechali vyvolat tak, aby byla co největší. Změřili na fotografii všeobecně známé rozměry – pneumatiky a spočítali si koeficient. Podle toho koeficientu všechny rozměry z fotografie přepočítávali na skutečnou velikost a kreslili si plány nového rámu, geometrie, posazu pro jezdce….To bylo v době kdy se vše počítalo na papíře, protože svět ještě dlouho neznal kalkulačku. Nová motorka byla postavena s využitím dílů Simson a Jawa Tatran skůtr. Byl to vzduchem chlazený jednoválec a čtyřstupňovou převodovkou. Některým tehdejším výrobním postupům by se člověk dnes musel smát, ale kluci po vojně neměli ještě tolik výrobních zkušeností a dopouštěli se mnoha omylů. Například odlití chladících žeber na válci. To se nedařilo, tak nakonec se žebra vysoustružila a na válec se přivařila. Toto snažení neušlo pozornosti mistrů a starších kolegů a po počátečních posměšcích jim začali starší spolupracovníci fandit a pomáhat. Když nakonec viděli hotovou motorku a že jezdila výborně, dostalo se jim uznání mnoha lidí v továrně. Kluci se rozhodli využít přízně a dobrého klima v továrně k výrobě pořádného závoďáka. Rozhodli se vzít jako vzor Suzuki. Bylo rozhodnuto o dvouválcovém vodou chlazeném motoru s 14 rychlostní převodovkou!!!! Tímto projektem se jim podařilo zbláznit spoustu zručných dělníků i vedoucích pracovníků. Tak v nástrojárně, kalírně, slévárně a na dalších odděleních továrny se vyráběly díly budoucí závodní motorky. Když se blížilo dokončení, tak FIMM rozhodla, že ve třídě do 50cm budou smět závodit motorky s jedním válcem a 6 rychlostními stupni. Škoda, že projekt nebyl dokončen. Rozpracované díly se v továrně postupně poztrácely a zbytek kamarádův táta odvezl do kovošrotu. Zůstal jen podvozek. Kamarád nyní prožívá velmi těžké období, kdy se stará o velmi nemocnou manželku a neměl náladu mě hledat fotografie kterém zůstaly jako památka. V těchto letech vznikalo mnoho podobných projektů. Sám jsem se podobného účastnil a postavil jsem nějaké rámy do jiné kategorie, Byla to vzrušující doba, kdy jsme se učili znát materiály, technologické postupy.. Dovolené jsem trávil v leteckých továrnách, kam jsem se dostával s různými známými po různými záminkami. Znal jsem několik lidí, kteří pracovali ve válce v německých leteckých továrnách. Ti mě vyprávěly o výrobních postupech, že jsem žasl. Protože technika přináší podobné vzrušení jako závody, našel jsem jednoho skvělého podobně zasaženého blázna v Itálii, který si doma v dílně stavěl Yamahu 500 GP. Protože je to foto seriál dnes více jak 1 000 fotografií a nejde to umístit do jednoho příspěvku, tak jsem je umístil na rajče. Myslím, že projekt je před dokončením a jak budou další fotografie, budu je zveřejňovat. Fotografie řeknou vše a netřeba dalších slov. K prohlížení doporučuji čas a klid, aby každý fanda techniky se mohl ponořit do obrovského objemu prací a zaujetí autora projektu. Chce to nespěchat a jít fotku po fotce. Přeji všem pěkné chvíle Poslední věc, Fotografie byly seřazeny podle postupu prací a tak i číslovány. Kopírováním se pořadí promíchalo. Proto nejlépe prohlížet postup prací podle čísel. 1 až 1000 a dále
Foto seriál ZDE
takto by měla vypadat motorka po dokončení
Jsou tady vidět práce které dělal na motoru. Dnes se již nemusí vše na bloku motoru svařovat, nebo navařovat. Dnes chemie pokročila tak, že různé pryskyřice mají někdy lepší ako původní kov. Také po svařování se bok kroutí a je s tím docela starost...
rozebírání motoru na velké množství dílů
zde je vidět upravený blok motoru. Alex použil jiné válce z RD 350 aby dosáhl změny poměru vrtání/zdvih.
toto jsem nepochopil o co se jedná
další foto upraveného bloku
předělané klikovky
zde našel Alex problém a musí zvovu na vrtačku
dva hlavní šrouby bloku motoru jsou velmi natěsno a není na ně možné nasadit klíč pro dotažení, nebo povolení. Musí se upravit znovu blok
upravený klikový hřídel s jinými ojnicemi
úprava některých šroubů
úprava víka plejového čerpadla
úprava hurního dílu karteru pro nové válce
zalití otvorů pro původní sání
úprava povrchu blozu pryskyřicí
Alex píše, že práce s praskyřicí, se musel naučit nové postupy a zístat nové zkušenosti.
další tvrdě eloxovadé díly tentokráte na černo
třmeny stříbrně
většina ale je na černě
Mám osobní zkušenost s tvrdým eloxem. Nechal jsem si udělat převodník a na jednom zubu byla kulička. Zkoučel jsem ji pilníkem odpilovat ale ouha pilník kozal po povrchu jako byl převodník zakalený. Nakonec jsem kuličku ulomil kleštěmi. Převodník měl na kole neskutečnou životnost. Vlastně se nikdy neopotřeboval. To se s kolem závodilo v terénu i v blátě
2 reakcí na tento příspěvek Yamaha 500 GP made in doma fotoseriál
ale jinak práce je to opravdu luxusní, zlaté české ručičky
Kubát píše: jak už jsem jednou psal. pořád mi uniká důvod pro stavbu takové motorky.aby to jezdilo na okruhu, tak to bude stejně slabé a hlavně to má "nevyčíslitelnou hodnotu" na to aby to někdo vyválel v kačeru, no a na nějakouvýstavku to zasepropracoval do nejmenších detailů....
ale jinak práce je to opravdu luxusní, zlaté české ručičky
připojuju se k nepochopení pointy celé stavby - že by nějaký bohatý šejk na výstavku? nebo proč?
Kubát píše: jak už jsem jednou psal. pořád mi uniká důvod pro stavbu takové motorky.aby to jezdilo na okruhu, tak to bude stejně slabé a hlavně to má "nevyčíslitelnou hodnotu" na to aby to někdo vyválel v kačeru, no a na nějakouvýstavku to zasepropracoval do nejmenších detailů....
ale jinak práce je to opravdu luxusní, zlaté české ručičky
Toto bude kopie - replika Yamaha 500 GP ročník 89. Pokud se dobře podíváte na fotografie, tak uvidíte kolem v garáži více motorek a všechno jsou to stavby, které Alex postavil. Něco jsou více kopie, něco orginální díla. Jak někde psal, jeho zaměstnání i koníček je obrábění kovů. On se na okruhu jen projede, ale nezávodí. Do stavby již určitě investoval hodně peněz. Motorky vystavuje na různých výstavách, motorkářských srazech a podobně.. Někde psal, že na jedné výstavě byli i japonci přímo z továrny Yamaha (nějací šéfové, ale kdo přesně jsem nepochopil) a ti měli šok když viděli co je možné doma v garáži vyrobit. Tady nejde jen o stavbu, ale o to jakou pečlivost Alex věnuje každému detailu. Jen například přední blatník, řešil na diskuzích cca 2 měsíce. Měl nákres a fotografie z ročníku 88, ale on trval na tom, že to musí všechno odpovídat orginálu. Je to často piplačka, protože není možné sehnat výrobní výkresy a tak si je dělá podle fotografií. On má doma velký archív s dokumentací různých značek, typů a modelů. Dále komunikuje s podobnými jako je on, takže co není, snadněji zjistí.
Naposledy editováno 03.11.2013 09:12:48
....osobně to taky beru jako "šílenost",ale autor zasluhuje obdiv a pozornost!..je to výborné!
Potřebuje aby válce měli stejnou teplotu, která je důležitá pro sladění všech válců.
Znovu podle grafů které si udělal v testech čidel, se rozhodl čidla změnit. Protože jsou od jiného výrobce, musel zase k soustruhu a tady je maličký fotoseriálek
další co vyráběl jsou nové podložky na hřídele do motoru