Suzuki AN 400 Burgman (2006)

Moje druhá motorka. Po "pádině" velmi příjemná změna všeho. Ideální na proplejtačky městem, ale i na delší výlety po naší republice, i mimo ní.

• 

• 

• 

• 

  V pohodě l...

• Do horních...

• Velmi příj...

• V Alpách s...

Více fotografii

Výška jezdce: 187 cm

První dojmy - Pohodlí, spotřeba, provozní náklady, jízdní vlastnosti

Recenze

Začátky:

Jak již bylo napsáno, jedná se o mojí druhou motorku. První (Gilera Runner 50) jsem kupoval novou s tím, že se jedná o mou první a poslední moto a že to kupuju jenom na urychlenej přesun přes Prahu. To co ale následovalo jsem vůbec nečekal - totálně sem tomu propadl. Důkazem toho je najetejch 3500km za 50 dní, což na 50ccm skútra není úplně špatný skóre . Padesátka šla teda po několika málo týdnech z domu, já si udělal papíry na An a koupil jsem Burgmana 400 K7 (výroba konec 2006 - model už je to ale 2007). Chvíli jsem čekal na vyřízení papírů (jedná se o 3 sezóny jetej dovoz), a hned jak jsem dostal značky, tak následoval 150km seznamovací výlet. A seznamování to bylo orgasmický. Velmi pohodlný sedlo s vysokou opěrkou a nízkým posezem jsem si hned od začátku hodně oblíbil. Spousta odkládacích prostor v palubce, super prostor pod sedlem kam si v pohodě sbalíte věci na tejden, nebo třeba palubní počítač se spotřebou už jsou jenom třešničky. Seznamování probíhalo celej tejden a já si mohl přičíst nakonec za prvních 7 dní 930km. Během toho jsem dovyladit s pomocí několika lidí pár "much" a udělal jsem si první "preventivní" servis (Oleje, filtry, svíčka).

Představení:

Oproti malýmu skútru je tohle doopravdy parník. Na délku má cca 2,3m a podvozek je poměrně měkce nastavnenej (zadek lze štelovat v 7mi krocích), takže třeba při přejíždění Hlávkova mostu v Praze (pro mě na moto noční můra) se nemusím bát, že mi spadnou brýle z obličeje jako u Gilery. Obecně kostky a nerovnosti to tlumí hodně slušně a skútr je hodně šetrnej k sedacím partiím. Obrovská změna je i pozice nohou. V podstatě je lze skoro natáhnout před sebe (měřim 187cm), nebo je skrčit pod sebe/za sebe. Vesměs při projíždce je mám před sebou natáhlé a nemám potřebu měnit pozici. Trošičku mě zklamala ochrana hlavy před vzduchem, ale to je dáno i mojí výškou a má s tím problém dost lidí. Nízké plexi mi fouká vzduch PŘESNĚ na helmu, takže při rychlostech 120+ pociťuju znatelné turbolence. Na Burgmanovi jezdím i hodně po Praze a to zejména pak v ranní špičce. Hodně jsem se toho z počátku bál, na to je přecejen lepší konstrukčně malej skútr, ale byl jsem překvapenej. Člověk musí akorát zkrotit práci s plynem, protože se nejede full knédl jako na padesátce, ale jde to.

Motor:

Jednovál 400ccm dělá i v 215Kg těžkém skútru dobrou službu. Zátah díky variátoru asi do 130km/h velmi slušný, závěr už tlačíte i očima maximálka skútra je obvykle mezi 150-160km/h (záleží na podmínkách a váze pilota), ale to je na malých kolech (14"/13") celkem vražda. Za ideální cestovní rychlost, i vzhledem ke spotřebě, se dá považovat rozmezí mezi 100-120km/h. Motor je tam typ K432 a má výkon 25kW při 7300ot. s krouťákem 36NM v 5800ot. Bohužel ani zde se pánům z Japonska nepodařilo zamaskovat nemoci jednoválce, takže vibrací si užijete, jak se říká, až do pr.ele

Variátor:

Ano, to je ta věc kvůli které budete vždy za polovičního motorkáře, a ano, to je ten mechanizmus, co za Vás "řadí" Vývoj variátorů se zvyšující se popularitou v podstatě dosáhl vrcholu (možná je to i proto jak jednoduchý to je), ale tady je právě onen slavný zásadní problém a to jen u Burgmanů 400. Variátory mají totiž u Burgošů 400 od roku výroby 2007 zásadní výrobní nedokonalost, kterou absolutně nepochopitelně nikdo oficiálně nevyřešil ani za 4 roky, co se o problémů ví. Tím problémem je odstředivá spojka variátoru, a to konkrétně materiál obložení na paknách spojky. Zejména u prvních ročníků modelu K7 (2006/2007) se často setkáte s pískající spojkou, která při záběru velmi často zatřese celým skútrem. Je to způsobeno napalováním onoho tepelně nevhodně zvoleného materiálu. Celý problém je řešitelný celkem jednoduše, a to přelepením obložení spojky nějakým tepelně odolným materiálem (je hromada firem, které to udělají s cenou cca 500-1000Kč). U pozdějších ročníků 2008+ se vylepšilo chlazení a odvětrávání variátorů a situace se mírně zlepšila, ale nevyřešila. Proto lze čist, že i u nově prodaných kusů jsou problémy se spojkou po najetí pár tisíc km. Ve značkovém servisu se obvykle celý problém řeší češtěním prostoru variátoru od prachu a dalších nečistot od řemene, aby se zákazník na chvilku umlčel. Problém to vyřeší, ale za 1000-2000km se vše "ozve" znova.

Brzdy:

I brzdy zaslouží samostatnej odstavec. V předu je totiž dvou kotouč, takže účinnost brzd je víc než slušná. Více-méně k ubrždění drtivé většiny situací stačí 2 prsty, když je nějaká krize tak jenom přidám zbytek ruky. Trošku je ale znát vadnutí a měknutí při větším zahřátí. Při dlouhých sjezdech je tak potřeba brát zá páčku trošku větši silou, protože jak je známo, skútry motorem prostě už z principu skoro nebrzdí Životnost předních brzd je tak díky dvou kotouči velmi dlouhá. Zadní brzdu snad ani není nějak potřeba rozepisovat. Jeden malinkatej kotouček je prostě určen jenom k doplnění brzdy přední. Sám o sobě zadní brzda skoro nic nesvede. Velmi příjemná je brzda ruční, která má páku vedle spínačky. Není se tak třeba bát, že se mi motorka ve velikym kopci sklouzne ze stojánku.

Osvětlení:

Osvětlení skútra je v základu dobré. Vzádu jsou 2 klasické dvouvláknové P21/5W, takže o tom asi nic psát netřeba. Trošku jiná situace je ale u předních světlometů. Burgoš má totiž sice 2 světla, ale standardně svítí jen levé s žárovkou H7, při rozsvícení dálkových se přidá pravé s žárovkou H4. Při osazení standardními žárovkami je světlo řekněme dostačující. Velmi výrazná změna k lepšímu ale příjde s montáží "lepších" žárovek, viz. deník. Osvětlení palubky je v příjemné oranžové barvě - v úplné tmě neruší, ale regulovat intenzita podsvětlení se nijak nedá. Jinak přední světlomet má štelování výšky na své zadní straně a šteluje se pomocí stranového klíče č. 8. Velmi fikaně mají kluci z Japonska vymyšlenou výměnu žárovek. Vzádu je to hračka, ale vpředu je to po slepu s rukou strčenou kamsi do útrob předku. I tak je vše logicky hmatem rozluštitelné a výměna obou žárovek mi nezabrala více než 5 minut. Je zde i možnost při troše šikovnosti upravit elektriku osvětlení tak, že mi budou svítit obě světla, přícházím tak rázem ale o pravé "dálkové" které bude muset být nějak rozumně seřízeno. Mnoho lidí volí dokonce montáž zdvojeného xenonu H4+H7. Svítí to absolutně luxusně, ale může tady být problém při zahraničních cestách - zejména u rejpavejch Rakušáků. O možných problémech na STK, nebo při nehodě není potřeba ani mluvit.

Jízdní vlastnosti:

Výborný je těžiště, který je na úrovní celýho skútra úplně dole, takže ovladatelnost víc než slušná a dá se s tim i decentně "blbnout". Hodně jsem si oblíbil Karlštejnsko a Křivoklátsko, klikaté okresky s relativně pěkným asfaltem a člověk je tam z Prahy za chvilku. Mám dokonce pocit, že to je ta "pravá" parketa pro tenhle skútr. Rychlosti 60-80 v klikaticích si jenom tak přede pod zadkem 5000ot a jde pěkně klopit. Sem tam si člověk pro potěšení na rovince protáhne motor do vyšší rychlosti a pak zase ubere na pohodu do klikatic. Když jedu sám tak jedu hodně na kochačku, když nejede nikdo za mnou abych ho brzdil, tak si jedu někdy klidně třeba 50 po okreskách. Zrovna na trase Karlštejn-Beroun-Křivoklát je hodně míst na kochačku a plno super výhledú na Berounku atd. člověk do sebe nechá pálit sluníčko a to je prostě úplně to nejlepší. Je třeba si najít kompromisní nastavení předpětí pružiny zadního tlumiče. Pokud totiž zvolíte pro rozbitou Prahu komfortnější a houpavější nastavení, skútr pak začíná v prudkých táhlých zatáčkách plavat. Předek je, i přes to že je zatížen minimem váhy, suprově měkký a třeba kostky tak nejsou do řidítek skoro cítit.

Servisní intervaly:

Intervaly servisu lze označit za standard Suzuki. Olej + filtr klasika po 6000km, svíčka má interval 12000km. Ale to nejdražší - řemen variátoru (cca 4000,- originál) má interval výměny 24000km. Vzduchový filtr má sice interval 18000km, ale v městském provozu je jeho obvyklá životnost sotva poloviční (papírový, originál cca 900,-).

Cestování a spotřeba:

Jinak nejdál jsem jel na skútru v 8 dnech cca 3400km, a naprosto v pohodě. V zátahu den+noc jsem jel nejvíce 1100km a také v pohodě, pokud přeje počasí. Když se jede delší výlet konstatní rychlostí, tak se spotřeba pohybuje okolo příjemných 3,5-3,8l/100km, přičemž velikost nádrže je cca 13,6l. V městském provozu záleží hodně na stylu jízdy a teplotě okolí (klasicky). V létě (20°C+) město cca 4-4,5l/100km, v zimě na krátkých popojížďkách i přes 5l/100km.

-

V sezóně 2010 najeto 13500km

V sezóně 2011 najeto 30700km

Kde jsme si spolu zajezdili: Německo, Rakousko, Polsko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko a Itálie.

Dne 17.11.2011 prodáno pánovi od Kolína