Kawasaki Z 1000 (2010)

Musím přiznat, že nový Zed mi vyrazil dech nejen svým šelmovským vzřením, velikostí a silou motoru a krásnými detaily (bílé sedlo spolujezdce, klín pod motorem, držáky pro spolujezdce…), ale také, a to velmi nemile, svojí cenou. Když jsem v samoto.cz poprvé viděl ceník s částkou 320.000 Kč za verzi s ABS, spadla mi čelist. První, co mě napadlo bylo: „Nejsem vypatlanej magor, takový prachy za motorku nedám, ani kdybych je měl. Stejně bude za mít dva roky ani ne poloviční cenu. Za ten rozdíl bych mohl mít novou kuchyň, kterou potřebuji určitě víc…“ Pak jsem něco blábolil s prodavačkou, ani nevím co, protože v hlavě mi pořád znělo: „je to pasé, za tyhle prachy se není o čem bavit“.

Když jsem vyšel z prodejny, pomyslel jsem si: „To se asi posrali, chtít za Zeda stejné peníze, jako za nějaký supersport!" Když jsem přišel domů, vrhnul jsem se (ostatně jako každý den) k počítači, načetl stránky motoinzerce.cz a projížděl jednotlivé značky. Motocykly jsem selektoval podle typu „nakedbike“ a sledoval, co by připadalo v úvahu. V tom, co bych chtěl, jsem měl naprosto jasno: 1) pořádnou a velkou „nahatou“ mašinu s úchvatným designem 2) velký a silný motor, který táhne při jakýchkoliv otáčkách 3) excelentní brzdy, vybavené ABS 4) jízdní vlastnosti, blížící se supersportu.

Surfoval jsem po všech možných značkách a typech strojů, ale zjistil jsem, že pravděpodobně chci moc věcí najednou. Pak jsem v časopise motocykl objevil Suzuki Bandit 1250SA. Stroj, který má velký objem, sametový chod motoru (všude vychvalovaný), kapotáž, hodící se na rychlou jízdu a delší přesuny, stejně tak dvě pohodlná sedla. Design sice nic moc, ale o tohle u této motorky přeci nejde, ne? Cena však o cca 90 tis. nižší, než ten zpropadený nový Zed. To mě fakt zaujalo. Že bych se konečně dal na cestování?

Dneska jsem byl ve Vrbovce, podívat se na to, co mají v nabídce. Nejdříve jsem se zastavil v Yamaze. Pěkně jsem si pokecal se dvěma stálými prodejci (vždy jsou velmi milí a vůbec nejsou vlezlí, jako ostatní „obchodníci“, kteří by vám nejraději prodali i zuby své babičky ) a obhlídnul stroje. Nejvíc mne zaujala FZ-1, je fakt krásná, brutálně výkonná a má výborné jízdní vlastnosti. Ale jak už jsem do deníku několikrát psal, motor do 6000 ot. skoro netáhne, brzdy nejsou tak precizní, jako u Z1000, a hodně na ní fouká. Při rychlosti cca 220 km/h má člověk helmu přimáčknutou na totálně zdeformovaném nose a krk skoro zlomený.

U XJR 1300 jsem si opět jen povzdechl, protože je to prostě nejkrásnější motorka na světě , ale na tu mám snad ještě čas… Je těžká, v zatáčkách „plave“ a rám se na ní dost kroutí. Na broušení stupaček zkrátka není dělaná. Nicméně právě to mám teď úmyslu. Moc se mi také líbila XJ6, příjemně se na ní sedí a bude určitě skvělá. Jenže, má skoro o 50k méně, než má má stávající mašina.

Přešel jsem k nabídce Triumph. Jejich naháč Speed Triple 1050 na mě vždycky působí, jako zjevení. Ty dva reflektory bez masky vypadají naprosto šíleně. Jakoby motorku někdo rozstřelil, a pak na ní natloukl dvě světla ze starého bicyklu… Hodně nabroušená mašina! Po usednutí na tu bestii jsem si hned všimnul, že řídítka jsou dost vepředu, zejména oproti přívětivé Yamaze XJ6. Člověk na Speed Triplu musí být pořád přikrčený, s váhou více na rukou. Nic pro mě, ale každopádně je to „hustě-krutej“ stroj!

Pak jsem konečně došel do Suzuki. Nahatý bandit 1250 s ABS mají za neuvěřitelných 191.000 Kč. Naprosto bezkonkurenční cena a vítěz v poměru cena/výkon. Barva vínově červená. Usedl jsem do sedla a stroj napřímil. Celkem pohodlné sezení, možná trochu více kolena od sebe, ale jinak velmi příjemný posaz. Dva budíky, trubkový rám, jednoduchá nádrž – klasika. Ale vlastně ne. Proti Yamaze XJR je to dost velká nuda. To i ER-5 se svým ani ne polovičním objemem byla hezčí motorka.

Jakkoli je Bandit skvělý spolehlivý stroj a bude to určitě rozumná volba, za srdce mě nechytl. Prostě něco, k čemu člověk dojde, když moc přemýšlí a počítá. Příliš rozumná volba. Ale o to přeci u motorek nejde, nebo snad ano? „Kurva, nechci si přeci koupit nějakého kombíka“ projelo mi hlavou. Ty fakt nemám rád, vždycky jsem měl u jejich řízení pocit, jako bych řídil dodávku. Kombi je nepochybně praktické auto, ale kdo se má na něj koukat. Možná na Alfu Romeo 159 a Škodu Suberb, ale i tak… No, a u Bandita jsem měl pocit, jako bych měl před ekvivalent kombi. Ne svými rozměry, ani tvarem, ale tou „rozumnou volbou“ a designem, který spíš, než by byl sexy, je zoufale obyčejný. Došel jsem ke kapotované verzi a věděl jsem, že „tohle fakt ne“. Nemusím kapotované motorky a tyhle plasty navíc vypadaly dost lacině a nevzhledně. Koukat na to při každé jízdě…to by mě opravdu nerajcovalo.

Přemýšlel jsem o tom, že bych si nechal svoji stávající Z1000. Lepší mašinu za rozumné peníze nikdo nenabízí. Tak co, budu mít holt ukončený model. Odpoledne jsem byl ještě v SAmoto a narazil tam na majitele p. Sárkányho. Dali jsme se do řeči, jak to vlastně bude s tou moto výstavou, jestli se uskuteční v Brně nebo i v Praze (plánují se dvě výstavy ve stejném termínu) a pak samozřejmě došla řeč na novou... Sárkány, jakmile padlo TO SLOVO (vy víte, jaké ), hned zbystřil, dokonce se i začal usmívat, což u něj není moc běžné, zasnil se, oči se mu rozzářily a začal vyprávět: „Jo pane, to je stroj. To je úplně jiná třída. Všechno přepracované a ten design..“ Pak jsme se oba předháněli v superlativech, já opět ztratil představu o realitě a o tom, kolik za ni chtějí, bylo mi to vlastně jedno a v hlavě jsem opět začal počítat, jestli na ni došetřím a kdy.

Pak jsme se dostali i na cestování a já se ho zeptal, jestli náhodou nebyl v létě v Turecku. Četl jsem cestopis, kde jel člověk se stejným křestním jménem Attila, což není úplně běžné. Zasmál se a řekl: „Strašně rád bych, ale nebyl. Víte, mám tu hodně práce, musím se věnovat zákazníkům, doma mám rodinu, práci na baráku a na nějaké ježdění absolutně není čas. Jsem rád, když si někdy udělám kolečko před domem.“ Jeho kolegyně Monika přitakala: „Počkejte, až budete mít děti, to budete mít jiné starosti. A vaše manželka na motorku už nesedne, bude se bát, to mi věřte“. Mohli to mít na mě domluvené, ale tohle bylo příliš spontánní. Z výrazů jejich tváří, poznamenaných životem a krutou realitou, se dalo vyčíst, že mluví pravdu. Tak to prostě je a je to i logické.

Hlavou mi problesklo: „Tohle je poslední příležitost koupit si POŘÁDNOU mašinu, která mi nějaký ten rok bude sloužit, a já tady řeším takový píčoviny!“ Jsem perfekcionista a koupit motorku, která se sice jeví, jako rozumná volba, ale jinak postrádá všechny důležité atributy, je naprostá kravina.

Přesně před deseti lety (bylo mi 18) mne jeden známý vezl na nové Ninje ZX-9, která v té době byla nejsilnější sériovou motorkou. Měla 139k a jízda na ní byla, něco nepopsatelného. Byl jsem naprosto v tranzu. Rychlost a množství vyplavovaného endorfinu, oboje úměrné rychlosti a extrémní akceleraci stroje, moje hlava naprosto nepobírala. Když jsme dojeli a já ještě rozklepaný z motorky slézal, pronesl jsem památnou větu (za kterou by mě rodiče ještě teď nejraději zabili): „Určitě si jednou nějakou motorku koupím. Až budu „velký“ a budu si vydělávat, tak si na ni našetřím. Tohle byl životní zážitek, není lepší věci na světě, než motorky…“

Střih do současnosti. „Teď můžu mít novou mašinu, jednu z několika nejlepších naháčů současnosti, která má stejný výkon, jako tehdy supersportovní ZX-9, oproti ní navíc i velmi pohodlnou jízdní pozici, úžasný „nabroušený“ design a nezaměnitelný styl… a já tady o něčem přemýšlím! No nejsem já úplně blbej?“ Přesně to jsem si pomyslel a najednou mi to bylo jasné. Kuchyň, byť asi 25 let stará, je pořád funkční, stejně v ní toho moc s přítelkyní nenavaříme, i ta plynová trouba pořád slouží… Seru na kuchyň, seru na to, že mám stařičké auto, nezajímá mě, že bych měl začít renovovat byt… mám jen jeden cíl. Našetřit na novou Z1000. No nemám pravdu? Možná jsem úplný magor, ale nemůžu si pomoci.

Ten pocit, když člověk usedne na svého miláčka, nastartuje, vychutná si božské dunění 4 laufů, rozjede se naprosto bez námahy, přidá plyn, motorka reaguje okamžitě a táhne už od volnoběhu; když se kochá při jízdě krajinou a stroj se ladně proplétá zatáčkami, nebo jede-li palbu a vychutnává si šílenou akceleraci, ze které se točí hlava; když lehce zmáčkne brzdu a motorka zpomalí o 100km/h, jakoby to byla hračka…TEN POCIT ZA TO STOJÍ!!!