Suzuki DL 650 V-Strom (2005)

Přítelkyni jsem slíbil celodenní výlet. Slovensko mám rád, takže volba byla jasná. „Tentokrát na juh k Maďarským hranicám, pozrieť si vodné dielo Gabčíkovo“. Hej?
Do Blavy jsme jeli po dálnici. Pod Blavou jsme sjeli na Rusovce, pak Čunovo a kolem hráze, až ke Gabčíkovu. Tam jsme si dali delší pauzu, protože přijížděla nákladní loď, takže jsme chtěli viděli všechnu tu technickou parádu v akci. Nechtělo se mi věřit, že takový prostor dokáží naplnit během 20ti minut, jak psali na tabuli. Ale naplnili a loď mohla dál plout směrem k Bratislavě
Po té jsme jeli směrem na Tnavu. Bylo kolem 2 hodiny, tak jsme hledali, kde bychom naplnili žaludky. Věřím tomu, že v Dunajské Stredě bychom nějakou restauraci našli, ale nechtělo se mi sjíždět z hlavní trasy. Nakonec se podařilo. Na konci vesnice Vozokany, směr Galanta, byl pěkný penzion s restaurací. Sedli jsme na zahrádku a začali vybírat. Jenže jsme zjistili, že hodně jídel je s Maďarským nádechem. Třeba kuřecí prsa „sódúrel“ – berte to jako příklad
Pohotová číšnice vytušila, že máme asi problémy, přiběhla k nám a asi tak 10 minut se nám věnovala. Nakonec jsme se dobrali k opravdu vynikajícímu výsledku. Jako vždy, česnečka, ta musí být. Tentokrát krémová… delikatesa
Po skvělém obědě směr Galanta, Sereď, Trnava, Senica, Holíč, Hodonín a po zastávce u rodičů, jsme to vzali do našeho bytu do Brna.

Ujeto 400km

Koncem týdne výměna oleje a filtru a v sobotu směr Černá Hora