Suzuki DL 650 V-Strom (2005)

Nejedná se o víkendovou taneční show na Mácháči, jak by název napovídal, ale o krásný prodloužený víkend se čtyřmi kamarády na motorkách.
Sjedou se jednoho krásného letního rána (14.8.2013) v Rohatci Suzuki (Já), Aprilka, Yamaha a Honda.
1. den (14.8.)
sraz v 9.00. Všichni jsme přijeli v čas.
Sestava: 3 kluci přímo z Rohatce a jeden o 20 km vzdálené (Honda) z Žádovic (u Kyjova). První fotky, nákup v pekárně a mohlo se pohodovou jízdou vyjet.
První zastávka byla ve Znojmě na benzínce. Tankovat zatím nikdo nemusel. Dali jsme si kafíčko, kouřovou, pokoketovali jsme se sličnými slečnami, které umývaly čelní skla, a mohli jsme vyrazit dál.
Blížil se čas obědu. Kručení v břiše bylo silnější než burácení motorů. Byli jsme někde u Jihlavy. Nikdo se neměl k zastavení, tak jsme jeli až k Havlíčkovu Brodu. Sjeli jsme k motorestu a tam to zapíchli. Někdo dal gulášek, někdo smažáček, spláchli to nealkem Rebelem a mohli jsme pokračovat dál. Ale OUHA! První (a poslední) problém naší cesty. Sedl jsem na motorku, otočím klíčkem, pouštím čerpadlo jenže se nic nestalo. Zapnu startér, ozve se malé CHR, ale to je vše. Okamžitě ze sedla a zkoumání příčin. Nervy byly na pochodu. Ven šly všechny pojistky, pak kontrola kontaktů, až nás napadlo, že by to mohla být baterka. Kámoš mi dal na test svoji. A HURÁ! Motorka naskočila. V tu chvíli se mi náramně ulevilo. Kluci sedli na mašiny a jeli do Havl. Brodu najít obchod s baterkami. Po půl hodině se vrátili s úspěchem. Vrásky na čele mi ale udělala cena (1700,-). Byl jsem však uklidňován, že je to kvalitní baterka, která přežije motorku. Na druhou stranu jsem mohl být rád, že mi tento „kix“ nenastal po cestě do Černé Hory, nebo někde tam, uprostřed hor. To by byl větší průser.
Mezi tím, co jsem montoval novou baterku, si kluci, na zkrácení chvíle, zahráli s tou starou, fotbálek. Ani už nevím, kdo vyhrál
Mohli jsme pokračovat dál. Velká nádrž a malá spotřeba umocňována klidnou jízdou, mě nechávali klidným, když jsme míjeli benzínky. Za to kluci byli na tom přesně naopak. Aprilka si brala desítku a Yamaha od toho čísla taky nebyla daleko. Na víc jejich malé nádrže byly věčně na suchu. Já jsem vydržel celou cestu (cca 370km) s přehledem na jedno natankování.
Přesně v 17:00 jsme byli na místě. Doksy - Camp Borný byl náš cíl. Týden před výjezdem jsem zde rezervoval chatku a polopenzi. Přece jenom jsme už dost pohodlní a spaní ve stanu a jídla z konzervy, by už nebylo nic pro nás (ne že bychom to někdy zažili :D ). Na bráně pár podpisů, platba, dostali jsme povlečení a klíče, a vjezd byl povolen. Chatka byla parádní. Na klidném místě, výhled na Mácháč a volejbalové hřiště, kde zrovna hrály nějaké holky, tak jsme se pokochaly jejich „výskoky“ :D. Sprcha a první večeře. Množství a kvalita jídla nás mile překvapili. Mysleli jsme si, že nás čekají večeře typu UHO (univerzální hnědá omáčka) s rýží a flaksou. Ale opak byl pravdou. Výběr ze spousty jídel. České klasiky typu svíčková, plněné bramborové knedlíky uzeným se zelím aj. Oči nás přecházely, a chuťové buňky měly orgie. Pár pivek, domácí slivovička a šlo se spát.
2. den (15.8)
Budíček v 9, (snídaně byla naštěstí do 10). Šli jsme opět na jídlo s představou 2 rohlíků pro každého, pár plátků šunky a nějakého sýru. Jenže jsme opět nechápali. Vajíčka míchaná, na tvrdo, na měkko, párečky, šunčičky, sýry, X sladkého pečiva, džusíky, káva, čaj…. Famózní. Třeba je to pro někoho normální, ale po pravdě, nikdo z nás jsme takové pohoštění v českém campu, nečekali.
Ale vraťme se k motorkám.
Výlet na tento den byl Terezín, a když čas dá, tak soutok Vltavy a Labe.
Dubá, Tuhaň, Drahobuz, Litoměřice, Terezín. Cesta byla na kochačku. Krásné asfaltky, lemované lesy a lány chmele. Pro kluky, z jižní Moravy, kde vidíme samé vinohrady, to byla příjemná změna
Do Terezína jsme přijeli kolem oběda, takže opět jsme první hledali nějaké pohostinství, kde bychom si dali něco na jídlo. Až pak následovala prohlídka města a pevnosti. Na Osvětim to nemá, ale i tak to byl silný zážitek. Něco po 16:00 jsme vyšli z pevnosti a rozhodovali, jestli jet na soutok. Unaveni z chození v motorkářském, jsme usoudili, že si zajedeme do Litoměřic na kafíčko a pak zpátky do campu, kde si dáme koupání v Mácháči. A tak se i stalo. Po večeři pár piv, nějaký panák taky proběhl a šlo se na kutě.
3. den (16.8.)
V ten den jsme neměli v plánu nic náročného. Hrady v okolí. První jsme jeli na Bezděz, který jde vidět přímo z campu. Za 20 minut jsme byli tam. Výběr parkovného za motorku 40Kč pod hradem mi přišlo nemorální. Výšlap na hrad (respektive, jak jsme se po příchodu přesvědčili, zříceninu) byl náročný. Slunce šlo rychle nahoru a tím i teplota. Naštěstí jsme sebou nemuseli vláčet bundy a helmy. Za příslib, že si koupíme ve stánku každý zmrzlinu nebo pití, jsme si je mohli nechat u majitele onoho stánku. Bezděz nás nenadchl. Zvenku se jeví majestátně, ale zevnitř je vykuchán, jak kuře k nedělnímu obědu. Prohlídka probíhala tak, že… „zde si můžete představit, že bylo……“,“ zde stával …..“, zde už není…… atd.
Po prohlídce oběd pod hradem (opět žranice, přímo z grilu) a jeli jsme na hrad Houska (přejezd asi 30km). Paní na záchytném parkovišti nám povolila vjezd až přímo k bráně hradu, a to zdarma. Prý si jen máme dávat pozor na chodce. Tomu říkám servis. Na nádvoří hradu jsme se rozhodli, že na prohlídku nepůjdeme. Bylo to dáno únavou, tím že další prohlídka byla až za hodinu a taky cenou prohlídky. Dali jsme si něco k pití a řekli si, že si poslední den užijeme ještě u vody a odpočinkem na další den, na cestu domů.
Příjezd do campu okolo 4. Pak pivo, šlo se k vodě a leháro na pláži. Byl pátek, a plakáty u restaurace slibovaly diskotéku. Řekli jsme si, že když se to zvrhne, tak bychom „zapařili“ a vyjeli domů třeba po obědě“, jenže tam nikdo nepřišel, tak jsme šli trochu zklamaní o půlnoci spát :D
4.den (17.8.)
Návrat domů. V 10 odjezd z Campu. Cestu jsme jeli tu samou, takže jsme si už dělali mezi sebou libovolné rozestupy. Docela jsme švihali. Znáte to… když jede člověk domů, a má celou dovolenou za sebou. To se však „vymstilo“ kámošovi na Aprilce. Mysleli jsme, že ho napadne počkat u motorestu tam, kde se odehrávalo fotbalové klání s baterkou. My 3 jsme tam zastavili na občerstvení, jenže on pak kolem motorestu profrčel závratnou rychlostí a už nás ujel nadobro. Co na plat. Zůstali jsme 3. Teplota rostla snad co minuta, to stupeň. Byl to nejteplejší den naší dovolené (ve stínu 33°). Na cestování opravdu „ideální“. U Jihlavy nám to nedalo a sjeli jsme na dálnici, po které jsme jeli až na sjezd u Velké Bíteše. Tam jsme sjeli na Náměšť n. Oslavou, kde jsme si dali oběd. Volal jsem čtvrtému mušketýrovi, kde je a on, že už je doma po obědě. Že sjel na dálnici, nasadil tempo 200km/h a za hodinu byl doma. Proč ne? Jeho volba. Hlavně, že se mu nic nestalo a dojel v pořádku domů. My jsme po obědě chytli druhý dech a začali si cestu užívat. Jeli jsme na Dukovany, Mor. Krumlov, Hustopeče, Břeclav, až jsme konečně přijeli v 17:00 do hospody do Rohatce, kde nás už čekal čtvrtý z našeho kvarteta. Udělali jsme poslední rozlučkovou fotku, a rozloučili.
„Následky“:
Suzuki: až na novou baterku koupenou první den naší dovolené, žádné. Opět se potvrdilo, že V-Strom je polykač kilometrů.

Yamaha: kámoš si ji půjčil jen proto, aby s námi mohl vyjet. Byl to od něho odvážní čin. I když před tím měl 3 motorky.. žádný začátečník. Ale přece jenom… půjčte si na 4 dny motorku, na které jste před tím nejezdili.. Odvaha! Klobouk dolů, palec nahoru! Několik (desítek) sprostých slov na motorku padlo, hlavně při dlouhé cestě tam a na zpět (strááááááááášně nepohodlná), ale i tak na to dodnes vzpomíná, jako na nejlepší zážitek a uvažuje, že si ji půjčí i letos

Aprilia: za měsíc prodaná (měl ji 3 roky). Byla to jeho nejdelší cesta, za tu dobu, co ji měl a říkal, že spotřeba motorky ho dohnala k prodeji. Jeho věrnost přešla na crossku.

Honda: den po příjezdu z Mácháče se šel můj dlouholetý, a jeden z nejlepších kamarádů, koupat. Stalo se mu to osudným. Skočil po hlavě do vody a zlomil si bederní obratle. Je ochrnutý. Motorku nedobrovolně „vyměnil“ za vozík.
Postřehy z Campu:
Camp Borný – klidný a rodinný camp. Za 500Kč/noc i s polopenzí. Jídlo na výbornou. Nemusíte mít strach, že byste po večeři měli hlad. Snídaně byly taky královské. V campu je pak kantýna, kde si můžete koupit něco k jídlu nebo k pití i během dne. Pochopitelně restaurace a hospody jsou taky v tomto campu. Ubytování super. Místa pro 4 kluky, motorkáře, dost. Vše čisté. Postele pohodlné. Okno přímo na jezero. Rezervaci jsem prováděl týden před výletem.
http://www.campborny.cz/
Ale jak jsem psal KLIDNÝ. To byl ten problém. Čekali jsme život a žití. Jenže opak byl pravdou. I když byl camp plný stanujících mladých lidí, nikdo večer z toho stanu nevytáhl ani patu. Každý si griloval před stanem a pil lahváče za 8Kč po slevě, Hanácké vodky za 80Kč a další domácí samohonky Nikdo, kdo by přišel večer do hospody, zahrát si fotbálek, šipky, případně páteční diskotéku.
Po 2 dnech jsme se dozvěděli, že to co hledáme je na opačné straně jezera, na Starých Splavech. Jeli jsme se tam, v jeden podvečer, podívat a bylo to tak, jak nám řekli. Chatky plné mladých lidí, holky povalující se nahoře bez (přeháním), neskutečná jedna velká jízda. Zatlačili jsme slzu v oku, nakopli mašiny a jeli si opět „užívat“ rodinného pohodlí do našeho campu :D :D Co naplat?! Ale i tak to stálo za to ;)
Tento rok Lipno. Máte typ na nějaký dobrý rodinný camp? :)))))

Všechny fotky na http://kolin-klain....cz/Moto-Machac_2013#

• 

  na benzínce ve Znojmě

• 

• 

  fotbálek s baterkou

• 

  "biker"

• 

•