BMW R 1200 GS Adventure (2015)

Sezóna je v plném proudu a já mám s Autobusem namotáno kolem komína čtyři tisícovky... Ano, pro některé cestovatele je to směšně málo, ale já dělím svůj čas i mezi jiné záliby, práci a rodinu, navíc nejsem moc stavěn na vícedenní výlety a spaní pod širákem už mi taky nedělá dobře na klouby.. Takže občas odpoledne na Vysočinu, nebo od rána, směr hory. A taky do práce... Jezdím, kochám se a seznamuju se s výkřikem Bavorské techniky. Když jsem tuhle řekl ženě, že to velký, co mám mezi nohama (samozřejmě na motorce) co sebou háže, mlátí a cinká ve čtyřtaktním režimu, vezlo Německé vojáky směr Moskva, nechtěla věřit. Díky tomu, že jsem konečně koupil kecafon do přilby, jsem jí mohl po cestě vyprávět historii tohoto Mastodonta od prvních válečných boxerů, přes R 80 G/S, Rallye Paris - Dakar, první produkční enduro GS, až po budoucí R 1300 GS...Docela pohnutá a dlouhá historie. Pořád přemýšlím, proč ho vlastně mám. Proč jsem ho chtěl... Po pár kilometrech to už možná jsem schopen trochu definovat. Je to velký... Se stodvaadevádesáti centimetry a stodeseti kily nahaté váhy potřebuju mít něco velkýho.. Je to pěkný... Je to ovladatelný... Je to silný... I když pravda... Na motání se po městě a v Brněnských zácpách byl Tygřík od Britského aristokrata přece jen o dost ovladatelnější.. Co mi vadilo, že jsem z toho zpočátku lezl po hodině jízdy, jako spráskanej pes a nemohl došlápnout na nohy.. Už jsem si myslel, že Autobus prostě není stroj pro mě, když jsem si uvědomil jednu věc. Kdysi mi doktor říkal, že se mám vyvarovat vibrujících strojů a když už musím řezat motorovkou, sekat křoviňákem, mám si vzít antivibrační rukavice. No a Autobus má v základu krásný, široký, endurovitý, zubatý, kovový stupačky.. Že by v tom byl zakopanej pes? Pře net jsem domluvil výměnu s jedním chtivým enduristou z Ostravy, máma posloužila jako rychlý posel, já namontoval obyčejné s gumou. A nohy? Pohoda, vánek. Taková blbost... Holt už nejsem nejmladší a neduhy se hlásí.. Ze stejné příčiny mě brní i ruce, ale to moc řešit nejde, navíc to po pár kilometrech odezní... Taky řidítka jsem si zvedl... O 30mm... Od Marseluse... Paráda si říkám... Jenže.. Kamarád dostal za nehomologované nástavce řidítek na Orlím hnízdě flastr 50 éček... A ty moje, od Marseluse... pokud značku mají, tak kure..y dobře schovanou.. Nu což, za Orly do Dojčlandu bych asi jezdit neměl...
A motorka, jako taková? Zase tolik jsem toho za svůj motoživot nevystřídal, ale už vím, že na ničem lepším jsem ještě nejel... Pravda, je to takovej univerzál, od všeho umí něco. Ale když to člověk sečte a podtrhne, vyjde mu naprosto skvělej průměr.. Polyká to kilometry, jako nic. A pohodlí moje postarší tělesná schránka už potřebuje. Jede to, jako prase... Jak potom ale musí jet třeba V4 Multistrada, nebo KTM 1290, které jsou výkonově o level výš... Brzdí to, nic se nepotápí, motorka se jen přicucne k silnici a stojí... Zatáčí to... Jasně, nedokážu dosáhnout limitů podvozku ani omylem, ale ten pocit bezpečí je snad srovnatelný jenom s tím bazmekem s křidélky... Co se s tím dá plavat, hrát tenis a v klidu chodit do divadla... Autobus je prostě stroj, co už si nechám. Na tacháči 35.000km, ta mi vydrží, dokud na to dokážu vylézt... A pro případné diskutéry... Proč mám GéeSo, když jezdím jen po silnici, kolem komína a na šotolinu se bojím??? Ne proto, že ho má každej, prostě jsem ho chtěl. A Chlap, kór po padesátce, by si měl sny plnit... Takže, máte sen? Splňte si ho, dokud můžete...