Yamaha FZR 1000 (1987)

Japonský supersport z bláznivých 80. let, víc není třeba dodávat.

Výška jezdce: 173 cm

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Suzuki GSX-R 750: U Genesise se mi víc líbí design.
Yamaha FZR 600: Litr je litr.

První dojmy - Motorka působí dojmem poctivé kovařiny, všechno je macaté a festovní a člověk má pocit, že by přežila i apokalypsu. Zároveň je to znát na vyšší hmotnosti stroje, která se však projevuje pouze při manipulaci na místě, za jízdy už to i díky silnému motoru není znát.

Motorku bych doporučil pro - Určitě pro někoho, kdo už má trochu odježděno. Jak píšu výše, motor je silák a výkon není nijak omezen, brzdy nejsou vybaveny ABS, tudíž už to chce mít trochu v ruce. Nikdo to za vás nepohlídá.

Doplňky na motorce - Až v Anglii se mi podařilo sehnat krovku, dokonce v originální barvě.

Recenze

Do motorky jsem se zamiloval na první pohled, dokonce tak moc, že jsem kvůli ní prodal svoji ČZ 125. Co je víc, než kulaté světlo? Přeci dvě kulatá světla! Všechno na motorce působí poctivě, lak (podle mě původní) je krásný, barevná kombinace skvělá.
Motor je silák, je to znát už hned po nastartování (většinou na první "drc"). Mezi 5-6 tisíci otáčkami nabere dech a člověku nezbývá, než se šklebit do helmy, co to ti Japončíci před skoro čtyřiceti lety vymysleli. Neskutečná síla bez jakýchkoli moderních šidítek! A ten krásný poctivý zvuk! Motorka do zatáček padá sama a s novými gumami to podle mě bude ještě o třídu lepší. Jediný otazník zůstává u brzd, motorka pravděpodobně delší dobu nejela, brzdy byly zatuhlé a nepředvádí bůh ví co, snad se ještě rozhýbou (samozřejmě jsem jim s tím pomohl).