Jawa 350/634 (1984)

Čekal jsem, že už to proti starým jawám bude pokrok. Byl ale ne takový jaký jsem si myslel.

Motorka koupena od překupníka

Výška jezdce: 184 cm

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
ČZ 350/472: Rám od jawy ve mě budil větší důvěru

První dojmy - První dojmy, to byla radost, konečně motorka dostatečně vysoká k mé postavě, příjemnej posaz, široká sedačka, řídítka tak akorát, otáčkoměr, blinkry. Rozhodně pokrok vpřed, byl jsem nadšenej.

Motorku bych doporučil pro - Doporučit veterána nemá asi moc smysl, kdo z toho má radost tak si to pořídí, kdo ale hledá motorku na ježdĺní ten kouká jinde.

Doplňky na motorce - Doplňky nemám, snažil jsem se udělat ji tak aby vypadala jako z výroby ale s použitím co nejvíce původních dílů.
Bohužel těch nepůvodních je tam taky dost.

Recenze

Jako kluk jsem sedlal 250 californii, měl jsem ji naparáděnou, byla fakt jedinečná a to doslova, nikdo takovou starou potvoru už neměl. Kamarádi sedlali 250 MZety a 350 Hranatice a já jim tolik záviděl.
Na druhou stranu, na 350 každou chvíli ladili kladívka protože se jim to hádalo a já nikdy nic neřešil, kdybych jednou nepřešponoval řetěz a nezničil tím výstupní ložisko tak jsem snad nikdy neměl závadu. Byla opravdu spolehlivá.
Pak jsem šel na vojnu a pustil ji za pár kaček, já vůl.
Po letech, když jsem dodělal barák, děti odrostli tak jsem dostal chuť se na ní zase svézt, bohužel ceny už byly v té době někde jinde a tak jsem musel slevit ze svých tužeb a koupil 250/559, protože ta měla aspoň ten samej motor. ( no, neměla, ten calif chodil líp) to mi ale tak moc nevadilo, vyblbnutej už jsem dost a na kochačky kolem komína se mi to líbilo.
Když jsem ale udělal pár cest přes sto kilometrů tak to bylo spíš utrpení, ta motorka to zvládala vcelku dobře, při jízdě 60-70 kilometrovou rychlostí si motor jen krásně bublá, zato já se svými 184 cm vysloveně trpěl. Bolela mně záda, nohy chvíli na předních, chvíli na zadních stupačkách, prdel jsem taky furt stěhoval až k madlu dozadu. No zkrátka brzy mně to přestalo bavit.
A tak jsme s kamarádem, pořídili od jednoho rošťáka, vraky z Polska ale s papírama.
No, nechali jsme se nachytat asi jako spousta zoufalců před náma ( motor nechytá ale točí se)
Prostě přišla na řadu generálka komplet, na tu jsem se ale těšil obzvlášť a byla to většinou radost.
Cestování které přišlo potom mně taky těšilo, abych jen nehanil. Motorka je to cestovní a z toho musí člověk vycházet, nečekat výkony který to ani mít nemůže a brát to jako veterána.
Vydržím na ní klidně 150 kilometrů na jeden zátah což považuju jako dobrý, když už začnou bolet záda tak hodím nohy na chvíli na padáky a ulevím si.
Má to blinkry takže člověk nemusí už mávat rukama a cestování je opravdu příjemnější.
Na druhou stranu musím ale přiznat že když se mnou jel syn se svou malorážkou od Hondy tak mi v zatáčkách hnedle napráskal, ne snad díky motoru ale kvůli podvozku, ten je opravdu u jawy žalostnej, položit to do zatáčky v rychlosti prostě nemám odvahu. A taky brzdy, když jsem se dostal mezi auta ( většinou jsem hledal trasy kde nic nepojede)tak jsem se někdy hnedle bál, abych to dokázal zastavit.
Teď když synátor pokukuje po nějaké 35 kW už bych mu nestačil a tak jsem šáhl po bavoru, což je opravdu jiné svezení.
( no nejenom z toho důvodu, mamině to ale musím nějak okecat)