globalmoto_nolan Přidat reklamu

Téma: Alchymie rovnotlakých karbeců
 
23.7.2010 v 10:10
Zakládám opět další téma na diskuzi vlivu jednotlivých okruhů v CV karburátorech.
Jelikož narozdíl od přímo ovládaných karbeců nám v rovnotlakých přibyla jedna nepěkná věc a tou je síla pružiny nad membránou. No a protože za nějaký ten rok pátrání mi nikdo není schopen odpovědět jaká má být dle teorie síla této pružiny , nezbývalo mě jiná možnost než pořízení WB lambdasondy a prozkoumání všech vlivů.
Postupně jak si budu hrát s lazením SRADA bych jsem dával různé grafy.

(pozn. ke grafům - je třeba snížit RPM o polovinu, časem logování opravím, taky je třeba sledovat horní linku při modré lince RPM, signál z RJ k tachometru je občas něčím rušen. Vstup 1 sleduje situaci pilotovy pravé ruky, čili čidlo klapek TPS)

Protože jsou stále dohady o tom kolik má volnoběžný systém vliv na více plynu, jeden tvrdí že teče , druhý že neteče máme tady důkaz o tom že vliv je pouze při nepatrném otevření klapky asi do 10%, dále rozdíl na složení směsi nevidím

Lechtání plynu a decelerace
vlevo 3 otáčky ven (bohatší) vpravo 2 otáčky ven (chudší)

Takže zde je jasně vidět že při deceleraci motor saje kolem klapky obrovské množství vzduchu a benzín jedním bypassem a kolem šroubku volnoběhu nestačí, takže z výfuku se ozývá plkání, které se zhorší ochuzením směsi. Tím bych si dovolil ukončit jedno neverending topic "střílí bohatá nebo chudá" - střílí obě dvě varianty, ale při deceleraci je to 100% chudá!!
Dále vliv šroubu při plném plynu, NENÍ. Co jsem vypozoroval tak vliv šroubku se strácí hodně rychle, jak říkám do 15% otočení max.


Další graf ukazuje co se stane při posunutí ségrovky na jehle, první obr. standard, 2obr. jehla o zážez dolů.

Složení kolem 4-6 tisíc otáček - žádný vliv? že by již šoupě bylo plně otevřeno?




Zvláštní, co mrknout trochu níže... jasně velká změna pouze na nejnižších otáčkách ...

Ovšem teorie nastavení CV hovoří o vlivu mezi 5-6 tisíci. Nejsou pružiny staré a unavené? Zvětšení síly jednak ochudí směs a jednak posune vliv jehly do vyžších otáček.
/ed. takže posun jehly zase níže už konečně ovlivnil i oblast středu jehly.

Přidělal jsem webkameru+ osvětlení napájené s USB do airboxu. Jenže první pokus nevyšel, kamera se zamlžila a vlivem vibrací došlo k přeostření objektivu. Pracuje se na nové verzi

Pokračování příště ....

Naposledy editováno 02.08.2010 09:03:00
Předchozí
1 2 3 4
Následující

2 reakcí na tento příspěvek Alchymie rovnotlakých karbeců

23.7.2010 v 11:22 | Nahoru | #1
Kurňa samý OT
Pánové sorry musel jsem to promazat.
Každopádně snad v pondělí založím nový vlákno na tuhle sondu.
Bude fotodokumentace, montáž apod.
Tady už prosím jen k tématu a tím je prehistorické CV

Naposledy editováno 23.07.2010 12:59:07

1 reakcí na tento příspěvek Alchymie rovnotlakých karbeců

23.7.2010 v 11:25 | Nahoru | #2
Nechtěl bys tohle měření použít i třeba v kombinaci origo a pak neorigo výfuk? Jestli máš možnost. Celkem by mě zajímal vliv na směs.

(reakce na) Alchymie rovnotlakých karbeců

23.7.2010 v 11:28 | Nahoru | #3
Jurawood> tak se hnedka nerozciluj

takze k tvemu tematu. myslim,ze mas vybehane karburatory

2 reakcí na tento příspěvek Alchymie rovnotlakých karbeců

23.7.2010 v 11:33 | Nahoru | #4
Karbece nejsou opotřebený vůbec, jehla není ani vidět že by v něčem jezdila. Má to nějakou povrchovou úpravu.

Třeba je přinejmenším zvláštní že na 1/2 plynu nemá posunutí jehly žádný vliv, nebo je jeden stupeň moc málo? Ale co potom ten rozdíl složení v 3.000 plnej?

Alchymie rovnotlakých karbeců

23.7.2010 v 11:33 | Nahoru | #5
ok balast smazán :)

Naposledy editováno 23.07.2010 12:03:14

Alchymie rovnotlakých karbeců

23.7.2010 v 11:37 | Nahoru | #6
Hejbání s hladinou a mod pružiny comming soon

Alchymie rovnotlakých karbeců

23.7.2010 v 11:43 | Nahoru | #7
nemec: moc lidi kdo to umi v praxi a ma dost teoretickejch znalosti aby si udelali nejakou ucelenou predstavu neni, je fakt ze v zahranici na forech se lidi s vysledkem badani spis podeli a da se tam v tomhle smeru dost naucit, tady v cechach kdyz nekdo na neco prijde snazi se to zpenezit, ale myslim ze se to taky hejbe... ja se snazim co vybadam tady zverejnit, jurawood taky... treba to k necemu bude i par dalsim.

BTW byl bych za to kdyby tu jurawood tenhle balast promazaval ze by to zustalo vecny a nezapadlo to v kupe OT... ze by se treba dalo na tohle vlakno odkazovat, ne aby se psali stejne veci 1000c me uz to neba:)

Alchymie rovnotlakých karbeců

23.7.2010 v 12:36 | Nahoru | #8
Moc zajímavé téma Takže značkuju

1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Alchymie rovnotlakých karbeců

23.7.2010 v 12:39 | Nahoru | #9
Jurawood> hmmm tak treba opotrebeni kominku NENI viditelne okem. V podstate kdyz si poridis sadu kominku, tak rozdily prumeru der se pohybuji v tisicinach milimetru.

Pokud jsem to pochopil,tak to zatim meris jen na stojanu a ne za jizdy. Tam bych bych videl problem cislo jedna. Na stojanu me mnoho motorek chodilo jako britva,ale za jizdy?

Posouvanim jehly jsem toho nikdy moc nevyresil. Vzdycky pomohla vymena za jinou.

Treba tedka ten posledni problem,co jsem resil na ESU byl takovy. Na stojanu to lapalo po dechu jedna basen. Jakmile jsi se na tom svezl a vletel jsi do vinklu a chtel jsi se rozjet(dal jsi plnej plyn), tak to desne zakokrhalo .Az se motor roztocil, tak se to vzpamatovalo. Nakonec jsem to vyresil vymenou jehly (predtim jsem sel po volnobezne trysce). Proste ta jehla byla tak moc spicata, ze i pri zavrenem soupatku tam slo palivo a po naslednem vyjezdu to bylo zahlcene.

(reakce na) Alchymie rovnotlakých karbeců

23.7.2010 v 12:44 | Nahoru | #10

spalovac>Jurawood> hmmm tak treba opotrebeni kominku NENI viditelne okem. V podstate kdyz si poridis sadu kominku, tak rozdily prumeru der se pohybuji v tisicinach milimetru.

Pokud jsem to pochopil,tak to zatim meris jen na stojanu a ne za jizdy. Tam bych bych videl problem cislo jedna. Na stojanu me mnoho motorek chodilo jako britva,ale za jizdy?

Posouvanim jehly jsem toho nikdy moc nevyresil. Vzdycky pomohla vymena za jinou.

Treba tedka ten posledni problem,co jsem resil na ESU byl takovy. Na stojanu to lapalo po dechu jedna basen. Jakmile jsi se na tom svezl a vletel jsi do vinklu a chtel jsi se rozjet(dal jsi plnej plyn), tak to desne zakokrhalo .Az se motor roztocil, tak se to vzpamatovalo. Nakonec jsem to vyresil vymenou jehly (predtim jsem sel po volnobezne trysce). Proste ta jehla byla tak moc spicata, ze i pri zavrenem soupatku tam slo palivo a po naslednem vyjezdu to bylo zahlcene.



dela to za jizdy... pocitac v tankvaku...

Alchymie rovnotlakých karbeců

23.7.2010 v 12:54 | Nahoru | #11
Samozřejmě všechny ty grafy jsou za reálné jízdy. Ostatně to je snad i vidět.
Bohužel čas na ose X není, ale dá se odhadnout z narůstajících otáček. Ty okna jsou zleva doprava cca 10 sekund.

2 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Alchymie rovnotlakých karbeců

23.7.2010 v 13:04 | Nahoru | #12

Poggy>Nechtěl bys tohle měření použít i třeba v kombinaci origo a pak neorigo výfuk? Jestli máš možnost. Celkem by mě zajímal vliv na směs.



Ano chystám se udělat měření s ucpávkou v laďáku , tu už jsem si vyrobil (db-killer) a volný průchod(absorupční), taky se chystám kombinaci laďák + origo/KN či BMC či pipecross filtr.
Myslím že tohle zajímá i mě.
Ovšem nejprve chci pořešit vlastní principy v karburaci.

Nejprve musím přijít na to jak nastavit pružinu. Témata na internetu jsou jen hrubý nástřel funkce, podle kterých se to ladit vpodstatě nedá.
Ukazovat v grafu oblast 3.000 otáček plnej plyn a ukázat že má vliv hlavní tryska, děkuji nechci.
Pokročím dál až jakmile ovládnu oblast low-RPM, kde je origo nastavení nechutně bohatý.
Teorie opět říká 2-3 tis. otáček full trotle = posuň hladinu. Ovšem vliv jehly má být od 5.000-6.000 +- a je posunutej až k 3.000, takže myslím že tam něco bude špatně.
Taky jsem již odpojil funkci karburátoru "control lift valve" protože s tou to bylo ještě horší. Při prudkém cuknutí plynu jsem se dostával až na 10,5:1

Naposledy editováno 23.07.2010 13:25:40

(reakce na) Alchymie rovnotlakých karbeců

23.7.2010 v 13:16 | Nahoru | #13
Jurawood> takze uz tomu zacinam rozumet

Takze jehlu co nejniz a pokud i tak to bude bohaty, sel bych po tom kominku.

1 reakcí na tento příspěvek Alchymie rovnotlakých karbeců

23.7.2010 v 13:50 | Nahoru | #14
jurawood: a nakonec skocis do neceho s FI.. tam je tohle jina.. pridavat cislicka v okynkach proti rozborce a prohazovani pruzinek a jehel:)

BTW u te moji strikacky ten yoshbox je udelanej aby mapy upravoval jako kdyz se upravuje karbec... cast s MAP tzn obdoba oblasti na pilot screw u karbce ma velkej vliv na oblst do cca 1/4plynu v oblasti kdy to jede podle klapky a naopak.. pri rychlym pridani to i strikacka strasne moc obohati ... takze myslim ze to je schvalne ze motor pro tu akceleraci v tu chvili tolik paliva potrebuje... ja kdyz to ladil v zatezi pri akceleraci na 1 nebo 2 do kopecka tak jsem dokonce ochuzoval proti origo mapam a to mam proti serii vyfuky a sani...
posuzoval sem jak se uprava povedla podle toho jestli to na 7tis zvedlo kolo do luftu a jak.. a nechal sem tam to nej nastaveni... ale pak na sestku ve dvou do kopce, 180kmh, plnej a konec, motor se dusil vic to nejelo.. musel sem tam dost prilejt aby to jelo...

to same mi potvrdil Murkin, R6 naladena na dynamicky zkousce na max vykon a na cilovce na posledni kvalt po chvili mrtva, staticky simulaci toho stavu to bylo chudy...

(reakce na) Alchymie rovnotlakých karbeců

23.7.2010 v 23:10 | Nahoru | #15
Jurawood> Docela pěkný grafy chlape Je fajn, že existujou takhle zapálení jedinci Taky jsem s nastavením karbeců dlouho laboroval, i na brzdě a musím říct, že někdy je to opravdu nevyzpytatelný a člověk se musí odklonit od toho, co je psaný v teorii. Myslím, že máš racionální uvažování a tvoje otázky u grafů by klidně mohly být odpověďmi...Jsem hodně zvědavej na další grafy A ještě otázka, na co zaznamenáváš data? Nějaký minidatalogger?

(reakce na) Alchymie rovnotlakých karbeců

24.7.2010 v 18:33 | Nahoru | #16
Jurawood>
Protože na tý svojí mám celý laďený výfuk (nerez svody + absorční tlumič). Když na ty svody nandám origo koncovku s přepážkama chová se to jinak. Hlavně odezva na plyn. S origo koncovkou na minimální přidání plynu při konstantní rychlosti motor nereaguje vůbec. S laďákem to nedělá. Nejspíš budu mít karburátory i nějak upravený, ale rozebírat se mi to teď nechce. Prostě chci vědět jak moc velký vliv má výfuk na karburátory.

Alchymie rovnotlakých karbeců

24.7.2010 v 18:58 | Nahoru | #17
výborně, tleskám
zatím asi předpokládané výsledky vlivu šroubu volnoběhu, uvidíme, co ta kamera.

(reakce na) Alchymie rovnotlakých karbeců

24.7.2010 v 21:24 | Nahoru | #18
Jurawood>

pružina určí rychlost celého procesu smíšení 0-100% ale těžko se mění její charakteristika, tak jsem zkoušel to řešit tryskou šoupátka a ta je tak citlivá že reaguje na setinové změny

- rychlost šoupátka posouvá jednotlivé vlivy (v tryska,šroubek,jehla,úhel šoupátka, h tryska) a jejich % překrytí jinam

Naposledy editováno 24.07.2010 21:25:09

Alchymie rovnotlakých karbeců

26.7.2010 v 08:39 | Nahoru | #19
Dotazy k samotné sondě TADY

MG: velikost propojovacích kanálků určuje rychlost reakce, pravda. Reakci do 0,3s což je tak maximální čas o který se dá plynem od šoupěte odchýlit než tě dožene, bych teď zatím řešit nechtěl, s tím si můžu hrát na konec, to ale určitě ne podle lambdy, protože ta má na tohle omezenou reakční dobu..

Naposledy editováno 26.07.2010 10:17:55

1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Alchymie rovnotlakých karbeců

26.7.2010 v 09:15 | Nahoru | #20
assassin> Ty a nevyřešilo by tenhle problém to, jak suzuki mívá odlišné mapy pro první rychlosti a plný výkon je až od trojky či jak to je? Tj. pro nízké kvalty bys nechal tu mapu jak jsi jí naladil, která nevyhovovala na šestku a právě třeba pro 4,5,6 bys dal tu podstatně bohatší?

(reakce na) Alchymie rovnotlakých karbeců

26.7.2010 v 09:35 | Nahoru | #21

Bludevil>assassin> Ty a nevyřešilo by tenhle problém to, jak suzuki mívá odlišné mapy pro první rychlosti a plný výkon je až od trojky či jak to je? Tj. pro nízké kvalty bys nechal tu mapu jak jsi jí naladil, která nevyhovovala na šestku a právě třeba pro 4,5,6 bys dal tu podstatně bohatší?



ono v tech "skrcenejch" mapach je prave jinak predstih ne palivo...

je teda fakt ze 5,6 by mely bejt od vyroby malicko bohatsi (kompenzace ramairu) ale je to neznatelne.. ja ted jezdim +5 procent v pasmu kolem ctvrt plynu, 0 stred, +5 plnej... a asi ok, jeste to asi dopadne ze koupim tu SLC taky a plne laditelnou jednotku.....

2 reakcí na tento příspěvek Alchymie rovnotlakých karbeců

29.7.2010 v 10:29 | Nahoru | #22
Výsledek ucpaného laďáku na způsob DB-Killer: (obr. samodomo dusítka sem doplním později)

Vonoběh - (-0,1)
Plyn 1/8 - (-0,2)
lowend - - (-0,7)
needle - (-0,1 až -0,7)
1/2 - (-0,5)
špička jehly (-0,6)
TOP END - (0)

(vysvětlení: číslo v závorce je rozdíl na hmotnosti vzduchu, tzn. (-0,5) se snížila směs třeba z 13,0:1 na 12,5:1, čili mínus znamená méně vzduchu= bohatší směs)

co znamenají stavy - lowend je oblast plný plyn 2-3 tisíce otáček
needle je oblast středního zdvihu šoupátka čili u mě to je cca 5 tisíc
1/2 je půl plynu čili zase je to oblast needle ovšem v širším spektru otáček i víše
špička jehly , tak jsem pojmenoval pro mě nyní problémovou oblast kdy jehla opustí jehlovou trysku a předává funkci hlavnímu okruhu, je to oblast cca 6,5-7 tisíc otáček
Top End - plnej 11-14 tisíc otáček

Pokud se někdo dovtípil že uvádím konkrétní hodnoty otáček na zdvihu šoupátka, tak má dobrý postřeh. Podařilo se mě nafilmovat doslova uragán panující v airboxu vč. namontovaného filtru. Je to asi půlhodinové sci-fi.

Jo mimochodem veškeré grafy na internetu popisující vlivy okruhů v závislosti na otáčkách případně otočení klapky a vstahují-li se k CV je lež!!
Žádný takový graf pro CV neexistuje.

Naposledy editováno 29.07.2010 10:45:10

(reakce na) Alchymie rovnotlakých karbeců

29.7.2010 v 14:11 | Nahoru | #23
Jurawood> tak to smekám a video sání bude? docela by mě zajímalo, jak jsi to vykoumal
ony jsou ty grafy ne podle otáček ale v závislosti na otevření klapky - tam už by to věrohodnější bejt mohlo, ne?

když vezmu svý cv keihiny na prehistorickým boxeru - pod plynem je směs vcelku (možná až moc) bohatá, když akceleruju, ale zlom nastane ve chvíli, kdy dosáhnu určitých otáček a už je jen chci udržovat - pak trochu uberu a už udržuju v podstatě stejný otáčky mnohem zavřenější klapkou a směs se tím ochudí - stejný otáčky, ale různý otevření klapky a různá bohatost směsi.

1 reakcí na tento příspěvek Alchymie rovnotlakých karbeců

29.7.2010 v 16:12 | Nahoru | #24
Tak k těm grafům o vlivu okruhů, ono je to většinou vztažené k otevření klapky, jak už napsal Něměc, což je vlastně zatížení motoru a ne k otáčkám, protože zatížení a otáčky sou dvě úplně rozlišné věci.

(reakce na) Alchymie rovnotlakých karbeců

29.7.2010 v 16:34 | Nahoru | #25

Jurawood>
Vonoběh - (-0,1)
Plyn 1/8 - (-0,2)
lowend - - (-0,7)
needle - (-0,1 až -0,7)
1/2 - (-0,5)
špička jehly (-0,6)
TOP END - (0)


Díky moc. Změny jsem pozoroval hlavně v obladeti kolem 5 tisíc otáček a malém zatížení. V tomhle režimu tedy přepážky citelně obohatí směs. Jestli to teda dobře chápu.

Alchymie rovnotlakých karbeců

30.7.2010 v 07:07 | Nahoru | #26
Poggy: neodvážím si z toho vyvodit jiný závěr než že se vpodstatě skoro nic nestalo.
Ono totiž karburátor ti namíchá směs podle nasátého vzduchu. Takže pokud zajistíš lepší plnění, samo se ti přidá i palivo. Narozdíl od stříkaky,terá jede podle otočení klapky.

Němec: Vše je závislé na síle pružinky, ta ti posune rozsah otáček, na co jsem přišel je začátek kde přímý průměr jehly přebírá funkce po pilotním systému..Šoupě nasmí zaspat na vavřínech a zase nesmí příliš brzy začít.
Velký vliv na zdvih má klapka , např 1/4 klapky - šoupě překvapivě rychle např v 7tis dosahuje středu jehly a potom se již vychýlí minimálně až po omezovač.
Pro plném ale dosahuje středu taky skoro stejně cca v 5tis. ale tuhle oblast rychle opouští a již v 7tis dosahuje plného otevření.

1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Alchymie rovnotlakých karbeců

30.7.2010 v 07:17 | Nahoru | #27

mischa638>Tak k těm grafům o vlivu okruhů, ono je to většinou vztažené k otevření klapky, jak už napsal Něměc, což je vlastně zatížení motoru a ne k otáčkám, protože zatížení a otáčky sou dvě úplně rozlišné věci.



To co píšeš si představuji jako 90% využitelnosti vysokootáčkového motoru.
Chceš dát plnej tak mě vytoč!! Nebo jinak - snažit se akcelerovat, dávat fullgas při 3 tisících? Nebo jet v rozsahu 10-14 tisíc otáček 50km/h v obci? To může jen masochista.
Ovšem občas při předjíždění prostě nestihneš podřadit a ten plnej ve 4 tisících dát musíš..
Nemáme motory naladěné pouze krouTákem nahoru. A v těchdle případech musí karbec fungovat a né vysadit.

Vem jakýkoliv graf a řekni mi který okruh má vliv při plném plynu a 3 tisících.
Skutečnost je převážně přímý průměr jehly a jehlové trysky... kdyby to v grafu bylo o fous, ale je to přesný opak, grafy ukazují hlavní trysku. To bych chtěl při zavřeném šoupátku vidět.

Alchymie rovnotlakých karbeců

30.7.2010 v 07:26 | Nahoru | #28
pokud jde o pružinu a její např. střihání, tak doteď nechápu co je toho smyslem - původně jsem myslel, že šoupě pak půjde lehčeji nahoru - tzn. na stejnou polohu plynu bude vejš = bohatší směs. ale Dargas mi v mým vlákně o keihinech napsal k pružinám totok -podle toho je to snad naopak, zvýšením tuhosti pružiny jejím zkrácením se nepatrně ochudí směs.. ? - a sehnat alternativní pružiny vzhledem k tomu, že člověk ani nemá označení tý co tam je..ale je mi jasný, že pružina tam bude taky hrát důležitou roli, protože je to vlastně protiodpor proti snaze motoru šoupě zvednout

tuhost pružiny k = (G*d^4)/(8*D^3*n)
G-konstanta, d, D - průměr drátu, pružiny n - počet závitů
tzn. pokud zmenšíš počet závitů , bude výsledná tuhost větší!
stejně jako když dáš 2 pružiny seriově za sebe, bude tuhost menší. když budou paralelně vedle sebe, bude větší. (toto platí pokud porovnávám stačování (stlačení o stejný rozměr) pružin od polohy plně nataženo, bez ohledu na jejich skutečnou fyzickou délku.
koneckonců, na tom je založená i progresivní pružina s některými závity blíže u sebe
závity blízko sebe po jistém stlačení na sebe dolehnou a "přestanou pružit" a na další stlačení už je k dispozici méně závitů, tedy jakoby se zvětší tuhost pružiny (ovšem takto to funguje pokud je progresivní i normální pružina stejně dlouhá a nacpaná do stejného prostoru).
pokud mám delší/kratší pružinu a tu musím vecpat do stejného prostoru, bude to složitější.

(reakce na) Alchymie rovnotlakých karbeců

30.7.2010 v 07:34 | Nahoru | #29

Jurawood>

Vem jakýkoliv graf a řekni mi který okruh má vliv při plném plynu a 3 tisících.
Skutečnost je převážně přímý průměr jehly a jehlové trysky... kdyby to v grafu bylo o fous, ale je to přesný opak, grafy ukazují hlavní trysku. To bych chtěl při zavřeném šoupátku vidět.



ty grafy jsou podle mě myšlený v situaci, kdy už motor srovnal impuls od klapky se zdvihem šoupěte - nejdou aplikovat na plnej plyn z volnoběhu - tam máš sice plnej, ale šoupě postupně vyjíždí a tím proběhne všechny okruhy až po ten poslední a ve chvíli, kdy motor doakceleruje jsi podle grafu doma - máš polohu plynu/šoupěte - to už vejš nepoleze a tím víš, o jaký okruh v jakým rozsahu plynu se jedná, ne?

2 reakcí na tento příspěvek Alchymie rovnotlakých karbeců

30.7.2010 v 07:45 | Nahoru | #30
Tak to jsme se nepochopili, žádnou odezvu šoupěte neberu teď v potaz.
Dám plnej a šoupě se ustálí cca na 20% zdvihu! Prodleva bude asi 0,2sekundy. Pokud přibržďuji a budu hodinu držet 3tis otáček tak bude hodinu takhle dole.
Pokud pojedu plnej do prudkýho kopce na 6ku ta bude stále 5.000 otáček tak šoupě nikdy nedosáhne plného otvření!

Kdyby ten graf nešel nakreslit, tak řeknu no buďiž. Pro laika to k pochopení stačí, ale já ten graf mám nakreslenej na papíře tady na stole a není nikterak složitej. Mám ty grafy 2, jeden pro zdih šoupátka a druhej vlivy. Jen se bojím že když ho tady zveřejním tak nějakej blb to hned skopíruje a ještě na tom vydělá.

K těm pružinám...
Mám tady přužinový drát a chci experimentovat s namotáním jiné pružinky (tužší)
Soustruh mám a drát taky tak to nebude problém.. Na měření jsem si udělal metodu.
Když slačím tu původní pružinu na trnu na délku 55 mm a měřím sílu... ukáže se 1,3N. Když jsem dal 2 pružiny sériově na délce 110mm, je logické že síla zůstane stejná. Ovšem pokud je sériově stlačím na délku opět 55mm, místo 1,30 1,60.

Naposledy editováno 30.07.2010 08:00:09
Předchozí
1 2 3 4
Následující
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit nebo registrovat.


TOPlist