BMW F 850 GS: prvních tisíc kilometrů v sedle

Zajíždění si žádá své a jestli je něco, co v této fázi není na programu dne, jsou to delší dálniční přesuny při konstantní rychlosti a nebo trápení v náročném terénu. Naopak lehčí terén, kde motor nedostává za uši, je prostředí, ve kterém se báwo cítí jako štika v rybníce a dělá mu dobře. Často se tam řadí a využívá se především střední pásmo otáček, a to je pro zajíždění jedině dobře. Mohlo by to znít, že ho jen tak hudláme, jenže není to tak docela pravda. Po prvních pár stech kilometrech není totiž od věci dát motoru přivonět do vyššího pater a nechat ho trošku nadechnout. Už v těchto chvílích lze vnímat jeho chuť do života a vychutnat si živý projev dvouválcového řaďáku. Mimochodem, také příjemně nakrklý zvuk stojí za to a od první chvíle mi evokuje vzpomínky na exkluzivní ochutnávku F 850 GS ve Španělsku.

Řadový dvouválec působí velice svěžím dojmem a mně se na něm líbí jeho pružnost a příjemný lineární průběh výkonu. Zatím to není o žádné větší divočině, to je fakt, ale během lítání v lehčím terénu se rozhodně necítím o nic okraden, ba naopak. Líbí se mi ergonomie a zejména to, jaký „pracovní prostor“ báwo poskytuje při jízdě ve stupačkách. Plný počet bodů dávám širším řidítkům a zaslouží si je i pěkně tvarovaná nádrž. Také vyšší a užší rally sedlo rozhodně stojí za to, nicméně menším postavám bych ho dvakrát nedoporučil, protože při náročnější gymnastice v členitém terénu může připravit nějakou tu horkou chvilku.

Když už létají body vzduchem, tak musím podotknout, že kolonka „stupačky“ jich nenasbírá tolik, jako kdyby sériové želízka nahradily příplatkové rally. Ty jsou totiž o kus rozměrnější a jejich efekt je při jízdě na nezpevněných cestách až nečekaně velký. Právě stupačky patří mezi pár věcí, které neustále řeším a někdy si říkám, jestli to neprožívám až příliš moc. Ať je to jak chce, v tomto případě platí, že na velikosti záleží a to dost.

To nepochybně platí také o plexi, ovšem mě v terénu tmavé nižší celkem vyhovuje, ovšem při delších dálničních přejezdech budu asi mluvit jinak. 

Přední jednadvacítkové kolo je v terénu perfektní a to samé platí o obutých pneumatik Karoo3. Fungují fakt dobře a na rovinu říkám, že mě mile překvapily také na asfaltkách. Osmpade je příjemně ovladatelné a jak v terénu, tak na okreskách působí poměrně lehkým dojmem. Je fakt, že zadní pérování v režimu road mi přijde až příliš měkké a proto téměř pořád jezdím na dynamic, kdy se motorka tolik nepohupuje. Nevím, jestli to je pouze pocit, ale takto měkké mi osmpade při první ochutnávce nepřipadlo a musím se zeptat, zda se něco na nastavení pérování událo nebo je vše stejné, jako u prvních modelů a jde jen o pocit. Předek bez možnosti vlastního nastavení je víceméně v pořádku a při mé váze sedmdesát kilo mi vyhovuje na asfaltu i hlíně. I přes tuto skutečnost si myslím, že by si mašina takového kalibru zasloužila stavitelnou vidlici a je fuk, že většina majitelů stejně na tovární nastavení nikdy nesáhne.

Už jsem to chválil dříve a udělám to i teď. TFT displej si to totiž zaslouží a to hlavně díky přehlednosti a čitelnosti za všech podmínek, tedy i na přímém slunci, ale i za tmy. Z mého pohledu patří mezi nejpovedenejší na trhu a kdo si ho někdy vyzkoušel, dá mi nejspíš za pravdu. Když budu velký šťoura, mohl bych remcat, že nejsou ovladače podsvíceny a to by se mi za tmy líbilo. Naopak při noční jízdě musím pochválit dobře fungující světlo a účinek dálkových světel. Příjemný je i malý prostor pod sedlem, kam se při troše snahy vejde menší petka s vodou, peněženka nebo podobné drobnosti.

Naše redakční F 850 GS musí zvládat lítání po městě a z tohoto pohledu musím vyzdvihnout pohodlnou vzpřímenou pozici a z vyšší stavby pramenící skvělý přehled po okolí. Pérování s vyššími zdvihy si dokáže poradit z rozbitými ulicemi a jízda po městě je proto brnkačkou. Každopádně z města se vždycky snažím vypadnout jak to nejrychleji jde a vrhám se do spárů  silniček druhých či třetích tříd, ale i lehčího terénu, který mě v sedle „malého géesa“ baví pekelně hodně. Když jsme si takhle vyjeli s Mírou Lisým a celý den se oddávali offroadu, nemohl jsem si ani přát víc. Řeknu vám, že vyčistit kebuli nejde líp, protože Míry rajon nabízí snad úplně vše a okruh cestovním endurům ho ušil na míru. Nejlepší je na tom fakt, že se stále pohybujeme po legálních cestách. V terénu téměř pořád využívám příplatkový režim enduro pro, který zajišťuje, že i po vypnutí klíčku si „géeso“ pamatuje poslední nastavení. To znamená, že kontrola trakce i ABS, zůstávají vypnuty stále.  

Kromě pohodových vyjížděk jsem s „géesem“ vyrazil za prací a v areálu mosteckého polygonu se podílel na tréninku šikovných vojenských policistů sedlajících nové mašiny. Ti totiž dostali fungl nové dvanáctkové boxery a vyrazili si je osahat jak do terénu, tak na asfalt. Naše osmpade se zhostilo role figuranta a vůdce smečky, takže neustále měla v zádech zhruba dvacítku větších sourozenců v plné polní. Vojáci je mají v malíku a bylo sympatické vidět, jak se statečně perou s terénem i na hladkých pryžích. Trénovali jsme výjezdy, sjezdy, brzdění, slalom, ale i jízdy po šikmině nebo zvládání motorky bez elektronických asistentů. Také na asfaltu bylo o zábavu postaráno a to především při tréninku úhybných manévrů, nebo spaciálního slalomu ve čtyřlístku.

Už teď se těším na další kilometry v sedle a další zážitky, které F 850 GS naservíruje.   

Informace o redaktorovi

Vláďa Novotný - (Odebírat články autora)