Dánsko

Ráno jsme se sešli na naší startovací Agipce kolem páté hodiny a vyrazili na cestu směr Drážďany, Berlín a Rostock ve složení: Mirek T-max (Kawasaki VN 900), Janča (Suzuki M1800R) a já (Honda VTX 1300C). Počasí bylo celý den celkem slunečné, ale dost chladné a cesta nám ubíhala poměrně rychle, takže s několika zastávkami jsme dorazili do Rostocku kolem 13,30 hod. Lístky na trajekt jsme si již dopředu zařídili přes internet, takže pokladnou trajektu v přístavišti jsme projeli jako nůž máslem. Na shromaždišti aut jsme pak obsadili sektor G96 a čekali. Čas jsme si krátili pozorováním okolí a také družným hovorem s dánskými důchodci, kteří se přišli podívat na naše stroje. Když píšu družným hovorem, tak myslím nohama, rukama a částečně anglicky a německy. Dozvěděli jsme se například, že jeden ze starých pánů již vlastnil několik motocyklů a jeden nám i ukázal na fotografii. Tuším, že to byl Triumph Bonneville.Trajekt měl odplout v 15,00 hod., ale dorazil až kolem půl čtvrté. Ale to nám tak moc nevadilo. Jeli jsme trajektem poprvé, když tedy opomenu přívoz na Labi u Velkého Března, takže to byl pro nás dost slušný zážitek. Kapitán otočil tu ohromnou loď takřka na pětníku a přistál na centimetr přesně. Koukal jsem na to jak vejr. Motorky jsme připoutali v podpalubí nefunkčními popruhy a hurá na moře.V Gedseru jsme byli za slabé dvě hodinky a hrnuli jsme si to do Kodaně. Tam na nás již čekalo příbuzenstvo. V Kodani jsme byli asi za hodinu a další hodinu jsme hledali správnou ulici, ale povedlo se. Následovalo vítání, předávání plnohodnotných darů, skvělá večeře na mexický způsob a výborné dánské pivko.

Celý den leje a je dost zima. Jedeme se Zuzkou vlakem z předměstí do centra a prohlížíme si historické centrum. Odpoledne se k nám přidá i Carsten a vyrážíme do zábavného parku Tivoli. Řeknu vám, že z některých atrakcí mi běhal mráz po zádech a motala se mi hlava jen z toho, jak jsem se na ně díval. Opravdu maso.
Večer jsme byli ještě pozváni na výbornou večeři a podívali se na zoubek také několika výborným pivním dánským specialitám.

3.den  25.6.2012
Kodaň – Frederikshavn 500 km

Předpověď na tento den nebyla příznivá, ale ráno v Kodani byla vidět místy i modrá obloha. Mocně ale foukal vítr a byla zima, kolem 13 st. Rozloučili jsme se se skvělými  hostiteli a stočili řídítka směr Frederikshavn. Cestou se docela zatáhlo a potkala nás i několikrát přeháňka, ale celkem to šlo. Teprve až před Frederikshavnem začalo pršet totálně a na dlouho. Cestou se nic zvláštního nepřihodilo, akorát na jednom odpočívadle se mi tak nějak sesula pláštěnka z brašny na rozpálený výfuk (před pár týdny namontovaný nový laďák) a trošku se na něj přiškvařila. Málem jsem vyskočil z kůže.Když jsme dorazili do kempu, opravdu dost pršelo  a dul studený vítr, takže jsme se rozhodli pro chatičku. Zabydleli jsme se rychle a bylo nám fajn. Hlavně také proto, že na další dny hlásili hezké počasí.

Večer jsme ještě vyrazili na procházku na proslulou palmovou pláž Palmestranden, kde rostou opravdové palmy. Takhle na severu bych je opravdu nečekal.

4. den - 26.6.2012
Frederikshavn – Skagen – Frederikshavn, 209 km

Předpověď nelhala. Ráno bez mráčku. Nasedáme na mašiny a razíme si cestu směr Lokken k majáku Rubjerg Knude. Naprosto úžasné místo. Maják v písečných dunách na pobřeží Severního moře. Cestou k majáku míjíme domorodé ovce, kterým nechutná námi natrhaná tráva a stromy, které od neustálého větru rostou nakřivo. Samotný maják je naprostá pecka a okolní krajina jakbysmet. Prostě skvělé. Nemůžeme se od tohoto místa odlepit, ale co naplat, čas letí. Musíme dál. Čeká nás obří akvárium v Hirtshalsu. Moc jsme se tam těšili, ale asi jsme od toho čekali více a byli jsme trošku zklamaní. Nejvíce nás asi zaujal bazének s rejnokem, kterého jsme si mohli pohladit a samozřejmě obří akvárium s měsíčními rybami velkými jak kráva.Cesta nás pak zavedla k dunám Rabjerg Mile. Místo na severu Dánska s písečnými dunami. Opět nádherný kus země, odkud se nám také nechce. Asi ve dva kilometry vzdálené přímořské vesničce parkujeme stroje přímo na pláži a děláme fotky. Takových míst, kde bychom mohli s motorkami až na pláž moc není, tak toho využíváme. Ve vesničce si dáváme také kávu v místním hotýlku, který je tak nóbl, že se bojíme sednout uvnitř a daleko lépe je nám na terásce.Čeká na nás ale ještě cíl naší výpravy a tak jedeme dále na sever. Rovná široká silnice táhnoucí se mezi dunami porostlými travou, vřesem a kosodřevinou, kde je minimální provoz nás dovede až do Skagenu a dále na parkoviště určené pouze motocyklům s nápisem MC přímo na nejsevernějším cípu Dánska zvaném Grenen. Nakoupili jsme nálepky na moto a pěšmo, asi jeden kilometr, jsme se přesunuli po pláži až na samý slavný konec Grenenu, kde se setkávají vlny Severního a Baltského moře, nebo také Skagerraku a Kattegatu. Vlny obou moří připlouvají proti sobě a uprostřed se srážejí. Máme velkou radost, že jsme tu a užíváme si to.Cesta zpět do kempu nám krásně utíká pod dojmy a zážitky z dnešního dne. Jen se ještě zastavujeme pro nějaký ten proviant v obchodu (velmi se vyplatil nákup plátkového sýra, který paní pokladní naúčtovala sedmkrát místo jednou, což bylo zjištěno až později, ale zato bylo 7 rajčat zadara )  a fotíme si maják. No a večer ? Pravidelná denní desinfekce slivovicí a pivko.

5. den - 27.6.2012
Frederikshavn – Spottrup – Argab, 378 km

Ráno v 8,30 hod. se loučíme s kempem a vracíme se na jih. Počasí nám stále přeje. V Aalborgu navštěvujeme staré vikingské pohřebiště Lindholm Hoje. Nejstarší hroby jsou datovány do 6.století n.l. Zajímavá podívaná.

Za stále sluníčkového počasí letíme dál teď už ale na západ a navštěvujeme hrad Spottrup. Ten je ale zrádně schován za vysokým hliněným valem a celkem vysoké vstupné se nám nechce platit. Proto se odhodlávám k činu. Přelézám plůtek u brány a dostávám se prudkou strání ochranného valu nahoru. Akce se daří a pořizuji foto. Chycen a zatčen jsem nebyl a tak se můžeme opět vydat na cestu a konečně kolem třetí hodiny stanout na pláži západního pobřeží. Dále nás už čeká cesta naprosto nádhernou krajinou. Vřele doporučuji. Večer se ubytováváme v kempu v obci Argab. Kocháme se pobřežím a posloucháme šumění moře. Zítra nás čeká přesun domů.