Okolo Dachsteinu

Datum: 25.-27.6. 2002
Ubytování: Pod širákem
Doprava: Honda CB 750
Vzdálenost: 1247 km
Náklady: Celkem 2500Kč

Trasa cesty:

1.den - Hradec Králové, Dolní Dvořiště, Gmünden, Hallstatt.
2.den – Hallstatt, Ramsau, Schladming, Gosau, Hallstatt.
3.den – Hallstatt, Bad Ischl, Strobl, Dolní Dvořiště, Hradec Králové.

1.den - Úterý 25.6.

V 8.00 odjíždíme na naši první motodovolenou. Motorka nepotřebuje kromě dohuštění pneumatik a kontroly oleje žádnou zvláštní přípravu. Hlavním zavazadlem je tankvak v kterém máme doklady, zámek, kudlu, foťák, mobily, 2 trika, 1 ponožky, ručník, pláštěnky a zbytek tvoří jídlo a pití. Za sedadlem jsou „pavoukem“ přitažené dva spacáky a dvě tenké karimatky. Jízda s oběma zavazadly byla, jak se později ukázalo, naprosto bez problémů. U pumpy na

Novém Hradci

tankujeme plnou nádrž (12,22l). Je příjemné počasí a pěkná silnice na

Pardubice, Havl. Brod

a České Budějovice a tak cesta rychle ubíhá. Rychle ubíhá až před hranice, kde nám v jedné vesnici před Kaplicemi naměřili 70km/h a do státní pokladny přibylo 300Kč. S tím se počítá a mohlo to být horší. Mrzuté však na tom je, že měřili až daleko za posledními domy. Značka „Konec obce“ sice byla až o 100m dál, ale to by ani nebyla Česká policie, kdyby toho nevyužila! Omluvou za to jim může být chování policisty, který nám přál cestu bez nehod a pěkné počasí.
Před hranicemi v Dolním Dvořišti obědváme u Bistra a kupujeme dálniční známku (cca140Kč). Na tachometru je 266km. Celnící nedělají žádné problémy a tak za chvíli jedeme po rakouských okreskách (samozřejmě nesrovnatelně lepších než u nás) na

Linz

. Před Linzem začíná dálnice A1. Po 80km sjíždíme z dálnice k první plánované zastávce v Gmündenu. Je 15.00 a my zastavujeme na parkovišti nábřeží jezera

Traumsee

. Na tachometru je 390km. V blízkém občerstvení právě sedí několik rakouských a německých motorkářů. Jdeme po nábřeží jezera až k vodnímu zámku

Ort

. Tady právě vrcholí přípravy na natáčení nějaké pohádky. Procházíme nádvořím a nahlížíme do parku. Jdeme zpátky a ohlížíme se. Pěkně opravený zámek je nepřehlédnutelnou dominantou jezera.
Pak jdeme zpátky po nábřeží kolem naší motorky na náměstí. V průčelí stojí radnice s vyhlášenou zvonkohrou tvořenou 18 porcelánovými zvony různých velikostí. Čekáme na 17.00 kdy zvonkohra začala vyzvánět jednu z několika skladeb známých hudebních mistrů. Výborně při ní chutná Tatranka a Poděbradka. Podél jezera a po náměstí se prochází mnoho lidí. Bude to asi proto, že Gmünden je jedním ze známých lázeňských měst. V 18 hod sedáme na motorku a jedeme pohodovou jízdou podél jezera na jih. Kopce kolem už se začínají zvedat. Opouštíme jezero a pěknou silnicí s mnoha zatáčkami k dalšímu lázeňskému městu

Bad Ischl

. Nemáme v plánu tady zastavovat a tak si jeho centrum pomalu 2x projedeme ulicí klikatící se mezi domy. Potom už nabíráme směr Hallstatt. Za Bad Goisern odbočujeme ze státovky na okresku. Nádherný povrch zůstává a k mé radosti přibývá serpentin, které se zařezávají do úbočí hor. Projíždět serpentiny nad Hallstattským jezerem je prostě paráda! Do města se vjíždí netradičně, asi 300m dlouhým tunelem vytesaným ve skále. Městem projíždíme a hodiny ukazují 19:30. Na tachometru je 460km. Nebudeme však zastavovat, protože hledáme místo k přespání. Za městem se silnice zase krásně klikatí a asi po 2km se otevírá z lesa pohled na jezero s veřejným koupalištěm. Je to určitě to místo o kterém jsme četli na internetu. Místo je opuštěné a proto se jednohlasně shodujeme, že dnešní noc strávíme tady. Veřejné koupaliště tvoří travnatá pláž podél jezera s několika posezeními a ohništi. Vedle silnice je kamenité parkoviště a u něj na začátku trávníku stojí dřevěný domek (šatna a sklad) s přístřeškem. Povečeříme, rozložíme spacáky a uleháme. Eva na dřevěnou lavici a já na zem vedle motorky. Po chvíli přijíždí na parkoviště auto. Pojíždí sem a tam až nakonec zhasne světla a taky spí. Ráno půjde asi do hor, protože tady začíná jedna z cest na

Dachstein

. Pak už je celou noc klid.

2.den - Středa 26.6.

Vstáváme v 5:30, od jezera táhne chlad. Jsme ve spacácích do 6:30 kdy začíná sluníčko svítit i na náš palouk sevřený mezi horami. Snídáme rohlíky se salámem (český turista) a čokoládu.
Pak jedeme do

Hallstattu

. Tunel je uzavřený, protože v něm opravují osvětlení. Když cestář uviděl motorku, ukazuje na nás ať jedeme. V tunelu se protahujeme kolem auta s plošinou, které se uhýbá. Tak to by se u nás rozhodně nemohlo stát! Uprostřed tunelu je odbočka na parkoviště nad městem. Parkoviště je sice placené, ale nikdo tu nevybírá a tak tady parkujeme. Po schodech scházíme do starobylé části města. Rozkládá se na břehu Hallstattského jezera sevřené horami Dachsteinu. Starobylé centrum s malou loděnicí, kostelíkem a domky postavenými na skále rozhodně stojí za prohlídku. Nahoře na parkovišti už je výběrčí. Na naše zkoumavé pohledy má jasnou odpověď, můžeme jet bez placení. Vracíme se zpátky k našemu nocležišti se vykoupat. Voda sice není moc teplá, ale vykoupat se v ní dá. Potom pokračujeme do

Bad Aussee

, kde doplňujeme benzín 11,99l. Asi po 5km se údolí otevírá a po krásné široké zatáčkovité silnici je radost se vézt. Přibývá motorkářů a většina odpovídá na pozdrav. Zastavujeme na křížení silnic č.145 a 146 u zámku Trautenfels. Je pěkné počasí (až moc pěkné na naše kožené oblečení) a stoupáme k zámku z jehož terasy je pěkný rozhled po okolních horách.
Po chvíli odpočinku jedeme dál širokou silnicí E651 vedoucí údolím, které se ještě více rozevírá. Po chvíli se vpravo objevuje pohoří Dachstein se svoji nejvyšší horou

Hoher Dachstein 2996m n.m.

Pokračujeme až do Schladmingu a serpentýnami vyjíždíme nahoru do Ramsau. Parkujeme před jednou z restaurací sportovního centra. Ramsau je městečko, kde se konalo Mistrovství světa v klasickém lyžování. Běžela tady i Kateřina Neumannová. Na loukách jsou rozesety dřevěné můstky pro vytvoření podjezdu běžecké trati. Nad střediskem v lese je skokanský můstek. Je tady mnoho sportovních hal včetně bazénu, sauny, solária…bary, kavárny a restaurace. Pak sjíždíme do

Schladmingu

a parkujeme nedaleko centra na parkovišti u obchodního domu. Mají tu cihlovou radnici a dlouhou pěší zónu s obchůdky, kavárnami a cukrárnami.
Pokračujeme údolím pod Dachsteinem k Radstatu. Vpravo se stále tyčí (chvilkami zahalen do mraků) Hoher Dachstein. Odbočujeme na silnici č.99 a zatáčkovitou silnicí stoupáme k průsmyku Obertauern ve výšce 1738m n.m. Sedíme na lavičce a vychutnáváme si atmosféru. Každé třetí vozidlo je motorka. Nejvíc tu jezdí cestovních endur od BMW. Občas se proženou nějací „divočáci“ na „silnicích.“ Po chvíli kolem projíždějí Češi s Goldwingem a doprovod jim dělá nějaké enduro. Česká vlajka na přívěsném vozíku hrdě vlaje ve větru. Ještě chvíli sedíme a to „přijíždějí“ dva hoši na mopedech pomáhající si šlapáním. Jako kdyby se nechumelilo, pokračují ihned dál dolů do údolí. Mají náš obdiv. Objíždíme pohoří Dachsteinu z druhé strany kolem města

Abtenau

přes

Gosau

zpátky do našeho nocležiště na břehu jezera. Silnice se točí údolími a kolem říček. Povrch nemá chybu, zkrátka krásné svezení. Při zastávce s vyhlídkou na vrcholky hor se ze zatáček vynořila dvě trojkolky. Kluci si s jízdou rozhodně nedělají hlavu a „tahají“ za plyn co to jde. Zaujala nás druhá trojkolka, jejíž majitel si místo druhé sedačky namontoval ohrádku a v ní seděl a stále štěkal dobrman.
Po dojezdu se ještě koupeme v chladné vodě jezera. Uleháme na stejné místo jako včera. Noc však není tak klidná jako předešlá, protože na pláži se sjeli školáci a udělali si tam párty. Bavili se, zpívali a popíjeli do dvou ráno (alespoň tak to říkala Eva, protože já jsem to zaspal).

3.den - Čtvrtek 27.6.

Ráno je zase bez mráčku. Balíme a neradi opouštíme naše místo. Následuje cesta přes Hallstatt na Bad Goisern a Bad Ischl, kde tankujeme 12,55l. Tady odbočujeme na Salzburg (č.158), hory pomalu zůstávají vzadu a přijíždíme k městečku Strobl. Zastavujeme na parkovišti. Břeh jezera

Wolfgangsee

je obšancovaný soukromými penziony, placenými plážemi a kempy a velkými rezidencemi. To není nic pro nás. Jedeme dál a vyplatilo se! Asi po 3km je za městečkem Zinkenbach u silnice malá městská pláž. Zastávka, kterou jsme si prodloužili na dvě hodiny, určitě stála zato. Prvním důvodem je vyvětrání těla z koženého oblečení a druhým důležitějším je průzračná a teplá voda jezera v které jsme se mohli bez omezení koupat. Po silnici kolem nás projíždějí pořád nějaké motorky. Už to nejsou jen endura a silnice, ale občas také nějaký ten chopper. Vůbec se nám nechce vstávat.
Vyjíždíme v 13 hod. V st.Gilgen odbočujeme na č.154 a u Mondsee najíždíme na dálnici. Nasazuji rychlost 120 až 130km/h, která se mi zdá pro dlouhé cestování na nahaté motorce bez štítku optimální. Po 2hod mě začíná tupnout pravé zápěstí, držím plyn chvíli levačkou a zas je vše v pořádku. Po dálnici dojíždíme do Linze a dál pak do Dolního Dvořiště. Za hranicemi nás už čekají jen rozbité české silnice a neohleduplní řidiči. V 18:30 jsme v

Hradci Králové

. Průměrná spotřeba: 61l na 1247km = 4,9l/100km

Informace o redaktorovi

Jarda Ducháček - (Odebírat články autora)