Tenerife na Triumph Trident

V rámci rodinné dovolené na Tenerife jsem si stanovil podmínku, že min. na jeden den si pujčím motorku a udělám si den pro sebe. Pro objevení ostrova je teda třeba více dnů, ale vzhledem k tomu, že jsme tam byli už před 11 lety, navíc kolem El Teide předtím i autem, tak jsem měl o trase jasnou představu.

Výchozí bod byl Costa Adeje (Laguna Park 1), kde je několik půjčoven motorek. Chtěl jsem nějakou klasiku, ER6, CB, apod. Sebou jsem si vzal jako takové minimum vlastní rukavice, páteřák, trekové boty, malý tankvak a fleece bundu. Volba nakonec padla na Moto4Fun, jednak byla v pěší dostupnosti, jednak mě zaujal Triumph Trident 660.. rezervace na sobotu bez problému. Záloha měla být zaplacená do 24h od rezervace, a tak jsem se tam rovnou ve čtvrtek vypravil. I s manželkou a dětma. Majitel půjčovny na mě teda koukal celkem s nedůvěrou, asi jsem působil jako tatík od rodiny, co si chce na dovolený splnit nějaký klukovský sen. Převzetí Triumphu domluveno na pátek večer, neb jsem si nechtěl moc ukrojit ze soboty. Předpověď počasí ovšem můj plán změnila, na víkend bylo v horách hlášeno sněžení, silnice zavřená. Nedělní výlet na lodi pak skutečně nabídnul pohled na čerstvě zasněženou El Teide. Konečně pondělí večer a majitel mi předává Triumpha.. Chtěl mi vše vysvětlit, snad i jak se řadí, ale nakonec jsem ho zastavil a po zjištění, že mám doma Street Triple se uklidnil. V půjčovně jsem dostal helmu, textilovou bundu.. má příp. na půjčení i rukavice.

V úterý ráno jsem chtěl vyrazit co nejdříve. Nicméně koncem března je světlo stejně až kolem sedmé a kvůli pár minutám bylo zbytečné přijít o snídani v hotelu. Před osmou stojím u motorky, kterou jsem parkoval na ulici před hotelem na parkovacích místech určených jen pro moto. Dám tankvak na nádrž a ejhle, nedrží.. plastová nádrž. A přitom to v recenzi od Vláďi zazní (https://www.motorkari.cz/clanky/redakcni-testy/triumph/prvni-jizda-triumph-trident-660-uderny-trojzubec-44881.html). Ještě, že jsem tam nechal ty upínací pásky.. 

Jedu po dálnici TF-1 směr Santiago del Teide, odkud se dá obdočit na Mascu, cíl mnohých turistů. Masca stojí určitě za podívání, ale musíte tam být včas, protože to je hodně exponovaný místo a před polednem už se nedá zaparkovat.Odbočím na silnici TF-82, na jedné straně oceán, na druhé silnice TF-38 stoupající k El Teide. Sluníčko lehcehřeje, příslib pěkného dne, a tak stavím na vyhlídce Mirador del Chirche. 

Stoupám dál a užívám parádní projev tříválcového Triumphu. Kolem hnědočerné sopečné pole, kde rostou kanárské borovice.Nádhera. S každým kilometrem se ale ochlazuje. Lousknutím prsty jsem vjel do mraku. Mlha, viditelnost na pár desítek metrů. Mrholení přešlo do lehkého deště. Zima. Rifle už jsou na kolenou skrz, rukavice snad ještě chvíli vydrží. Myšlenku, že bych to otočil hned zavrhuju. Snad to bude jen ten prstenec mraků kolem sopky, snad nahoře bude lépe. Ikdyž pochybnosti mám.

Po nějakých 10 km se dostanu ovšem nad mraky, obloha nádherně modrá a ačkoli je v té výšce chladno, sluníčko má sílu. Cestou dělám pár fotek a snažím se užít tyhle chvíle, načerpat erergii. Krátká zastávka u Roques de García.Mám pocit uspokojení, kdy jedu po rovné silnici TF-21 naproti El Teide, tuhle silnici jsem projížděl už několikrát, autem i na 'street view'. Přesně tohle jsem chtěl zažít na motorce. Vše ostatní už bude dnes jen parádní bonus. V plánu mám dál silnici TF-24 směr La Esperanza, pohoří Anaga a zastávku na pláži Las Teresitas.

Kousek před odbočkou na silnici TF-24 dojíždím dva motorkáře, kteří rozmýšeli, jestli mají vjet do mraku před nima. Předjel jsem je a poklidným tempem valím dál. Vidím, že jedou za mnou. Ale jen chvíli, zastavují u nějaké restaurace, dál pokračuju zas sám. Jasně, ten prstenec mraků, který jsem projel nahoru, budu muset projet i dolů. Jedu v mlze, mrholení a zimě. Musím odklopit stítek, protože jinak nic nevidím. Na chvíli stavím na Mirador de El Corral del Niño, kde není samožejmě nic vidět. Ruce ohřívám o svody výfuků. To musím dát. Koukám do navigace, bude asi lepší co nejdríve sjet dolů, mimo mraky, tak volím směr na Arafo, silnici TF-523. Něco přes 30 km. Jedu pomalu, 20-30 km/h. Zima mnou začíná prostupovat více. Začínají mě brnět prsty u rukou, kolena necítím a přes otevřený štít mžourám slzavýma očima. Vždyť jsem byl na Nordkappu, tohle musím dát.  Mraky se valí přes hřeben, dostávám rány od bočního větru. Možná, že to nebyl úplně nejlepší nápad, no.. Jedu dál. Za mnou se tlačí nějaký auto. Asi si tam říkají, co to je za magora, v tomhle počasí na motorce. Viditelnost na pár metrů.. přede mnou se objevilo pár menších kamenů ze sesuvu, gumy je ale lehce přechroupaly. Najednou kámen cca. 30x30 cm. Stačím se jen lehce vyklonit, abych změnil směr jisté kolize. To bylo o fous. Auto za mnou staví, já jedu ztuhlý dál. Vjíždím do lesa, kde ustává ten hrozný vítr.Na chvíli stavím a zkouším se zas trochu ohřát o výfuk. Jedu dál a stavím na Mirador de Chivisaya už na výhled prosluněné krajiny. Přes Arafo dojedu do Candelarie, kde se ohřeju a trochu osuším oblečení. 

El Teide mi dala pěkně za uši. Do hor už zpátky nepojedu, zpátky to vezmu určitě po dálnici. Ale ještě předtím chci vidět Las Teresitas. Posunutí po TF-1 směr Santa Cruz. Projíždím kolem rafinérky, kde stojí i velký tanker. Návstěva města může být také zajímavá, ale jedu dál. Můj pohled ovšem upoutá britský obří výletní kolos, Arvia.

Dojedu na pláž Las Teresitas, kde moc lidí není. Fouká lehčí vítr, polojasno, na koupání to není, ale hamburger zažene pocit hladu. Vítr mezitím rozežene mraky nad pohořím Anaga a tak vyrážím i tam. Vynechat silnici TF-12 stoupající od oceánu až k Mirador Pico del Inglés by byla velká chyba. Užívám si ten výjezd jak to jde. Když stavím nahoře na vyhlídce, se sice zas přižene desťový mrak, ale to už mi radost z výletu nemůže zkazit. Sjedu dolů přes Las Mercedes a zpátky se sluníčkem po TF-1 směr Costa Adeje. Poslední zastávku davám na Playa Las Galletas. 

Ačkoli mě počasí zkoušelo, no přiznávám, cestou z El Teide jsem si trochu na dno sáhnul, tak jsem si projel, co jsem chtěl. Ikdyž výlet jednodenní, tak motorkářsko-cestovatelský zážitek tak intenzivní, že můžete najezdit tisíce kilometrů kolem komína, ale nakonec budete vzpomínat právě na takový výlet.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE