Moto Guzzi Open House na vlastní kůži: 30 000 lidí v domovině orla z Mandella!

Cesta k Mandellu probíhala na redakčním Brejlovci V85 TT. Motorka je velmi příjemná a původní obavy z menšího výkonu u naloženého motocyklu v alpských vracečkách se ukázaly jako liché – stačí jen správně pracovat s plynovou rukojetí a pružný motor krásně plynule akceleruje. Do objemných plastových kufrů se přitom pohodlně vejde výbava na pětidenní cestu pro jednoho člověka.

Přes nepříliš příznivou předpověď počasí nás v sobotu dopoledne uvítalo Mandello sluníčkem a neuvěřitelným množstvím motocyklů Moto Guzzi všech možných objemů a modelů. Po kratším hledání se nám podařilo najít místečko k zaparkování (stálo se opravdu všude) a vyrazili jsme do fabriky. Testovací jízdy jsme při pohledu na vinoucí se had jízdychtivých motorkářů vzdali hned, a tak vzhůru do výroby!

Moto Guzzi je firma zakládající si na tradicích a toto je vidět všude. Je zde vše takové malé, dá se říci, že z každého koutu na vás dýchá historie. Dvě montážní linky motocyklů s ruční montáží, motorárna s několika zkušebními stolicemi a příručním skladem dílů, historický větrný tunel pro měření aerodynamiky a v neposlední řadě firemní muzeum zabírající podstatnou část areálu, to vše zde bylo v rámci „dní otevřených dveří k vidění“.

Samozřejmě k tomu byly doplněny přímo v centru fabriky další náležitosti pro tisíce návštěvníků – výstavka současné produkce, pódium, na kterém se střídali osobnosti spojené se značkou (bohužel zcela všechno italštině, takže jsme spíše odhadovali, o co jde), prodej všeho, co se značkou souvisí, stánky s potřebným občerstvením, možnost se vyfotit u historického názvu firmy, ale třeba i stylový barber shop.

Zážitkem samotným je návštěva firemního muzea s více než 150 vystavenými motocykly, samozřejmě vše Moto Guzzi. K vidění jsou stroje od prvního motocyklu z roku 1919, přes mnoho závodních strojů, vojenských motocyklů, různých mopedů, letecké motory (bezpilotní americké průzkumné letouny Hunter z 90. let byly poháněny motory Moto Guzzi), až po produkci minulých let. Zde je krásně vidět hledání firmy ohledně pohonu – řadové jednoválce, dvouválce, nádherné tříválce, čtyřválce a nakonec nalezení současného řešení V uložené podélně. V závodní historii se našly i přeplňované motory a vrcholem je známý vidlicový osmiválec. Návštěvník jen žasne, co vše tato značka za svou historii vyrobila. Nechybějí samozřejmě ani samostatné motory, obrazy, fotografie a další historické předměty. Klobouk dolů.

Po návštěvě továrny jsme si prošli její okolí zcela zaplněné novými i staršími motocykly. Mnoho Italů vyvětralo své miláčky, a tak bylo možno v ulicích vidět i motocykly, které jsme před chvílí obdivovali ve firemním muzeu. Neodolali jsme šanci využít přízeň počasí a vyrazili jsme si užít zatáčky v okolí Mandella a nádherného jezera Como. I kdyby zde fabrika nebyla, okolí za zhlédnutí opravdu stojí. Malou okružní jízdu jsme zakončili zpět ve hnízdě, tentokrát ale ve Village Moto Guzzi, ve kterou se proměnila městská pláž s přilehlým parkem. I zde nebylo o zážitky nouze. Stovky přestaveb na „Custom Road“, stánky úpravců, prodejců doplňků, nabídky organizovaných výletů od okolí až na druhý konec světa, hospůdky, pódia s hudební produkcí a mezi tím vším všude spousta motocyklů návštěvníků a bavících se motorkářů. Nakonec jsme zde vydrželi do pozdních večerních hodin.

V neděli nás již jen čekal přesun zpět domů, za opětovně nepříliš příznivého počasí. Je vidět, že „nahoře“ to měli guzzisté dobře dojednáno, protože sobota byla nádherná. A rekordní, v tento den se do továrny přijelo podívat 20 000 milovníků Moto Guzzi! A celkově jich na oslavách bylo přes 30 tisíc. Jen pro zajímavost, celé Mandello del Lario má nějakých 10 000 obyvatel, takže si asi dokážete představit, jaká párty to byla…

Videa z akce

 

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE