BMW CE-02 je streetartový kříženec motorky a skateboardu

Stejně jako u maxiskútru BMW CE-04, který jsem vloni důkladně otestoval včetně ne úplně přesvědčivých výkonů na dálnici, také nula dvojka dostala pořádně odvázaný design. Přední světlomet jako kdyby vyskočil z nějaké počítačové hry, nad ním kombinace různých plastových prvků a šroubů jak z filmů Transformers. Sedlo s vystouplou přední částí připomíná spíš skateboard než klasickou sedačku motorky nebo skútru. A to nejen křivkami, ale i pohodlím, jak popíšu dál v recenzi. Streetart pokračuje i na bocích, kde se kombinují lakované kryty se stříbrným plastem a celá silueta je za předním kolem vykousnutá. Motorku tady kromě kol připomíná vlastně jen obrácená přední vidlice ve zlaté barvě.

Úzký displej přístrojovky vystrčený na stopce připomíná spíš výbavu stíhačky než motorku, na opačném konci pak zase pohledy spolehlivě přiláká letmo zavěšené zadní kolo s mohutným ozubeným řemenem, zadní odpružení je řešené podobně jako u CE-04. Ten nejvýraznější designový rys jsou ale plná litá kola, navíc obě čtrnáctipalcová kola (omluva za video, kde chybně mluvím o patnáctce vzadu) jsou obutá do mohutných balonových pneumatik. A výsledný dojem? Rozhodně to ani v nejmenším nepřipomíná skútr, s tím nahrbeným sedlem hned za krkem řízení se CE-02 tváří jako kříženec motorky a... něčeho nového. Ale pro mě osobně tam je pořád kus skateboardu a právě na skejtaře také marketing pravděpodobně nejvíc cílí.

Po vyhoupnutí do sedla ten dojem pokračuje, protože sedlo rozhodně neoplývá pohodlím. Je to docela tvrďák a úzké prkno. A to ještě navíc jezdíme na verzi s luxusnějším sedlem, tak tedy to standardní bych v tom případě nechtěl zažít! Ale ono u BMW je to tak skoro se vším, základní prodejní cena tady je jen na přilákání zákazníka, auto ani motorku této značky v úplném základu si snad ještě nikdy nikdo nekoupil. Zpátky k posazu, ten je u CE-02 neskutečně variabilní, protože kromě dlouhého sedla jsou tu dvě sady stupaček. Ty zadní můžou spolu se zajímavě řešenými madly posloužit spolujezdci, ale nejsou sklápěcí a jsou určené i pro řidiče. A je to docela fajn, pro každý styl jízdy si můžete najít specifickou pozici. Sednu si dozadu a nohy odložím na přední stupačky a cítím se jako na chopperu. Přešlápnu si nohama na zadní pár stupaček, nakloní mě to dopředu a jedu jako na dragsteru. Nacpu se v sedle dopředu a jedu ve stylu supermoto. Ta variabilita posazu je zábavná a kompenzuje tuhé sedlo.

Před prvním rozjezdem je třeba probudit celý elektrický systém stiskem tlačítka, dálkový klíček zůstává v kapse. Po 4 sekundách naběhne displej a se stisknutou brzdou si dalším stiskem probudíte elektromotor a můžete vyrazit. A přijde to nejlepší. Tak hladkou akceleraci jako elektrický bike s pořádným motorem na žádném stroji se spalovacím motorem nezažijete. Je to zajímavý pocit naprosto stejnoměrné síly bez ohledu na rostoucí otáčky motoru a až do padesátky je to nádherná zábava a adrenalin. Není to lepší než klasické motorky a skútry, je to prostě něco jiného.

A já už si v duchu zase říkám, tuhle motorku chci, v mém ideálním vysněném světě by to byla přibližně pětadvacátá motorka v garáži. No dobře, možná desátá? Před pár lety jsem testoval elektrický Livewire, vyzkoušel jsem i Zero, výše už jsem zmínil test BMW CE-04 a pokaždé mě ten charakter pohonu nadchne. Nekoupil bych si to (teda jo, ale jako desátou motorku), ale pokud někde na dovolené budu v půjčovně mít na výběr mezi benzínovou stopětadvácou a touhle záležitostí, mám předem jasno.

Dojezd 95 km v kombinovaném režimu WMTC a dobíjení s rychlonabíječkou na 80 procent za 1:40 hodiny nezní špatně, jak to je v praxi při každodenním dojíždění pár desítek km za Prahu, to najdete v druhé kapitole této recenze. Výkon 15 koní umožňuje řízení s papíry na auto a rozjet skútr až těsně ke stovce. Váha 132 kg je přesně na úrovni stopětadvacítkového skútru, jenže tady je položená neuvěřitelně nízko, za to může hmotnost dvou baterií o kapacitě 1,96 kWh a jmenovitém napětí 48 V. Právě díky tomu je CE-02 ve městě neuvěřitelně obratná věc, aniž by ale byla vratká a měla nejisté řízení. Otočit se v úzké uličce bez courání nohama po zemi jde úplně samo kvůli pořádnému rejdu, podíl na tom má i perfektně odladěná reakce rukojeti akcelerátoru. To u elektrických strojů vůbec není samozřejmost, naopak to bývá hlavní kámen úrazu.

Ten hlavní parametr je ale točivý moment 55 Nm, který je připravený ve všech otáčkách. Takovým zátahem se například ve světě skútrů můžou pochlubit až pětistovky, na stejné hranici je jmenovitě například pětistovka Yamaha T-Max! Jasně, u CE-02 tahle zábava polevuje zhruba v rychlosti 50 km/h, kam se ručička tachometru vyšplhá za 3 sekundy, ale ve městě to znamená pořádnou porci zábavy. Konstruktéři BMW se navíc vůbec nesnažili tlumit zvuk elektromotoru a všech převodů a CE-02 je pod vámi za jízdy docela dost slyšet. Jo, není to ten podmanivý zvuk spalovacího motoru, pořád to zní jako tramvaj, ale je to docela sympaticky rozvášněná tramvaj ;-) Motor je doplněný ozubeným řemenem se širokým průřezem, který nevyžaduje žádnou údržbu ani dopínání a zaručuje okamžitý přenos výkonu a točivého momentu. Dobrá volba, stroj tohoto zaměření by prostě s mastným řetězem nebyl to pravé.

K dispozici jsou tři volitelné jízdní režimy Flow, Surf nebo Flash, ten poslední je ale za příplatek. To je takový marketingový zvyk BMW, podobně jako má u benzínových motorek za extra peníze režimy Dynamic Pro. Každý režim ovlivňuje sílu rekuperace energie při zpomalování v závislosti na rychlosti. Z hlediska jízdy se tedy liší hlavně mírou brzdění motorem, jiná je ale i akcelerace v různých rychlostech a reakce na rukojeť akcelerátoru. Základní Flow plynule a zrychluje a nabízí mírnou úroveň rekuperace energie. Naopak režim Surf umí naplno zrychlit, ale rekuperaci a brzdění motorem od rychlosti 10 km/h téměř vypouští. Příplatkový režim Flash z volitelného paketu funkcí Highline razantně zrychluje, ale pak mezi 10 a 20 km/h hodně brzdí motorem a rekuperuje a je v podstatě kombinací prvních dvou režimů, optimálně se hodí na svižnější jízdu po městě a přiznám se, že po vyzkoušení už jsem ani jiný režim nepoužíval.

S tak silným zátahem na tak malý a lehký stroj už bylo nutné do pohonného systému zahrnout kontrolu trakce. Ta funguje docela zvláštně a úplně jinak než jak jsme zvyklí u benzínových motorů. Při prokluzu okamžitě odstřihne výkon a následně začne pozvolna znovu zrychlovat, bez ohledu na to, jak moc se snažíte točit akcelerátorem. Co se týče brzd, odvádějí dvoupístky J.Juan skvělou práci, jsou dobře ovladatelné, silné a citlivé a kvalitní přední vidlice se téměř neponořuje. Jen musíte překonat ten šok, že na mašině této cenové kategorie a slavné značky není na zadku ABS a levou páčkou si občas zablokujete zadní kolo.

Naštěstí i zadní brzda je příjemně citlivá, ale i tak na mokru bych tady ABS čekal. Tady bych ale nehledal důvod ve snaze o co nejnižší cenu, ale spíš o to, že navrhnout systém ABS pro tak specifickou mašinu se specifickým pohonem je zkrátka příliš složité a dodavatelé jako Bosch to zatím nemají připravené. Když už jsem zmínil úspory a snahu o dostupnou cenu, na detailech ani materiálech rozhodně nepoznáte, že výroba probíhá v Indii a zajišťuje ji obří koncern TVS.

Zajímavá kombinace tlustých pneumatik 120/80 R 14 vepředu a 150/70 R14 vzadu spolu s mohutnou obrácenou vidlici se na slušném asfaltu chová vzorně a na CE-02 se dá jet pocitově jako na neuvěřitelně obratné motorce. Jen to chce si pečlivě zvolit tu správnou pozici v sedle a vybrat správný pár stupaček, pro každé prostředí se hodí něco jiného. Na rozbitých silnicích a rozkopaných ulicích je to ale horší, tady už stroj v zatáčkách ztrácí jistotu a poměrně krátké zdvihy odpružení 117 mm vepředu a pouhých 56 mm vzadu občas nestíhají a je třeba pevně držet řízení a přidat na opatrnosti.

Malý barevný TFT displej s úhlopříčkou 3,5 palce je vysunutý dopředu a v podstatě na něm budete sledovat jenom rychlost. To hlavní si zobrazíte na svém mobilu uchyceném pomocí praktického držáku SP, kde s rychlostí najdete i všechny informace o energii a její rekuperaci, dále třeba dojezd, průměrná spotřeba, jednotlivé jízdy, údaje o teplotě baterie a motoru. Praktická je navigace, kterou si můžete navolit v klidu doma nebo v kanceláři a pak jen cvaknout mobil do držáku a vyrazit. Výhodou je ovládání aplikace a napájení z konektoru USB C. Standardně je k dispozici také vyhřívání rukojetí a dokonce i zpátečka, která se aktivuje současným stisknutím tlačítka R na levém řídítku a otočením akcelerátoru. U tak lehkého stroje možná zbytečnost, ale kdo na CE-02 přestupuje třeba z elektrokola, možná to bude vnímat jinak.

BMW tímto modelem osloví movitější zákazníky, kteří jsou zvědaví nebo chtějí jezdit JINAK. Má perfektní zpracování a jízdní vlastnosti a zvládne denní dojíždění do školy či do práce. Chutná mu spíš hladký asfalt než rozbité kostky a nabídne dobrou stabilitu a ovladatelnost. Cenovka 209 tisíc za plnohodnotnou verzi a 185 tisíc za verzi AM jen s jednou baterií a parametry pro řidičáky AM je při porovnání s benzínovými stroji pořád nesmyslně vysoká, vždyť 185 tisíc stojí BMW C400X. Jen pro srovnání, téměř stejný fun factor a odvážný design nabídne třeba Honda MSX 125 na 12palcových kolech se subjektivně slabším motorem, ale na druhou stranu ještě nižší hmotností 103 kg za 100 tisíc korun.

Na závěr si dovolím připojit dva odstavce, které jsem už jednou napsal v recenzi sesterského modelu CE-04. Velká část nás motorkářů má proti elektrickým motorkám, skútrům a často i elektrickým autům řadu výhrad, předsudků a odporu. Částečně jde o objektivní názor, při porovnání všech praktických i pocitových vlastností spolu s cenou zatím elektropohon opravdu nemůže konkurovat spalovacím motorům. Ale částečně je to i pocit ohrožení, když zelená centrální politika prosazuje elektropohon jako jedinou možnost do budoucnosti. Proto milovníci ostrého zvuku jednoválců, dunění dvouválců nebo vášnivého řevu čtyřválců v každém elektrovehiklu rovnou vidí hrozbu, že nám ho budou deset let úřady nutit místo našich benzínem vonících miláčků.

Jenže tady má CE 02 velkou výhodu! Tohle je speciální, úzce zaměřená mašina s tak specifickou konstrukcí a designem, že pro náš svět benzínových motorek není hrozbou. Tohle je podle mě to správné využití elektropohonu! Záležitost pro fajnšmekry se vůbec nesnaží být praktická nebo levná, ale dokonale umí využít mohutný zátah elektromotoru a je na to speciálně postavená.

Informace o redaktorovi

Jarda Ducháček - (Odebírat články autora)
Filip Tichý - (Odebírat články autora)
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)
Jan Hrubeš - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE