Bimota Tera, to je první crossover značky

S Italy je to občas velice těžké, pokud jde o nějaké informace. K Teře sice vydali kompletní technické specifikace i několikastránkovou tiskovou zprávu, ovšem tím nejdůležitějším, tedy podvozkem, se jaksi zapomněli zabývat. Protože jestli je něčím Tera opravdu výjimečná, je to právě její šasi. Tedy šasi jako ve smyslu rámu tady zcela chybí, přední i zadní kyvné vidlice jsou uchyceny přímo na motoru, stejně jako u Tesi H2, jenomže tohle není Tesi akorát v jiné podobě. Ten podvozek je totiž úplně jiný, ovšem Bimota ho detailně představila loni zcela samostatně a letos už se k němu nějak nechce vracet nebo co…

Co je tedy jinak? Zadní kyvka zůstává stejné konstrukce, tam asi není moc co vymýšlet, pokud by se v Rimini nechtěli blýsknout nějakým letmáčem. Velká změna je ale na předku. Ano, pořád je tu kyvná vidlice a řízení předního kola rejdovým čepem, ovšem rozdíl je v tom, jak je to řízení ovládáno. U Tesi to odjakživa bylo táhly od řídítek přes spoje na rámu, ovšem Tera přešla na ovládání přímo od řídítek přes několik výkyvných „kostí“, vlastně dost podobně, jako to má třeba BMW u káček a Honda u Gold Wingu. Tohle řešení má přinášet především jasnější a přesnější řízení, aby ne, když jdete relativně přímo na kolo a ne přes půl motorky, a také o dost větší rejd. Ten byl vždy velkým limitem Tesi, kde to ale vzhledem k čistě silničnímu zaměření tak úplně nevadilo, tedy minimálně do chvíle, než jste se chtěli otočit – dodnes se orosím, když si vzpomenu, jak jsem kdysi při návštěvě továrny málem položil Tesi 3D… Tera dokáže otočit kolo do každé strany v úhlu 35°, to je o osm stupňů víc než Tesi a je to zcela na úrovni motorek s normální teleskopickou vidlicí, takže v tomhle by jezdec neměl poznat rozdíl.

Loňské video a fotky konceptu podvozku Tera

​

A je tady ještě jedna velká technická libůstka, kterou Italové velkoryse zmiňují pouze v úvodu tiskové zprávy při vysvětlení označení Tera, jinak jej zcela opomíjejí, zatímco všichni ostatní by na tom postavili celou prezentaci. Tera, to je totiž zkratka pro TEsi con Regolazione dell’Altezza, což znamená Tesi s nastavitelnou výškou. V základu má Tera plně nastavitelné tlumiče Öhlins TTX36, tedy špičkové cajky, ovšem ty dávají oběma kolům poměrně malé zdvihy 114 a 135 mm. Na cestovní crossover nic moc, i když žít se s tím asi dá. Jenomže vy si můžete (a chcete) pořídit Teru s příplatkovým semiaktivním odpružením Marzocchi, a tam už se dostáváme na zdvihy 145 a 165 mm, což je úplně jiná písnička. A hlavně tady už je to konečně o té nastavitelné výšce, kdy se světlost i sedlo má hýbat o 30 mm. Italové sice píší oběma směry, ale to bychom byli na šesti centimetrech rozdílu, což je dost, i ty tři cenťáky jsou ažaž. Bližší informace k tomu nemáme opravdu vůbec žádné, je tedy klidně možné, že to nastavení výšky bude děláno někde na zavěšení a půjde to i u těch Öhlinsů. Těžko říct. Bimota nám podrobnosti zatlouká. Ale na nás si nepřijde…

Jelikož jde o Italy, raději se věnují motoru. Takže se dozvíme, že Teru pohání známý kompresorový čtyřválec od Kawasaki (která má v Bimotě 49,9% podíl, kdybyste zapomněli), v tomto případě nejspíše z modelu H2 SX, protože je naladěný na 200 koní a 137 newtonmetrů. Pokud je to pro vás důležité, tak na stovku prý Tera vystřelí za 3,5 vteřiny a na dvě stě za 8,2 s. Jasně, u cesťáky zásadní informace, stejně jako ta, že na přední kolo jde 52,5 % váhy, jejíž přesnou a vlastně ani rámcovou hodnotu bohužel neznáme. Ale oukej, aspoň víme, že to nebude cesťák „těžký na prdel“, ale motorka, co zatáčí. Však by to byla ostuda, kdyby Bimota, která vznikla právě proto, aby pro potentní japonské motory dělala adekvátní šasi (protože před půl stoletím to Japoncům fakt nešlo), nefungovala.

Dále se dozvíme už jenom to, že Tera má kompletní elektroniku od Kawy, tedy se tempomatem a TFT displejem, kompletní LED osvětlení a standardně výfuk od Akrapoviče, za příplatek potom budou třeba 12V zásuvka, vyhřívané hefty, komfortní sedlo pro spolujezdce, tank bag nebo větší plexi. Jak je to s kufry, které byly na vystavené motorce v Miláně, těžko říct, ale skoro bychom si mysleli, že vzhledem k ceně, která řečena nebyla, ale určitě nebude nízká, by většinu z výše jmenovaného měla mít Tera už v základu. Design je otázkou osobního vkusu, ale nedá se mu upřít, že je velmi individualistický. Na každý pád bude Tera v reálném životě o dost použitelnější než Tesi, na druhou stranu je samozřejmě otázkou, do jaké míry je ta použitelnost pro zákazníky Bimoty důležitá…

Informace o redaktorovi

Jan Rameš - (Odebírat články autora)
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE