Důstojný návrat britské klasiky. Indové oživili značku BSA, první je šestsetpadesátka Gold Star

Na začátek jenom rychlé připomenutí, proč mícháme dohromady BSA s Jawou. Na podzim roku 2016 totiž indický gigant Mahindra prostřednictvím své dceřiné společnosti Classic Legends Pvt. Ltd. zaprvé získal práva na výrobu motocyklů Jawa a zadruhé za 3,4 milionu liber koupil 100% podíl v dávno nefunkční britské značce BSA. Pro nás Čechy byla samozřejmě neporovnatelně důležitější ta první zpráva a od té doby se toho kolem indických Jaw událo dost, dnes už se v Indii vyvinuté i vyráběné třístovky, vycházející z moderního naháče Mojo, prodávají oficiálně i u nás, zanedlouho bychom se měli dočkat i Péráku.

Nějaká BSA nás zas tak moc nebrala, ovšem ve světě to bylo přesně naopak a ve Velké Británii zejména. A dokážeme pochopit nadšení Ostrovanů, když tam teď o víkendu na veletrhu NEC Birmingham Indové představili po pěti letech první novodobou „besárnu“. Krásné retro a především hned s pořádným motorem! Informací zatím moc nemáme, a to ani o předpokládaných cenách, ani o dostupnosti a ani o tom, jestli se tedy nové Gold Stary budou opravdu vyrábět ve Velké Británii, jak Indové od začátku slibují. Vyvinuté tam ale byly, britskými inženýry a designéry. Loni jsme přinesli zprávu, že by nová továrna měla najít své místo nedaleko Birminghamu, ovšem že ještě předtím vznikne malé výzkumné centrum v Banbury, kde mají připravovat elektrické motocykly. Ale první měl být benzín, a to také Indové splnili.

Naštěstí samotných technických informací o prvním modelu znovuzrozené značky máme dost. Ani nepřekvapí, že coby označení prvního modelu Indové (nebo Britové, čert ví) zvolili asi to nejznámější, tedy Gold Star. A nepřekvapí ani to, že se jedná o stroj naprosto klasických tvarů, jasně útočící na Triumphy řady Bonneville. Akorát že v BSA najdete coby pohonnou jednotku jednoválec. A hned takový krásný, vzduchem chlazený… Tak moment. Krásný ten motor je, ovšem jako chladicí médium je tady použita kapalina, on se jenom jako vzducháč tváří. Stejně jako u Jawy 300 to designéři vyřešili moc pěkně, nebýt toho velkého chladiče vepředu, budete jednoválci ta chladicí žebra věřit. A i další technické parametry jsou čistě moderní, v hlavě najdete čtveřici ventilů, dvě vačkové hřídele a dokonce i dvojici zapalovacích svíček. Objem je pořádný, 652 cm³, výkonové parametry na danou kategorii a pouze jeden válec slušné (45 koní, 55 newtonmetrů) a jenom škoda, že neznáme i poměry vrtání a zdvihu.

Jenže já bych si tady dovolil jednu malou spekulaci: já si totiž myslím, že my ty parametry známe. Těch 652 cm³ je v motocyklové branži hodně známý objem, k tomu DOHC, dvě svíčky, navíc ještě komprese 11,5:1 a pětistupňová převodovka. Kdo má doma BMW G 650 GS, případně starší efko, tak už se usmívá. Když se podíváte na umístění vodní pumpy, alternátoru, startéru, všechno to sedí. Jediné, co hapruje, je úhel postavení válce, v BMW (ale i Jawách, Apriliích…) byl mírně skloněný vpřed, zatímco BSA jej má čistě kolmo. Ale to můžete vyřešit i pootočením motoru v rámu, ono tam z těch obrázků není moc vidět kromě toho, že před motorem najdete kanystr k výfuku. Neříkám, že to je na 100 % ten samý motor, který kdysi vyvinul Rotax a který dnes najdete třeba ve Voge 650DSX, neboť jeho majitel Loncin jej vyráběl pro BMW, nicméně vypadá to jako hodně pravděpodobná verze. A když na videu slyšíte, že tým připravující motor „is based in Austria“… Každopádně za mě by to byla jenom ta nejlepší zpráva, tenhle motor je prostě nezmar, který dokáže fungovat bez škubání i od hodně nízkých otáček, a přitom ve středním pásmu má ten svůj typický jednobuchový charakter.

​

Motor je uložen v klasickém dvojitém kolébkovém rámu, přední kolo vede 41mm teleskopická vidlice, položená v úhlu 26,5°, zadní drží v kyvné vidlici obdélníkového průřezu s dvojicí tlumičů s předpětím nastavitelným do pěti poloh a mezi osami obou kol naměříme 1425 mm. Jelikož má přední kolo rozměr 100/90-18 a zadní 150/70R17, tedy úplně stejné jako konkurenční Triumph Street Twin, dá se očekávat i podobná ovladatelnost. Nikoli však stejná, Triumph má výrazně ostřejší úhel řízení, ale také delší rozvor. Hmotnostně jsou si oba stroje hodně podobné, BSA i s plnou nádrží na 12 litrů na váze ukáže hodně pěkných 213 kg, o tři méně než Triumph. Jelikož BSA udává průměrnou spotřebu rovné 4 l/100 km, vydrží ta krásná, pro BSA typicky tvarovaná bandaska s chromovanými boky, excentricky umístěným víčkem a barevnými pruhy zřejmě déle, než co dáte na jeden zátah vy. I když tvůrci hovoří o pohodlné jízdní pozici v sedle s hranou ve výšce 780 mm, což je pro klasiku tak akorát. Odpovídající je také brzdová soustava, tu dodalo Brembo a vpředu je to o 320mm kotouči s dvoupístkem, vzadu najdeme 255mm disk a jednopístek.

Kdy se začne prodávat, za kolik, jestli bude nová BSA dostupná i v Česku, to jsou všechno otázky, na které ještě odpovědi nemáme. Každopádně se domníváme, že si Indové nebudou chtít BSA nechat jenom do Velké Británie, to byla velká světová značka a je hodně pravděpodobné, že se Gold Stary dostanou i do kontinentální Evropy a nejspíše i USA, tam byly také populární. Velkou otázkou je cena, Indové mluvili o výrobě v Británii, přitom třeba Triumph kvůli konkurenceschopným nákladům vyrábí své motocykly v Thajsku. Takže jestli třeba z Indie budou do Británie chodit CKD kity a motocykly se tu budou jenom kompletovat, aby měly Made in GB? Je to možné. A majitelům to bude asi úplně jedno, protože ta motorka je prostě krásná. Důstojný návrat britské klasiky.

Informace o redaktorovi

Jan Rameš - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE