BMW R nineT Gaston Rahier Tribute: Takhle je svět v pořádku

Střihám jednu zatáčku za druhou a povedený asfaltový dýchánek si ještě okořením zkratkou po rozbité polňačce, kde doslova řehtám blahem. Tohle svezení je z říše snů a nemůžu se ho nabažit. Když na chvilku zastavím a prohlížím si tu parádu pod sebou, nezbývá mi než konstatovat, že takhle je svět v pořádku. Jedinečná stavba BMW R nineT Gaston Rahier má koule a svezení je zážitkem na celý život.

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

Kapitoly článku

Už dlouho se mi nestalo, že by mě nějaká mašina takovým způsobem posadila na zadek a chtěl bych ji mít doma a s nikým se o ni nedělit. Stavba BMW R nineT Gaston Rahier je něčím speciálním a přesně takhle si představuju moderní technologie nenásilně nakombinované s klasikou let osmdesátých. Nádherná dakarka propracovaná do posledního detailu vznikla v České republice a mě nezbývá něž před autory Ondřejem Hrůzou a Janem Urbanem z dílny FSB Motor Works Brno smeknout. Velké uznání zaslouží všichni, co se na této stavbě jakýmkoliv způsobem podíleli, a zrovna tak české zastoupení BMW, které má tento projekt na svědomí. Prostě pecka a mám radost, že v době nekompromisní elektrifikace a dalších euro volovin něco podobného vzniká a dovolí nám na chvíli zapomenout na dnešní svět, který mi někdy připadá vzhůru nohama. Tady je každý kilometr za řídítky neopakovatelným zážitkem a balzámem na duši. BMW R nineT Gaston Rahier Tribute jednak skvěle vypadá, a pak také skvěle funguje. Právě proto bych mu chtěl říkat pane, ale to je tak trošku hudbou z Marsu.

Při svezení emoce jen planou, ale pojďme se nejdřív podívat, jak přestavba vznikala, kdo na ní pracoval a kdo je vlastně Gaston Rahier, jemuž autoři vzdávají hold. Gaston Rahier byl belgický borec, který v sedmdesátých a osmdesátých letech vyhrával na všem, co osedlal. Než se dal na rallye, věnoval se především motokrosu a stal se trojnásobným mistrem světa. Gaston ve své kariéře závodil snad na všech značkách a jmenovat můžu například motokrosové speciály Ossa, Cagiva, KTM, Husqvarna, Suzuki, Honda a co nám může dělat radost, závodil také na strakonické ČZ. Cestu na rallyovou motorku mělo na svědomí nepříjemné zranění, které nešlo s motokrosovým závoděním dvakrát dohromady, a jak se říká, všechno špatný je pro něco dobrý, protože Gastonův vstup do světa dálkových soutěží znamenal další zásadní zářezy závodnické kariéry. Africkou soutěž Rally Paříž-Dakar dokázal na stroji BMW dvakrát vyhrát, a to v letech 1984 a 1985. Gaston Rahier bohužel odešel do motocyklového nebe příliš brzy a bylo mu osmapadesát let, kdy podlehl zákeřné nemoci.

Teď už je jasný, proč vznikla tato přestavba, která je poctou pro Gastona Rahiera a jen pro upřesnění je důležité připomenout, že design dakarové repliky vychází až z pozdějších motocyklů varianty Playboy, konkrétně se tvůrci snažili co nejvíce stroj připodobnit motorkám z roku 1986. A divíte se, proč přestavba nemá startovní číslo 101, se kterým Gaston Dakar absolvoval, nýbrž 100? Důvodem je oslava stovky let od zahájení výroby motocyklů BMW. Jan Urban a Ondřej Hrůza vyslechli požadavky zastoupení BMW Motorrad Česká republika a s nadšením se pustili do práce. Za čtyři měsíce bylo hotovo a během té doby se na projektu BMW R nineT Gaston Rahier Tribute hodně intenzivně podílelo nespočet zlatých českých ručiček. Jak samotný název napovídá, základem je BMW R nineT Scrambler, který se kompletně odstrojil a rozebral. Vlastně zůstal jen motor a rám, který se zásadním způsobem upravil.

Šlo hlavně o podsedlovku, která je jiná a musela se napasovat na hlavní rám. Zapracovalo se na vyčištění celého prostoru za motorem, a to s sebou vzalo například nové umístění baterie. Jelikož jde o terénní dakarovou repliku, muselo být nasazeno jednadvacítkové přední kolo a pomocí podvozkového kitu Wunderlich se klukům podařilo zvýšit světlou výšku dokonce o úctyhodných 120 mm, takže musel být vyroben delší boční stojan. Vyplétaná kola 21“/17“ dostala chlupaté pneumatiky Continental TKC 80 a je sympatické, že přední blatník je originálem z R 100 GS. Pastvou pro oči je řada dalších ručně vyrobených kovových komponentů, jako třeba velká nádrž inspirovaná dakarskými speciály osmdesátých let, zadní blatník, přední maska s mřížkou, kryt pod motorem nebo boční číselné tabulky.

Ručně vyrobený je střízlivý plexi štítek i sedlo z dílny Milita Seats Milana Pavliše. Spoustu frézovaných dílů má na svědomí Pavel Strapina z firmy Strapina Racing a lomený výfuk RP Tuning v černé barvě od Roberta Pokorného, který je dvorním dodavatelem pro všechny projekty FSB Motor Works. Lakování BMW R nineT Gaston Rahier si vzalo do parády Airbrush Studio Petra Pokorného a na grafice se podílela společnost ProfiCut pod vedením Karla Vodáka. Co je ale důležité, úpravy se prý podařilo udělat tak, že povedená přestavba splnila veškerá kritéria STK, což bylo základním požadavkem při zadání realizace. To je také důvodem, proč se nesáhlo na motor, který zůstal beze změny. To znamená vzduchem a olejem chlazený boxer o objemu 1170 cm³ s výkonem 108 koní při 7250 ot./min a točivým momentem 116 Nm při 6000 ot./min.

A jelikož BMW R nineT Gaston Rahier Tribute není jenom výstavním kouskem, mám příležitost mu sednout za řídítka a trošku si zablbnou v terénu i na silnici. Kdepak, nebudu lhát a klidně na sebe prásknu, že se to neobchází bez obav a stažené zadnice. Přeci jen jde o jediný ručně vyrobený kousek, kterému by byl hřích zkřivit byť jen jeden jediný vlásek. Báwo si pode mnou chrochtá starým dobrým chraplákem, jehož pronikavý zvuk má na triku speciální zalomený výfuk RP. Přiznávám, že mi to dělá dobře a rád ho nechám rozkřičet z plna hrdla. Ještě než se prokoušu ven z města, prodírám se ulicemi a zažívám to, co jsem dlouho nezažil. Normálně zastavím na červené a borci na přechodu i v autech jen pokyvují hlavou a ukazují palec nahoru, fakt mazec. Nebudu lhát, být na jejich místě, udělal bych to samé.

Od první chvíle cítím, že jedu na motorce vyrobené v současnosti a vnímám velice slušné jízdní vlastnosti i krásně kultivovaný chod motoru. Jízda městem je totálně na pohodu, ale BMW mě už teď upozorňuje na vysokou stavbu s relativně vysoko položené těžiště a na obuté terénní pneumatiky. Utažená jízdní pozice vsedě je dost svérázná, protože sedím vysoko, a přitom mám poměrně dost zalomeny nohy v kolenou a chodidla posazena na stupačkách vzadu. Tady se holt základ z civilního R nineT Scrambler nedá zapřít, a to platí i po vjemové stránce přistrojovky a ovladačů, které nemají s old-school stroji let osmdesátých absolutně nic společného. Jenže mně to vlastně nevadí, protože dobře vím, s kým mám tu čest a dá se říct, že kulatý budík i další ovladače působí docela střízlivým dojmem.

Dvanáctkový boxer mě baví krásným hladkým průběhem výkonu a neobvykle mohutným spodkem, takže si na silnicích dopřávám temperamentního svezení, a hlavně výjezdy ze zatáček pod parou nemají jedinou chybu. Když k tomu připočtu nádherný zvuk rozdováděného boxeru, tak se vůbec nemůžete divit, že má pusu jako rohlík. Hrubý projev převodovky jde se vzhledem mašiny krásně dohromady a trocha tvrdosti i kovového doprovodu při zařazení jedničky je paradoxně ku prospěchu věci. Na rozdíl od převodovky není tvrdý podvozek, ale to neznamená, že by byl jako žvejkačka, to vůbec ne. Na silnici mi dává dostatečný komfort a dovede se popasovat s horším povrchem a rozbitými silnicemi nižších tříd. Přesně takhle si to představuji a neměnil bych vůbec nic. Ať hledám, jak hledám, při ježdění po asfaltu nenacházím nic, co by mě vyloženě štvalo, ale ani artefakty, co by měly na svědomí nejrůznější kompromisy mezi vyfešákovanou stavbou a fungujícím strojem.

Na rovinu přiznávám, že jsem očekával pár problematických maličkostí, které by nejlépe vystihovalo rčení „parádo trp“, ale fakt nenacházím nic. Perfektně tvarované sedlo mi zaručuje komfort a dobrý pohyb, necítím vůbec žádné nepříjemné vibrace ani do řídítek a ani do kovových stupaček, ale ani drnčení plastů nebo ručně vyrobených kovových dílů. Drobný plexi štítek odvádí proudící vzduch celkem slušně, ovšem jeho konstrukce není úplně fortelná a pokud bych něco měl považovat za Achillovu patu stavby, bude to právě hranaté plexi a upevnění k masce. Brzdy se dávkují jedna radost, aby ne, vždyť jsou sériovou záležitostí, a tam není o čem. Jízdní vlastnosti nejsou vůbec špatné a vzhledem k tomu, že na tomhle exkluzivním kousku nebudu lítat jako magor, jsem v pohodě i s vysoko položeným těžištěm, které o sobě dává vědět. S tím musím počítat při svižnějším průjezdu zatáček i v úsecích, kdy potřebuji mašinu rychle přehodit z jednoho vinglu do druhého.

Pravé eldorádo začíná v lehčím terénu, kam BMW R nineT Gaston Rahier Tribute jednoznačně patří a kde by mělo dělat tu největší radost. Samozřejmě že od něj nebudu vyžadovat vybroušené jízdní vlastnosti moderních cestovních endur a scramblerů, ale nevšední svezení s důrazem na gejzír offroadových emocí ano. Také teď si stále dokola opakuji, že mi byla svěřena unikátní stavba jen pro lehkou ochutnávku a pár pěkných fotek a kdybych jí rozhodil sandál, byl bych poprávem za trotla roku. Proto začínám zlehka na polňačkách, kde se vyloženě kochám a užívám si svezení na červenobílém skvostu. Fakt je to žrádlo, a protože báwo funguje lépe, než jsem čekal, občas trošku zatlačím na pilu.

Je neuvěřitelné, co všechno podvozek zvládá a jak se umí poprat s náročnějším terénem. Tohle prostě nemá jedinou chybu! Také luxusní zvuk mě nenechává v klidu a boxera neustále dráždím pravačkou na plynu. Bráááp, zadní kolo se v tu ránu urve a ze zatáčky vypochoduju bokem, brááp a přední kolo je v luftu. Stavba Gaston Rahier nejen skvěle vypadá, ale také funguje, a za to zaslouží oba palce nahoru. Samozřejmě, že ergonomie při jízdě vestoje není úplně v topu a je to hlavě tím, že stojím dost vysoko, a proto také teď vnímám docela vysoko položené těžiště. To není překážkou při průjezdu rychlejších pasáží, avšak při manévrování v krkolomném terénu v nízkých rychlostech mi to BMW R nineT Gaston Rahier nedává zadarmo. Naopak gumový projev motoru, krásně dávkovatelný výkon i příjemný chod spojky všechno ulehčují, a to jenom připomíná skutečnost, že pod sebou mám moderní mašinu oblečenou do parádního old-school kabátku.

Krátkou ochutnávku charismatické stavby BMW R nineT Gaston Rahier jsem si skvěle užil a vychutnal si každý metr na silnici i v terénu. Je neuvěřitelné, jak citlivě se podařilo skloubit přednosti moderní mašiny a kouzlo dakarového speciálu osmdesátých let. Velký respekt pánové Hrůzo a Urbane a vlastně všichni další, co jste se na této vkusné stavbě podíleli. To jenom potvrzuje skutečnost, že tu máme spoustu zlatých českých ručiček, co dokážou dát život odvážným nápadům a snům. Nejlepší na tom je fakt, že ani vzhled, ani praktická stránka věci netahají za kratší stranu provazu a nádherná stavba dokáže udělat radost jak při pohledu s šálkem kávy v ruce, tak při otočení plynovou rukojetí v terénu nebo na silnici. Takhle je svět v pořádku!