CFMoto 300NK: Ten ostřejší naháč

Nejsem úplně nepolíbenej motorkami od této značky. Nejdřív mě loni pobavilo 650NK, kterému do maximálního hodnocení zbývalo několik zbytečných přešlapů. Přesto byla jízda plná emocí, a tak trochu v tomto duchu se neslo i testování čtyřstovky ve srovnávacím testu. Tam si vedla dobře a někdy byla nahoře, jindy zas dole. Nicméně dokázala tlačit na dražší stroje a to nás opět utvrdilo v tom, že se s touto značkou musí počítat.

Výrobce pak letos nasazuje do boje model 300NK. Mohlo by se zdát, že nejslabší by zákonitě mělo být nejhorší, ale nakonec to bude jinak. Tam, kde jsem musel silnějším bratrům někde něco odpustit, někde si postěžovat, viz třeba špatná poloha řadičky nebo příliš tvrdé tlumení, tak zde se slabiny hledají těžko. Nepamatuju si, že by výrobce uvedl na trh silnější stroj, aby pak po roce přišel se slabším a dopadlo to lépe.

Tohle celé můžeme chápat jen jako shodu okolností nebo to prostě vezmeme jako vstřícnost i k těm mladším, respektive začátečníkům v jakémkoliv věku. A nakonec, přece nemusím mít pod sebou 200 koní a světoznámého výrobce, abych se bavil, no ne!? CFMOTO 300NK mi dokázala od prvního metru, že tomu tak skutečně je. Jsem za to rád, a opět se mi povedlo na začátek sezony okusit slabší stroj, který vám dokáže rozhýbat pěkně nezáludně pérka, až sem se kolikrát divil, jak snadno nám to spolu šlo. Ale pěkně popořádku.

Na místě je motorka drobounká, ale vyniká svým odvážným stylem. Je fajn mít takhle sportovní design i s hezkým neokoukaným lakováním. Ten rakouský šmrnc je tam znát. Vlastně pokud si máme nalít čistého vína, je vidět silná spolupráce s KTM a to je dobře. Design je odlehčený, přední světlomet nemá daleko k jakémukoli Dukovi. LEDková technologie a barevný 5,5 palcový displej je pak v této třídě značkou luxusu. Přitom to nepůsobí lacině a za jemný rastr jako máte zde, by se nemusely stydět ani dražší stroje. A když už jsme u toho srovnání, tak po celou dobu testu mě tohle hlodalo v hlavě. Chápete, že tady máte výrobce CFMOTO, který vám v motorce za necelých 90 000 tisíc dá třeba i podsvícené ovladače nebo pancéřové brzdové hadice a obě věci fungují a vypadají dobře. Super!

Posed je pohodlný, řídítka široká akorát. Sedlo tužší, tlumiče se pod vámi skoro ani nehnou a nohy sportovně zalomené. Vypadá to tedy, že jsme na sportovním naháči! Motor naskočí a okamžitě se usadí v lehce zvýšených otáčkách. Než se plně prohřeje, začnu se motat ven z Prahy a je jasné, že kličkování mezi auty jde tady na jedničku. Pneumatiky jsou sice nový a motorka má najeto nějakých 200 kilometrů, ale každým kilometrem je jízda jistější a jistější.

Pneumatiky by ale mohly být větší lepivky. Brzo začnete totiž tahat, neboť lehkonohý podvozek si o větší akci přímo říká. Nicméně fungovaly i při 12 stupních a na ranním studenějším asfaltu. Cit od nich je však průměrný. Je to jen tím, že se vrháte do větších a větších náklonů a chcete poznat hranice svoje i podvozku. Pokud mám ale říct jednoznačný verdikt, tak zas tyhle tvrdší pneumatiky najedou víc kilometrů a vyměnit je za měkčí směs, není nic hrozného. Co je ale na týhle motorce úplně super, je již několikrát zmíněný podvozek. Tuhost je jeho druhé jméno, ale pryč je ta sterilita a šutrovitost předchozích modelů. Nebudu tady tvrdit, že jsme objevili malý zázrak, ale v kontextu již zmíněných informací o silnějších modelech, je to velké překvapení. Pevnost a fortelnost, ale i do jisté míry progrese, když přejedete větší nerovnost na silnici. Bravo!

Motor se pak do hry zapojil svým rakouským způsobem. Lehkost vytáčení, svěží cit na plynu, minimum nepříjemných vibrací rovná se kvalita podpořena řídící jednotkou od německého Bosche. Od začátku ve vás motor zanechává dobrý dojem. Snadno jde do otáček, rychle se prohřeje a společně s dobře dávkující spojkou jde na věc jasně a rychle. Je potřeba jej nenechat spadnout pod 5 000 ot./min. Pokud k tomu ale dojde, tak i tady je schopný.

Řazení se pak povedlo nastavit perfektně, kdy konečně nemusíte levou nohu nepříjemně ohnout v kotníku, abyste zařadili. Pro někoho je tahle informace možná úsměvná, ale pro ty, co si tenhle problém pamatují z našich testů silnějších modelů, je to jasně na palec vzhůru. Řazení je krátké, přesné. Nikdy jsem si nestěžoval na falešný neutrál nebo nepříjemný zvuk. Stejně tak co se týká brzd, respektive přední brzda, která má dobrý nástup, je s citem a není agresivní. Jeden kotouč spolu s pancířem je úplně v pohodě. 

Lehkost jízdy na vás dýchne okamžitě a koresponduje se sportovní jízdou. Motorka mění směr okamžitě, užší pneumatiky tomu společně s pevným podvozkem a širokými řídítky hodně napomáhají. Nemusíte se ale bát, že by pevnost v kramflecích měla za následek nepoddajnou jízdu. Sedlo je sice tužší, stejně jako tlumení, ale nejde o tvrdou jízdu. Sportovní podvozek by měl takto fungovat a CFMotu se tohle na modelu 300NK zkrátka povedlo na jedničku.

Místa pro řidiče při větší akci, chápej při vysedávání, není moc a mých 177 cm a 90 kg bylo tak tak. Občas jsem narazil do sedla spolujezdce, ale na druhou stranu nohy se mi skládaly pod nádrž dobře a i po stupačkách a sedlu sem se ve většině případů přemisťoval jedna báseň. Pokud mám pak na 300NK vyloženě hledat mínus, tak umístění zrcátek, kde jsem viděl pouze svoje ruce. Pro spolujezdce už toho místa tady moc nezbude, ale sedlo tam je, takže aspoň tak. Dále menší přepínače na řídítkách, kde i moje drobnější prsty měly občas co dělat se zorientovat. V momentě, kdy vám to tam pošle auto z pruhu do pruhu a vy chcete rychle zatroubit, pocítíte stísněný prostor ovladačů nejvíc.

Kladně pak hodnotím displej, chytře zvolené pouze dvě palivové mapy rain a sport, kdy si ale v podstatě měníte jen obraz displeje. Na slunci je obraz někdy hůře čitelný, ale není to vyloženě průser, abyste neviděli nic. Jinak elektronika po pravdě nemá moc co kecat do práce 20,5 kW silnému vodou chlazenému jednoválci, takže znovu připomínám, nečekejte při přepínání palivových map změnu. Pokud na řadu přijde jízda po dálnici, tak tam snadno dosáhnete 120 až 130 km/h. Když zalehnete a podržíte delší dobu plyn, jste na 140 a do 150 km/h se už musíte vy, ale i všichni okolo dost snažit. Vítr ale už začne hodně vadit, i s lehčí váhou stroje to umí pěkně zacloumat. Ochrana před větrem je tedy do těch 120 km/h solidní, pak už to je boj.

Co dodat na závěr? Nečekal jsem zázrak, ale taky jsem věděl, že CFMOTO chce, abyste se za jízdy hlavně bavili. Nejvíc mě pak dostalo, že se výrobce poučil ze svých chyb a naservíroval zábavnou motorku bez připomínek. Tenhle černý kůň má toho hodně co nabídnout a já jsem se bavil každičký metr. Ať už jedete jen kousek po městě nebo se vrháte do zatáčky na své oblíbené trase, vždy je to zábava.

Informace o redaktorovi

Tomáš Procházka (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 177 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)
Honza Zajíček - (Odebírat články autora)

Klady a zápory

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE