Dlouhodobý test CFMOTO 800MT Touring: Matylda ve verzi 2.0

Když jsme si loni na jaře brali tuhle velkou novinku od značky CFMOTO na dlouhodobý test, strhl se kolem toho takový povyk plný negací, že jsme ji málem zase vrátili. Ale neudělali jsme to a čekala nás náročná sezóna plná nejen odpovědí, ale i dalších, nově vznikajících otázek. Abychom je dokázali zodpovědět, rozhodli jsme se, že si výjimečně Matyldu necháme i druhý rok. S čím do nové sezóny vstupuje?

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

Kapitoly článku

Brr, ještě teď mám osypky, když si vzpomenu na všechny ty rozhořčené komentáře kvůli tomu, že jsme si dovolili být zvědaví na to, jak funguje čínská motorka! Dnes, po více než roce a zhruba 10 000 kilometrech, můžeme těm, co předpovídali brzkou přítomnost odtahovky, jenom odpovědět, že do servisu jsme nemuseli ani jednou a jediné, co bylo potřeba řešit, byla ztráta malého šroubku z plastového krytu na pravém boku motoru, který se někde vyklepal Lukášovi při jeho dovolené na Balkáně. Všiml jsem si toho náhodou, kryt držel bez problémů na svém místě. Oukej, Lukášovi ještě před odjezdem za jízdy upadl topcase, ovšem jelikož jsme kufry neustále sundávali a nandávali, musela za tím být nějaká montážní chyba na naší straně, předtím ani poté se nic takového nestalo. Po hardwarové stránce tedy Matylda obstála na jedničku a navíc i po roce vypadá úplně stejně – ta lehká koroze na brzdových kotoučích od španělské značky J.Juan a na kanystru výfukového potrubí je ve stejné míře jako po prvním měsíci používání a celkově nevykazuje motorka žádné známky ošuntělosti. Taky softwarově se žádná předpovídaná katastrofa nekonala, a i když to úplně bez ztráty kytičky nebylo, v žádném z ojedinělých případů nebyla náprava složitější než vypnout a zapnout zapalování. Prostě se chovala stejně (někdy i lépe) jako většina motorek od daleko věhlasnějších značek, které jsme v redakci na delší dobu měli předtím.

Proč jsme ji tedy na konci sezóny nevrátili importérovi a test neukončili? Tady bych jenom připomněl, co v našich podmínkách znamená dlouhodobý test. Rozhodně nejde o test výdrže jednotlivých komponentů, že bychom chtěli najíždět 100 000 km a posléze měřili opotřebení toho či onoho. To je záležitost výrobce, my jeho funkci suplovat nechceme. My si vybíráme stroje, které ten který rok „hýbou motorkářským světem“ a hodnotíme soužití s ním po dobu minimálně jedné sezóny, nikoli v rámci tradičního týdenního testu. Je rozdíl, když se na motorce jen tak svezete, a když ji máte celý rok v garáži. Nastartuje bez problémů i po dvou týdnech, co venku lilo jako z konve? Když ji dvakrát vezmu pořádně hadicí, nezačne se mlžit displej? Drží gumy tlak? Jak se vytahuje řetěz? Co ten infotainment, zvyknu si na něj, nebo mě bude rozčilovat i po půl roce? A co jízdní vlastnosti, změní se dramaticky poté, co se na zadní gumě neodvratně ukáže placka, případně jak na tom budou tlumiče po dvou a po osmi tisících kilometrů? Dalším důvodem, proč do těchto dlouhodobých testů jdeme, je to, že danou motorku, která je čtenářsky zajímavá, chceme protáhnout různými srovnáními, vzít ji na dovolenou, prostě mít ji k dispozici neustále. K žádné se záměrně nechováme jako k vzácné květince, naopak naprosto plánovaně naše stroje „dostávají bídu“, kdy se o ně samozřejmě po stránce funkčnosti staráme na 100 % (olej v motoru, nafoukané gumy, natažený řetěz, to musí být v cajku), ale jinak stání na dešti, občasné přetížení bez kompenzace předpětí pružin, provoz na jakýkoli benzín, to všechno musí stroje zvládnout bez reptání. A i když jsme odpovědi na tyhle otázky už znali, ještě pořád nám toho s Matyldou zbývalo dost, co jsme chtěli vyzkoušet. Na podzim se objevil update softwaru, který měl zásadně vylepšit chování elektroniky, ve vzduchu ještě visí nabídka porovnání s testovacím 800MT Jardy Šímy, které má najeto přes 90 000 km, či vyzkoušení výkonového kitu od pražských Throttle Punks, do toho se zásadně rozšířila nabídka originálního příslušenství a Honda se Suzuki představily své úplně nové Transalpy a V-Stromy, které se s céefkem budou prát o stejné zákazníky, zkrátka jsme v redakci cítili, že uzavřít projekt Matylda teď by bylo ještě předčasné.

A tak je tady Matylda 2.0, řečeno počítačovou terminologií. Jaká tahle motorka je, to jste si mohli přečíst od loňska už mnohokrát. Přinesli jsme vám samostatný velký test, protáhli jsme ji srovnáním s BMW F 850 GS i Suzuki V-Strom 1050, Lukáš na ní dojel do Albánie, kratší postřehy jste našli v deníku motorky. Prostě cestovní dobrodružná motorka s technickým základem KTM (řadový dvouválcový motor 799 cm³ s parametry 92 koní/75 newtonmetrů, zamontovaný v trubkovém rámu), se zdvihy odpružení a koly 19“/17“ předurčujícími hlavně asfaltový a lehce offroadový provoz, velká a pohodlná na delší trasy. A samozřejmě s rozumnou cenou, když vezmete v potaz tu obrovskou porci standardní výbavy, na kterou u konkurenčních strojů můžete zapomenout. V zásadě to je pořád „800MT v plné palbě, nebo holátko od renomovaná konkurence“, když za Matyldu dáte i letos 276 990 Kč, přičemž kromě naší modré je nově v nabídce i písková žlutá. Trochu jinak pojatá a méně vybavená verze Sport je nyní za 226 tisíc namísto loňských 250. Ovšem zatímco loni jste si na 800MT Touring mohli dokoupit akorát sadu originálních hliníkových kufrů CFMOTO, což cenu stroje zvýšilo o necelých 30 000 Kč, tak během uplynulého roku se situace v téhle oblasti změnila a v nabídce originálních doplňků najdete přes 30 položek, přičemž my jsme si v rámci ročního posezónního servisu (interval je 15 000 km, my za loňský rok najeli lehce přes devět) nechali Matyldu vyfešákovat nemalou částí z nich.

Ač se jedná o doplňky funkční, některé beru především jako designovky, i když v případě pádu svou funkci určitě splní. Jde mi o nerezové výpalky krytů brzdových nádobek (přední i zadní) a brzdových třmenů za ceny někde mezi pěti až šesti stovkami. Já na tyhle blbinky moc nejsem a určitě bych se bez nich obešel, ale když se to někomu líbí, proč ne. Mnohem platnější mi přijde za podobnou cenu nabízené rozšíření základny bočního stojánku, to opravdu Matyldě dost pomohlo, zejména když ji parkujete naloženou někde mimo asfalt. Pokud by se vám i potom někde svalila, minimalizovat následky vám pomůže rozšíření padacího rámu za nějakých 3,5 tisíce kaček. Emtéčko má už v základu velmi pěkně udělané padací rámy, ale tyhle ocelové trubky posílají ochranu proti poškození o další level výš. Už tak hřmotná motorka s nimi působí ještě zavalitěji, nicméně svým způsobem vyvažují to, co se potom děje vzadu… Posledním novým doplňkem v přední půlce stroje jsou offroadové zubaté stupačky (dohromady něco přes trojku), které jsou o 30 % větší než ty sériové. S těmi jsem byl spokojený, guma dobře filtrovala vibrace motoru a do terénu jste si ji mohli za drobné pomoci vercajku odmontovat a stáli jste na rozumně velkých kovových obvodových stupačkách. Ovšem tyhle offroadové jsou po stránce funkčnosti v terénu o světelné roky dál a fakt vám z nich noha nemá šanci sklouznout. Když jsem zjistil, že k nim nejsou žádné gumy dovnitř, trochu jsem se vylekal, protože tenhle motor není úplně prost vibrací a bál jsem se, že daní za chování v terénu (kam skoro nejezdím) budou mravenci v chodidlech, ovšem jaké bylo moje překvapení po první jízdě po dálnici, když jsem zjistil, že míra vibrací je velmi podobná jako u původních gumových stupaček. Oukej, možná to do nohou brní trochu víc, ale rozhodně nikterak dramaticky a ta větší plocha a zcela neklouzavý povrch za to určitě stojí. Za tyhle všechny doplňky zaplatíte 9056 Kč.

Zadní část stroje je o kufrech. Já jsem s těmi originálními byl v pohodě, byly takové elegantní, moc hezky udělané a dokonce polstrované. Oukej, velikostně spíše menší, helmu jste dali akorát do topcasu a ještě jenom jednu, ale na výlety nebo kratší dovču byly dostatečné. CFMOTO má ale nově v nabídce kufry od značky Shad, konkrétně pro 800MT hliníkáče řady Terra. A ty z Matyldy dělají hotového stěhováka. Když jsem ji viděl poprvé zezadu takhle nastrojenou, polkl jsem naprázdno – ta motorka je snad širší než delší! Nicméně tohle jsou kufry, do nichž se sbalí i vaše marnivá manželka. Topcase má 48 litrů, levý kufr 47 litrů, pravý 36 litrů a je to čistý kvádr, nic zmáčknutého kvůli výfuku (čímž je logicky motorka o to širší), dohromady tedy monstrózních 131 litrů! Boční kufry mají takové spodní výklopné rantly, takže vám z nich nepadají věci, a do levého bez problémů dáte i helmu. Montážní systém je teda mohutný a poměrně složitý, na topcase potřebujete na originál nosič hned dva komponenty (držák a plotnu), ale všechno je takové bytelné a robustní. Líbí se mi systém sundávání s integrovaným madlem i zakryté zámky na jeden klíč s vnitřním broušením a samozřejmě ten vnitřní prostor. Negativem je logicky horší průchodnost zácpami i o pár deci vyšší spotřeba paliva, a na co nemůžu neupozornit, je nutnost změny předpětí zadní pružiny, zde ještě citelnější než už těch originál kufrů. Tyhle Shady se svým montážním systémem váží zase o něco víc a je sakra rozdíl, když jedete na prázdné motorce, a když na ni navěsíte tyhle skříně. Opět mi nezbývá než si postesknout, že má Matylda tak pitomě řešenou regulaci předpětí zadního péra, tady by to opravdu chtělo hydrauliku.

Co úplně nepotěší, je vyšší cena tohoto kompletu, kdy jsme zhruba o desítku nad cenou kufrů CFMOTO (skoro 39 Palackých), nicméně tohle je úplně normální cena Shadů, ať je koupíte přímo u céefka nebo někde v motoshopu. Celkově se tak cena příplatkových prvků na Matyldě zastavila na sumě 47 841 Kč a celá motorka by tak nová vyšla na 324 831 Kč. Nějaké kačky to jsou, ale než začnete vykřikovat, kolik stojí konkurence, tak si ji nastrojte do stejné výbavy, ať porovnáváme jablka s jablky a ne s hřebíky. Co mě dost mrzí, že ani výrobce, ani dovozce v rámci doplňkové výbavy doposud nenabízí turistické ani jiné plexi, což je přesně oblast, kde dlouhodobě Matyldě spíláme pro její schopnost dělat turbulence a randál do helmy, tak se to v průběhu sezóny pokusíme vyřešit aspoň malým příplatkovým deflektorem.

My jsme Matyldu vylepšili ještě o jednu hardwarovou záležitost, a tou jsou nové pneumatiky. Sériově montované Maxxisky Maxxventure MA1 měly po těch 9000 km sice ještě vzorku docela dost a znám spoustu lidí, kteří by je brali jako čerstvě zajeté, ale četné dálniční jízdy se na nich podepsaly tak, že placička už byla i na přední gumě, a pokud tu motorku chceme stavět do srovnávacích testů, nemůžeme jí hned na začátku nasolit takový handicap. Po dlouhém přemítání jsme na webu Pneumatiky.cz vybrali Dunlopy Meridian, což jsou gumy designované na provoz 80 % silnice a 20 % terén. Tyhle bačkory jsem už na pár motorkách vyzkoušel a byly vždycky naprosto v pohodě, tak jsem byl zvědavý, jak se na Matyldě projeví. Nejprve je teda bylo potřeba přezout, což je činnost, do níž jsem se pustil se zápalem sobě vlastním kvůli vrozené škudlivosti (nebudu přeci platit za něco, co si zvládnu udělat sám, když nějakou prehistorickou zouvačku a vyvažovačku někde v dílně vyhrabu), abych si následně stokrát vynadal do pitomců, že jsem to nenechal na někom jiném. Ale nakonec se dílo podařilo, dokonce bez újmy na materiálu i zdraví, a Matylda se po silnicích pohybuje opět s grácií a jistotou. Jelikož je celá o dost zavalitější a hřmotnější (padáky, kufry), tak je nějaké porovnávání chování předtím a teď složité, ale řekněme, že motorka ještě získala na jistotě v náklonech, i když já s těmi Maxxiskami neměl jediný problém.

Všechny ty výše jmenované věci dostala Matylda do nové sezóny při předsezónním servisu u dovozce, ovšem ona prošla ještě jednou změnou, a sice softwarovou. Jak jsem již avizoval na začátku, před koncem minulé sezóny vyšel nový update pro řídicí jednotku, a jelikož má 800MT vlastní internetové připojení, stačilo si motorku spárovat s telefonem, stáhnout si appku a najednou na mě vyskočila hláška, jestli chci aktualizovat software. Stažení bylo záležitostí zhruba 10 minut, žádné návštěvy servisu, žádný speciální kabel, prostě to jenom odklepnete v telefonu a motorka si to sama zařídí. Zajímavá zkušenost, v tomhle jsou Číňané fakt napřed. Ještě by teda potřebovali trochu vylepšit turn-by-turn navigaci, s jejímž fungováním mám smíšené zkušenosti, ale třeba příště.

Tenhle update se týkal tří oblastí, chování motoru, quickshifteru a tempomatu, a je teda sakra znát. Tempomat jsem tedy nikterak nepocítil, pořád končí ve 130 km/h a po zrušení a opětovném aktivováním tlačítka Res mu i nadále trvá dlouhé kilometry, než se třeba ze 105 vyškrábe zpět na předvolených 120 km/h, tady se opravdu vyplatí akcelerovat zpět plynem. Nicméně loni na konci sezóny se mi stalo, že jsem po Matyldě chtěl na dálnici nějak víc věcí, jako bylo blikání, plynování, nějaký tempomat a už nevím co všechno a ona najednou z toho přehlcení zdechla a musel jsem rychle vypnout a zapnout chcípák, aby znovu naskočila, tak třeba to už teď neudělá. Jiné nastavení obousměrného rychlořazení ovšem poznáte naprosto bezpečně, dřív byly otáčky, v nichž jsem radši pokaždé sáhl po spojce (a paradoxně to byly spíše ty vyšší), zatímco teď už běhá řazení bez problémů. Lukášovi se také loni na Balkáně stávalo, že při jízdě v terénu, zřejmě vlivem otřesů, vypověděl quickshifter službu a bylo potřeba motorku opět umrtvit a následně oživit, a po tom teď už není ani památky.

A co to chování motoru, s kterým jsme loni taky občas trochu bojovali? O dost lepší. Pořád ne ideální, ale na druhou stranu už nevím, jestli tak trochu nehledáme chyby tam, kde se jedná o chování indukované konstrukcí. Protože osmistovkový dvouválec s přesazením ojničních čepů tak, aby působil jako 75stupňové véčko, se nikdy nebude při jízdě na lehce pootevřený plyn ve městě chovat jako pravidelně pálící čtyřválec, a motor působí po updatu tak, že řídicí jednotka už ví lépe, co se po ní chce. Bohužel jsme se pořád nezbavili toho poměrně ostrého nástupu otáček někde mezi 3,5 až 4 tisíci, což je docela nepříjemné při prudších městských rozjezdech – motor zatáhne víc, než čekáte. Možná to ale není tak divoké jako dřív. Co se však jednoznačně změnilo k lepšímu, je tvar výkonové křivky kolem nějakých pěti, pěti a půl tisíc, kde dříve zela úplná Macocha. Na spodní kvalty je najednou průběh skoro lineární a mírné zaváhání cítíte leda v okamžiku, kdy se na pětku do kopce snažíte předjíždět.

Celkově vzato je po stránce projevu a naladění elektroniky Matylda o krok dál a to počítačové označení 2.0 si jednoznačně zaslouží. Tak uvidíme, jak si letos povede, plánů máme pořád dost!