Honda SH 125i: pracant s dlouholetou praxí

Nejdřív ale dovolte krátký pohled do historie. První model SH (Small Honda), který v roce 1984 začala vyrábět  belgická továrna společnosti Honda Motor Company, poháněla dvoutaktní vzduchem chlazená padesátka o výkonu 3 koní - tedy motor srovnatelných parametrů s naší Jawou 50. Na rozdíl od třístupňové převodovky, montované do většiny "fichtlů", se však síla motoru u esháčka (na některých trzích známého jako City Express nebo Scoopy) přenášela na zadní kolo prostřednictvím bezestupňového automatu, pro který už dávno zevšedněl název variátor. Tento uživatelsky jednoduchý systém se používá v prakticky nezměněné podobě dodnes, ale model SH prošel během tří dekád své existence řadou vývojových etap. Však si také lze jen těžko představit, že by Honda dodnes trhala prodejní rekordy s tak malým výkonem, původním designem nebo bubnovými brzdami. Co však zůstalo jeho typickým prvkem od samého začátku až do současnosti jsou šestnáctipalcové ráfky. Změnil se pouze jejich typ, z původně vyplétaných na lité.

Když se podíváme, jak s postupem času zrál design Hondy SH, charakteristickou siluetu aktuálního modelu můžeme vystopovat už roce 1996, kdy se plastové kapotáže a přední maska zakulatily do tvarů, podobných těm současným, a sedlo se posunulo znatelně výš. Současně s touto proměnou vizáže se přesunula výroba do Itálie, a na trh přišel silnější model s motorem 100 ccm.

Jako plnohodnotná stopětadvacítka se Malá Honda představila v roce 2001, kdy opět oblékla modernější kabát a mohla se začít chlubit kombinovaným brzdovým systémem. Za další čtyři sezóny dostala do výbavy elektronické vstřikování paliva.

S dalším vývojovým stupněm se SH v roce 2009 přiblížilo svojí současné podobě.

Představení letošní novinky  předcházely už jenom změny na modelovém roku 2012.Ten dostal nový motor s přívlastkem eSP (enhanced Smart Power) s technologiemi pro snížení tření a také vypínatelný systém Idle Stop,  který automaticky zhasíná motor po několika vteřinách nečinného stání na křižovatce. Pochlubit se může i větším úložným prostorem pod sedlem, a také prvním místem v našem srovnávacím testu, kde zastínil ostatní skútry hlavně kvalitním podvozkem, snadnou ovladatelností, jízdní dynamikou a nízkou spotřebou.

Honda zkrátka za ta léta svůj skútr vybrousila téměř k dokonalosti, ale i u páté generace, která přichází na trh letos, se našel prostor ke zlepšování. Jednou z novinek je bezklíčkové zapalování Honda Smart Key, které každodenní život se skútrem dokáže usnadnit víc než by se mohlo na první pohled zdát. Ocení ho přinejmenším ti, kdo obvykle začnou šmátrat po kapsách až těsně před odjezdem s nasazenými rukavicemi. Majitelé nového modelu se do téhle situace dostat nemohou - stačí mít klíček kdekoli u sebe a můžete rovnou zahájit startovací proceduru. Ta obnáší otočení ovladačem, který se nachází v místech před pravým kolenem, a následný stisk tlačítka startéru.

Nejdřív je však třeba zamáčknout kulatý knoflík dovnitř, podobně jako když zapínáte plynový sporák, a počkat na rozsvícení jeho modrého rámečku. Tím je potvrzena identita majitele, a hlavní vypínač připraven k použití. Kromě zapnutí zapalování je tu poloha Fuel/Seat, která odblokuje další dvě tlačítka, určená k otvírání podsedlového prostoru a víčka nádrže. Je to trochu překombinované řešení, a navíc k tomu abyste mohli zvednout sedlo, musíte vypnout motor. Ovládá se odtud také zámek řízení - a to vše lze provádět, aniž byste museli hledat klíček po kapsách. Kdy ho naopak musíte fyzicky držet v ruce je chvíle, kdy chcete aby na vás zaparkovaný skútr zablikal všemi LED směrovkami. Tahle funkce je sice efektní, ale může se hodit snad jen na velkém parkovišti, pokud odstavíte svoje SH mezi několik podobných skútrů.

Další součástí výbavy, po které se stýskalo majitelům starších modelů, je dvanáctivoltová zásuvka. Radši bychom tedy viděli USB konektor, který je pro nabíjení telefonu vhodnější, ale i tenhle posun vpřed oceňujeme. Honda zásuvku umístila do přední odkládací přihrádky a mobil tak může zůstat připojený na nabíječku. Do kaslíku se toho vejde víc než telefon - od letoška je totiž o něco málo prostornější. V seznamu praktických prvků nechybí ani boční a hlavní stojánek nebo očko na nákupní tašku.

Na přístrojovém panelu zůstává všechno při starém - centrální rychloměr obklopují analogové ukazatele stavu paliva a teploty chladící kapaliny, malý displej s hodinami a počítadlem kilometrů a pár nezbytných kontrolek. Nic tu nechybí ani nepřebývá, a všechny informace lze snadno zjistit i na přímém slunci. Také všechny ovladače jdou nahmatat po paměti - nulování denního počítadla zůstalo bohužel stále mimo dosah ruky položené na řídítku - a jedinou novinkou z pohledu jezdce je lakování na plastech vedle přístrojovky, které přidává skútru na eleganci. 

Sedlo je ve výšce 799 mm nad zemí a v kombinaci s rovnou podlahou nabídne dost prostoru i dlouhonohým skútrařům, a vzadu se komfortně sveze i spolujezdec. Jeho chodidla mohou odpočívat na velkých hliníkových stupačkách, a záda si pohoví na polstrované opěrce, která je součástí standardně dodávaného kufru. Tenhle městský štírek se prostě nelekne ani romantického výletu na Karlštejn. Pro takové účely mají zadní tlumiče stavitelné předpětí pružin, a co nepoberou šestnáctipalcové pneumatiky Michelin City Grip, to spolkne odpružení. Mimochodem, změna obutí Hondě prospěla snad na všech typech povrchu, a gumy neuklouznou ani kočičích hlavách. Na adresu poměrně subtilní kapotáže směřuje pochvala za to, jak kvalitně odvádí svou práci a kryje nohy před větrem a deštěm. Ve vyšší rychlosti - na dálnici se SH umí rozdovádět až ke 115 km/h - by ale přišel vhod příplatkový plexištít a kryty rukojetí.

Maximálce, která využití skútru zdaleka neomezuje jenom na městský provoz, přitom nepadla za oběť ani dynamika, potřebná při rozjezdech ze semaforů nebo předjíždění. Motor si poradí se 137 kilogramy pohotovostní hmotnosti celkem hravě, a na prvních metrech křižovatky SH ujede prakticky všemu, co stojí kolem - pokud to není zrovna skútr vyšší kubatury. Auta nechává ve zpětných zrcátkách s jistotou a přehledem, a mezi ostatními stopětadvacítkami se také rozhodně neztratí. 

Za největší devizu však považuju vyladěný podvozek, jehož alfou jsou velké ráfky a omegou tuhý rám s dobře vyváženou geometrií. Jestli se jízdní vlastnosti některého skútru dají přirovnat k motorce, pak to musí být SH. Do náklonu se přes úzké pneumatiky položí s nenucenou lehkostí a nerozhodí ho ani prastará dlažba v okolí pražského hradu nebo vystouplý kanál. Troufnu si tvrdit, že takhle stabilní a současně pohodlný podvozek má mezi skútry jenom Honda SH - ať už se bavíme o testované stopětadvacítce, nebo silnější třístovce.

Jsou to právě vyvážené jízdní vlastnosti, co dělá z Hondy SH125 bestseller mezi skútry. Při  každodenním cestování do práce přeci nejde ani tak o nějakou špetku výkonu navíc, jako o ovladatelnost a pocit bezpečí. Ten jízdě na esháčku dodávají dvě kotoučové brzdy (hlavně přední třípístková) střežená antiblokovacím systémem. Nové bezklíčkové zapalování ušetří každý den pár vteřin, a pořizovací cena - i když rok od roku roste - stále zůstává pod hranicí devadesáti tisíc. K tomu si dejte do kalkulačky spotřebu 2,5 litru na 100 km, a hned máte jasno, proč se Honda SH pořád tak dobře prodává.

 

Informace o redaktorovi

Petr Poduška (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 186 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

Klady a zápory

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE