Kawasaki J300
Text: Jan Krajíček | Foto: Jiří Jevický | Zveřejněno: 5.6.2014 | Zobrazeno: 38 451x
Možná už jste zaznamenali, že letošní rok postihlo nabídku Kawasaki malé zemětřesení – to když tahle tradiční japonská značka přišla vůbec poprvé za dobu své existence se skútrem. Chtělo by se dokonce napsat, že jej poprvé vyrobila, ale není to tak úplně pravda. Kawasaki vsadila na osvědčenou technologii, a tak je J300 ve své podstatě převlečené a modernizované Kymco Downtown 300i. Kawasaki ovšem nechtěla jen rebrandingovanou kopii, ale snažila se skútru vdechnout i něco ze svého typického moderně agresivního charakteru. Jak se to povedlo?
Kapitoly článku
Za řídítky na nás už ovšem vykoukne něco jiného – jasně, přístrojovka se dvojicí budíků tachometru a otáčkoměru a malým displejem uprostřed, to není nic, co bychom neznali z Kymca, jenže v podání Kawasaki dostala přístrojovka nové oplastování, takže vyhlíží o poznání moderněji. Displej je jinak klasika, ukazuje údaje palivoměru, teploty motoru a k tomu hodiny, celkové a dvě denní počítadla. Bohužel však s tím převzal od Kymca i nešikovný způsob ovládání prťavými tuhými gumovými tlačítky mezi budíky, takže přepínání údajů je hlavně za jízdy dost nepohodlné.Žádná japonská revoluce se nekoná ani pod řídítky. Vlevo najdeme malou, asi 20 cm hlubokou neuzamykatelnou přihrádku, kde nechybí 12V zásuvka, vpravo potom klasickou Kymco-spínačku s praktickým krytem otvoru na klíček. Užitečným a osvědčeným prvkem je také háček na tašku, který zapadá do prolisu kapoty, a tak nepřekáží, když nemá využití. Známou věcí z mateřského Kymca je také zamykací víčko 13litrové nádrže pod krytem na středovém tunelu. Nádrž přitom při spotřebě asi 3,75 l/100 km umožní dojezd 350 km.A když už jsme u těch praktických věcí, nesmíme zapomenout ani na podsedlový prostor, který na nás zívne po odemčení sedla klíčkem. Zde panuje opět osvědčená „klasika“, takže pod sedlo zvedané pístovou vzpěrou nacpete bez potíží integrálku, větší nákup nebo třeba taky spacák. Šikovnou vychytávkou je potom osvětlení úložáku ovládané světločivným senzorem, takže nehrozí, že při nedovření sedadla světýlko vytluče akumulátor.Zmínili jsme už slušnou porci pohodlí spolujezdce, ale jak je na tom řidič? Díky velkoryse nastavené ergonomii nebudou na J300 trpět ani větší figury. Proporce sedla a řídítek jsme pochvalně zmínili, zcela vyhovující je také prostor na nohy, respektive na kolena před předním panelem. Poněkud horší už to je s podlahou. V kombinaci se sedlem 775 mm nad zemí ani tak nevadí výška podlahy, ovšem kvůli středovému tunelu je prostor pro chodidla nejen tak akorát široký, ale taky docela krátký, takže není moc možností pro posouvání chodidel, potažmo pro změnu pokrčení kolen. Vzhledem k designu bočních kapot navíc oproti Kymcu chybí přední sešikmené nášlapy, které lze pro větší pohodlí natažených nohou využít zejména na delších cestách. Nic naplat, tady šel design jednoznačně na úkor vyššího komfortu. Výsledek naštěstí není tak tragický – kratší podlaha nepůsobila ani na delších cestách jako mučící nástroj a při sportovním ladění skútru lze nad tímto dílčím nedostatkem jinak solidního cestovního komfortu snad i přimhouřit oko… Hranaté boční kapoty se však podepisují ještě na jednom nedostatku, totiž horší ochraně nohou, které při dešti brzo promoknou. Naopak pochvalu zasluhuje nižší plexi, které chrání trup před vodou dobře a ve vyšších rychlostech nevytváří protivné turbulence kolem jezdcovy hlavy.
Ovladatelnost je přes hmotnost a delší rozvor (1555 mm) intuitivně lehká i v nejnižších rychlostech, a jak ručička tachometru stoupá, vodí se J300 ještě snadněji a přirozeněji. Zásluhu na tom má jak konfigurace podvozku (přední 14“ a zadní 13“ kolo), tak i nízké těžiště, díky kterému je skútr pocitově mnohem lehčí než na papíře. Optická šířka skútru, na které se podepisují hlavně široká řídítka a masivní koncovka výfuku, je ve skutečnosti zcela bezproblémová (775 mm), takže se prosmýkne skrz kolony bez zádrhelů. Při pomalém poskakování je nutné dbát snad jen na jemné dávkování plynu, jinak se při zmiňované akceleraci skútru mění plynulá jízda ve zběsilý duel brzd a plynu. Tomu se však právě díky přesvědčivým brzdám není nutné nijak zvlášť bránit. Přední dvoupístek s 260 mm kotoučem nabízí adekvátní kompromis mezi citlivou dávkovatelností a razantním účinkem, zadní 240 mm dvoupístek je poměrně ostrý a není velký problém jej zaflekovat, pokud tedy nemáte verzi s ABS za příplatek 10 000 Kč. Jak je u Kawasaki zvykem, lze ke skútru navíc pořídit množství sladěných značkových doplňků, od vyššího plexi a bágl před sedlo až po všelijak objemné zadní kufry nebo hřejivé návleky řídítek.
Kawasaki se vstup do světa skútrů podařil. Lví podíl na tom má sázka na etablované Kymco, jehož povedená třístovka Downtown posloužila jako základ, ke kterému přidala Kawasaki svůj charakteristický vzhled sršící sportovním duchem. Nezaměnitelný vizuální styl přitom s nenucenou přirozeností sedí ke sportovně svěžímu jízdnímu projevu. J300 je nejen pohledným nástrojem zábavy, ale nezapomíná tak úplně ani na své primární určení, takže je zároveň i dostatečně praktickým prostředkem každodenních přesunů, který je schopen se ctí zvládnout i delší cestování. Tohle všechno přece už měl Downtown, řeknete si, tak proč Kawasaki? Snad právě proto, že působí mnohem dotaženěji a že dává výkonnému stroji ten odpovídající a správně akční styl. Základní verze J300 stojí necelých 130 tisíc korun, tedy přibližně stejně jako Downtown s ABS už v základu. Kawasaki je tedy v rovnocenné technické výbavě jen o 10 tisíc dražší, což se zdá jako férový příplatek za vyladěný styl japonské značky.
Kawasaki prostřednictvím J300 naznačila cestu, kterou by se chtěla vydat, a pokud tahle „zkouška trhu“ vyjde, můžeme se snad těšit na další netuctový skútr už z čistě vlastní produkce.
Informace o redaktorovi
Jan Krajíček (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 188 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)
Klady a zápory

+ design
+ charakter motoru, brzd a podvozku
+ ovladatelnost

- rozměry podlahy
- ochrana nohou v dešti
- ceny orig. příslušenství