Kawasaki Z750S

Text: Marek Hrodek | Foto: Jarda Ducháček | Zveřejněno: 29.8.2005 | Zobrazeno: 38 512x

Její „nahá sestra“ mě zaujala designově více, ale začneme postupně odhalovat. Přes svojí větší přední kapotu, světlo, budíky a spojené sedlo by nemělo být rozdílů. Zkusíme poodhalit něco, co nám tahle zpola oblečená krasavice dovolí.

Kapitoly článku

Design

Jak jsem předeslal, přeci jen mi byla nahatá verze z výstav na oko milejší, ovšem při jízdě se ukázalo jak pánové od Kawasaki pracují.

Poměrně precizní záležitost je slícování plastů přední kapoty. Žádný problém s drnčením, nebo nedosednutým plastem. Kruhové budíky jsou oproti futuristickému řešení Z750 dosti usedlé, ale funkčnost a koncepčnost jim nikdo nemůže upřít. Několik potřebných kontrolek je umístěno napravo a dvě tlačítka slouží k přepínání údajů v malých displejích v budíků. Palivoměr je ve formě kostiček, jenž ubývají se spotřebovávaným palivem. V druhém budíku jsou hodiny, počítadlo kilometrů, tripmaster a teploměr.

Světlo z předního pohledu nenabádá „prohlédni si mě pořádně“, ale dvě lampy připomínají kukuč ostražitého hlídače. Ovšem z bočního pohledu opravdu nenechá nikoho chladným. Buď to člověk okamžitě odsoudí nebo je to pro něj designový bonbónek. Další skupinou jsou lidé jako já, kteří se hned ptají jak to svítí. Můžu ujistit, že je to velmi dobře rozlévající se paprsek světla, který je dostatečně silný a přesný.

Sedlo je z příjemného neklouzavého materiálu a při prvním posazu je velmi příjemné. Ovšem dostat se pod něj je docela oříšek. Zámek je umístěn zespodu a nemyslím si, že je to dobré řešení, protože do něj bude jistě lítat všechen prach a voda od zadního kola. Kapotáž zadní partie je standardně řešená, ale v její poslední části, kde to podtrhuje bílé led diodové světlo, vytváří solidní kontrast. Madla pro spolujezdce ovšem působí trochu plastově a možná by slušelo spíše provedení v leštěném hliníku.

Motor už od pohledu působí jako svalovec a jeho ostré a vystouplé rysy příslušnost ke značce nezapřou. Mohutný čtyřválec je vystaven na odiv a jen velký chladič ho částečně zakrývá. Boční víka válců dostaly titanový nástřik a velmi pěkně dolaďují prvotní dojem. Nádherné svody v titanovém provedení, které z něj vychází, podle mě kazí tlustý přechod mezi nimi a perfektní oválnou koncovkou. Kola jsou standardní 17tky obuté v Bridgestonech, v předu jsou dva velké 300 mm kotouče. Vzadu je jeden o průměru 220 mm. Brzdy jsou vpředu dvoupístkové a průměr přední vidlice je 41mm, ovšem bez možnosti jakéhokoli nastavování. Trubkový svařovaný rám je kompletně skrytý před očima pozorovatele a náhled na něj umožní pouze odstranění bočních plastů pod sedlem, samotného sedla nebo nádrže. Kompaktní nahrbený celek s ojedinělou přední částí ze sebe vyzařuje plnost a sílu, která přechází až do surového vzhledu při bočním pohledu.