Keeway Cityblade 125: městem jako nůž máslem

Na úvod připomeňme, že Keeway náleží do čínského koncernu Qianjiang, pod jehož křídla patří také původně italská Benelli. Snad díky tomu se tyto stroje tradičně chlubí docela povedeným designem bez obvyklých čínských vizuálních vychytávek, což pochopitelně zvyšuje jejich potenciál na západních trzích. Návrháři Keeway, potažmo Benelli, se v tomto případě nechali naplno inspirovat konkurenčními městskými štikami. Cityblade tak vypadá jako sázka na jistotu – po vzoru PCX a dalších zaujme úzkým dlouhým profilem, jemuž zepředu udává výraz dvojice protáhlých světlometů. Nutno poznamenat, že ač jsou hlavní světla osazena klasickou vláknovou žárovkou, v noci zajišťují perfektní osvětlení. Ostatní světelné prvky (blinkry a koncové světlo) už ukrývají diody a tváří se tak náležitě moderně. Linii přední části doplňuje vysoký větrný plexi-štít. Rovná podlaha, rozměrné sedlo a jednoduché tvary podsedlové části pak nekomplikovaně dotvářejí jednoduchou eleganci sytě červeného skútru.

Povedenému vizuálu dokáže téměř beze zbytku sekundovat také úroveň zpracování, která bývá u této značky na dobré úrovni. Díly spasovány přesně, hrany plastů bez otřepenin, nic se nekroutí a nevrže, odnikud nelezou dráty a nečouhají šrouby – Citiblade jen potvrzuje, že se tradiční neduhy levných čínských skútrů Keewayům povětšinou vyhýbají. O to víc překvapila neobvyklá závada v podobě vypadnutého sklíčka zpětného zrcátka, které i se svou gumovou objímkou, náhle a v tichosti jedné poklidné vyjížďky, navždy opustilo plastový rámeček. Zrcátka přitom nijak nevibrovala, netřepala se, jednoduše nesignalizovala žádnou plíživou hrozbu. Malá, ale nepřehlédnutelná výrobní nepřesnost zbytečně podkopala jinak příznivý dojem ze zpracování skútru, se kterým už po zbytek testování nenastal jediný technický zádrhel.

Jinak totiž působí Cityblade docela bytelným a dosatečně praktickým dojmem. Skútr jezdí na 14“ kolech, tudíž pod sedlem neobjevíme žádnou velkou vanu.  Při absenci jakékoliv sebemenší přihrádky, která se do subtilní přední části skútru nevešla, tak hraje podsedlový prostor spíš roli odkladiště drobností. Otevřená skútrová přilba se tam ani při uplatnění všemožných tetrisových grifů celkem pochopitelně nevtěsná, spíš ale zamrzí absence 12V zásuvky. Hlavním úložným prostorem testovaného modelu byl 40litrový topcase SHAD, spolu s plexištítem tvořící příplatkovou výbavu (řada Tour - 51 490 Kč; základní řada Sport – 44 990 Kč/ 46 990 Kč za červenou verzi). Kufr nejen že pobere rovnou dvě otevřené přilby (či samotnou integrálku), ale díky polstrování tvoří také bederní opěrku spolujezdce, který tak s přispěním rozměrného sedla, robustních madel i poměrně velkých pevných nášlapů pohodlně snese i víc, než jen běžné městské přesuny.

Především řidič má nečekaně slušnou, vzhledem ke  kategorii 125 ccm skútrů zcela nadprůměrnou porci komfortu. Prostorné sedlo ve výšce 760 mm je svou tužší výplní příjemné i na delších cestách, při sólo jízdě se navíc může urostlý jezdec v dlouhém sedle libovolně posunout a protáhnout nohy o kapku víc. Velkou devizou Citybladeu je rozměrná podlaha, která (na rozdíl od obou momentálních etalonů dané kategorie, rozuměj Hondy PCX a Yamahy NMAX) postrádá středový tunel, tudíž je rovná a široká, neklouzavá a v přední části doplněná o šikmé nášlapy.

I dlouhán si tak zde najde optimální polohu, nohy se nemusí tísnit v jedné strnulé pozici a před koleny je tolik místa, že se zde účelně uplatní háček na tašku či batoh. Za takto velkorysou ergonomii by se přitom nemusely stydět ani o hodně objemnější skútry. Pochvalu zaslouží také plexi-štít, který chrání řidičův trup před deštěm i větrem až do nejvyšších rychlostí.

Za řídítky nenajdeme žádné překvapení, běžné ovládací prvky jsou vpravo doplněny o přepínač výstražných světel, který se pomalu stává standardem i u nejnižší sorty skútrů. Vše padne do ruky tak akorát, řídítka jsou vcelku vysoko a vpředu, ale nejširším prvkem Cityblade jsou zrcátka, která nabízejí dobrý výhled (tedy pokud se v nich zrovna zrcátko nachází). Podobně přehledná je i kombinovaná přístrojovka, tvořená analogovým otáčkoměrem a jednoduchým displejem, zobrazujícím vedle rychlosti, palivoměru a hodin také celkové a denní počítadlo. Displej i okolní kontrolky jsou dobře zřetelné i na přímém slunci, vše funguje jak má (tzn. palivoměr nelže a tachometr klasicky mírně nadsazuje), tudíž zde není nad čím dumat. Užitečným detailem je uzavírací kryt spínací skříňky.   

Srdcem skútru je 124 ccm jednoválec chlazený vzduchem a živený karburátorem. Jednoduchá konstrukce předpokládá spolehlivost, primitivní údržbu (např. interval oleje 3000 km) a nízké provozní náklady, nese s sebou však nijak ohromující výkon necelých 10 koní (7 kW při 7500 ot./min.). Motoru chybí nakopávačka, ale elektrický startér točí i za chladného počasí jen krátce. Jednoválec se ohlásí slabým vrčením, skútr se na hlavním stojanu ani nezaklepe. Variátor je laděn do vyšších otáček, kde jednoválec tahá nejlépe. Ačkoliv vám Cityblade při rozjezdech ruce z ramen nevytahá, hraje v jeho prospěch poměrně nízká pohotovostní hmotnost 122 kg, s jejímž přispěním vyrážíte v běžném městském provozu ze semaforů zaručeně na první pozici. Do cca 70 km/h poskytuje slabý motor dostatek rovnoměrně rozloženého zátahu, aby byl pohyb po městě i s pasažérem příkladně plynulý a hbitý, aniž by vám okolní vozidla nervózně supěla na záda.

Ačkoliv maximálka atakovala hodnotu 95 km/h (na rovině v zalehnutí), od zmíněné sedmdesátky výš už slabému motoru pomalu dochází síly a zátahu postupně ubývá. To se logicky projeví hlavně ve dvou nebo v hustším provozu na rychlejších úsecích městských okruhů, kde sice Cityblade není vyloženou brzdou provozu, ale jeho pouliční hbitost je ta tam. Naopak na delších přesunech po okreskách a venkovských silnicích, prostě tam, kde je dostatek prostoru a času na zrychlení, nepůsobí tahle stopětadváca tolik dýchavičně a při sólo-jízdě si svých stabilních 80-90 km/h dokáže držet kopec nekopec. Slabší výkon je aspoň zčásti kompenzován jednou pozitivní charakteristikou - uhlazeným projevem a hospodárností. Jednoválec je nejen dost tichý, ale i v těch nejvyšších otáčkách pořád prakticky bezvibrační, takže když už se musíte v sedle malé stopětadvacítky vydat na delší trasu, nebude Cityblade svými projevy nadměrně unavovat. Spotřeba se bez ohledu na způsob jízdy ustálila okolo hodnoty 2,7 L/100 km, což při sedmilitrové nádrži dává primárně městskému skútru slušný dojezd kolem 250 km.

Na dobrém jízdním projevu Citybladeu mají svůj podíl také tlumiče klasické konstrukce (přední vidlice a zadní dvojice tlumičů se stavitelným předpětím vinutých pružin), které jsou už na nejměkčí nastavení dostatečně tvrdé, aby dodaly podvozku pocit stability a přitom v pomalejším provozu v hrbolatých ulicích netrestaly řidičovo pozadí. Subtilní skútr na velkých úzkých kolech je svou lehkostí, podpořenou velkým rejdem, stejně jako intuitivní ovladatelností, jednoznačně předurčen do městského provozu, kde k jeho „uživatelské přívětivosti“ a slušné jízdní dynamice přispívají také solidní brzdy. Obě kotoučovky (vpředu 240 mm; vzadu 220 mm), propojené duálním systémem CBS, jsou citlivě ovladatelné a poskytují až „neasijsky“ nadměrnou porci výkonu. Jeden asijský nešvar, sabotující jinak zcela příkladné jízdní vlastnosti této stopětadvacítky, si ale Keeway přece jen neodpustil. Čínské pneumatiky Cordial přesně zhmotňují hlášku o „lisované tmě“. Gumy jsou tvrdé, určitě téměř nesmrtelné, ale za studena a především na mokru není záhodno je přehnaně škádlit.

Ve výsledku je ale Keeway Cityblade 125 až nečekaně kvalitní společník pro pouliční přesuny. Pod slušivou slupkou moderního designu ukrývá hlavní zbraně pro boj s městským provozem – lehkost, hbitost a slušnou porci komfortu. Má sice svoje mouchy, chtě nechtě bzučící na čínskou notu, a tak nedosahuje kvalit Yamahy NMax nebo Hondy PCX, určujících laťku městských stopětadvacítek. Zároveň ale dokáže zaujmout nejen nižší cenou, ale také dobrými jízdními vlastnostmi, kterými konkurenci pomalu dohání. 

Informace o redaktorovi

Jan Krajíček (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 188 cm
Jarda Ducháček - (Odebírat články autora)

Klady a zápory

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE