Yamaha VMAX ve víru velkoměsta
Text: Vláďa Novotný , Filip Tichý | Foto: Jiří Jevický | Video: Miroslav Večerník | Zveřejněno: 24.8.2009 | Zobrazeno: 32 038x
Dvě hodiny po půlnoci to na Václaváku stále žije. Blikající reklamy, hudba linoucí z nočních klubů, davy rozjařených lidí, taxíků, policejních hlídek, ale i prostitutek a různých podezřelých týpků. Do toho majestátně vplouvá ten největší drsoň, kterého jsme letos testovali, Yamaha VMAX.
Kapitoly článku
VMAX ovšem není jen o obrovském výkonu a špičkových technologiích umožňujících jedinečné jízdní zážitky. Tahle mašina je také o image a jedinečnosti vyplývajícím z démonického vzhledu a celé její historie silničního rváče. A kde jinde tyto charakteristiky nejlépe vyniknou, než v ulicích velkoměsta? Proto jsme se rozhodli dát si pro změnu noční směnu a nafotit a natočit tuhle bestii ve světlech pouličních lamp a neonů v centru Prahy a zhodnotit přitom její chování ve městě.
Proč vyrazit do města...
VMax není zrovna „citybajk“, na druhou stranu, dát si na něm průjezd Prahou na cestě za volnou okreskou v polích a zatáčkami na obzoru vůbec není takové utrpení, jak bych podle jeho parametrů předem tipoval. Pokud necháte motor bublat na nízké otáčky, bude na vás hodný, plynule vás povede provozem a pohyby plynové rukojeti není nutné odměřovat na lékárnických vahách. Z výfuku se přitom line jen tlumené bublání, které laika ukolébá v dojmu, že jde o běžný dvouválcový chopper.V noci si tak v Praze můžete několikrát na semaforech vychutnat taxikáře nebo ještě lépe majitele vytuzingovaného staršího bavoráka či golfa, kteří zastaví na červenou vedle vás. Letmým pohledem ohodnotí situaci a směrem ke spolujezdci a holkám vzadu prohodí „hele, vole, čopr, toho dáme?“ a významně protůrují motor a vyženou mrak černého dýmu z útrob svého TDI. Načež mu s bliknutím zeleného světla zkazíte náladu, protože plechovek se zrychlením z nuly na sto pod tři vteřiny opravdu není mnoho. Navíc si konečně vychutnáte řev probuzené šelmy, která o sobě nad 5 tisíc otáček dá vědět nádherným řezavým zvukem plným výbušných emocí. Úplně nahoře je znát jedinečný zvuk véčkového čtyřválce, který mi připomněl krátký zážitek v sedle nové RSV4, přestože jde jinak o úplně jinou mašinu.

Co se brzd týče, u VMaxe je brzdění zvláštní pocit, který mi trochu připomněl zážitky s Goldwingem. Jedete na mašině s perfektními brzdami - VMax převzal to nejlepší z řady R1. Když vezmete za páčku, okamžitě cítíte razantní nástup a mocný záběr brzd, ale motorka i přesto až tolik nezpomaluje. Fyzikální zákony prostě neokecáte a dvojnásobná hmotnost ve srovnání s lehčími šestkami se prostě projeví delší brzdnou vzdáleností. Nakonec tedy neochotně přišlápnete i zadní brzdu a celá tato kamionová souprava bezpečně zastaví.
Při kličkování v provozu brzy přijdete na to, že odpružení i řízení sice jsou docela obratné, ale s váhou přes 300 kg toho moc nenaděláte a raději poplujete spolu s řadou aut, než abyste se na každém semaforu prodírali dopředu a kličkovali mezi pruhy. Taky mamutí výfuky po stranách příliš nevybízejí k hledání mezer mezi auty. Opět ale platí, že jak se magistrála trochu uvolní, VMax znatelně ožije a bez problémů si to v pořádném náklonu namíří to táhlé zákruty a ukáže autům i městu záda.
Informace o redaktorovi
Vláďa Novotný (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 173 cm
Filip Tichý (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 195 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)