ktm_unor




Já legenda BMW R69S

Kdo měl v roce 1960 rád motocykly BMW, měl 4030 DM a chtěl si udělat opravdovou radost, koupil si právě vycházející žhavou novinku BMWR69S. Tímto modelem se na trh dostal vlk v rouše beránčím.

V té době velmi spolehlivá a odzkoušená podvozková platforma z modelů R50, 60 a 69 dostala nové srdce. Motor o objemu 594 ccm a výkonu 42 HP při 7000 otáčkách za minutu. Na první pohled se motocykl liší pouze mírně robustnějšími hlavami a válci. Obal filtru nemá uzávěr pro studené starty a přívodové roury vzduchu ke karburátorům jsou nasazeny rovnou na příruby. Nejsou zde gumové přechodky. Výfuky mají hliníkové hvězdicové matice pro uchycení k hlavám namísto hladkých ocelových. To co ovšem na první pohled „esko“ prozradí je průměr vyústění výfuku a hlavně nápis R69S na zadním blatníku nad koncovým světlem. Jako by říkal: „Kámo, se mnou se do boje nepouštěj“. Motocykl byl hojně používán i policejními složkami po celém světě a 4 kousky měla dokonce i naše tehdejší „Hradní letka“.
Přímo u BMW bylo za příplatek možno dokoupit jiná sedla, nádrže, řídítka, hledáček, otáčkoměr, zrcátka, blinkry, „padáky“ a další detaily. Dvorním dodavatelem lepších sedel a nádrží byla firma bývalého slavného závodníka George ("Schorsch") Meiera, ale zvětšené nádrže vyráběla i firma Hoske a firma Heinrich. Mohli jste si objednat motocykl s lodičkou Steib a k tomu upravené pérování a převod. Já jsem ovšem zastáncem sólo sedla, nádrže Schorsch Maier a širších nízkých řídítek.

Je to úžasný posed a pohled ze sedla směrem dolů na motor. Máte pocit, že sedíte na něčem obrovském a jste mírně v náklonu přes nádrž. Trochu zvláštní je startování motoru do strany z podélné osy motocyklu, ale kdo někdy sedlal BMW, je doma. Zapnete benzín, přeplavíte oba karburátory, stoupnete si z boku, dvakrát šlápnete naprázdno a pak zastrčíte klíček. Motor má značnou kompresi a proto je dobré se do „ostrého“ startu opřít. Trochu se převalí a pak … zabublání následované kultivovaným a klidným chodem. Žádná vynechávání, prskání a klepání. Jen pravidelný čistý chod. Sundáte tu tíhu z hlavního stojánku, nasednete, zmáčknete spojku, která jde obvykle hodně ztuha, zařadíte jedničku a ladně „odplujete“. Nemůžete se splést, protože tu ránu při zařazení uslyší i starší pán na druhé straně ulice. Kovářské provedení celého motocyklu je znát i na převodovce. Ovšem jak už jsem psal, kdo je na „Bavoráky“, ví o čem to je. Na rozdíl od mnoha jiných motocyklů totiž nepotřebujete sebou na výlet bednu nářadí, náhradní díly motoru „co kdyby“ a montérky. Je víc než jisté, že se krásně projedete a ještě se vrátíte neumazaní. U restaurace kde se zastavíte na oběd po vás nebude louže oleje a miminko, které bude spát v kočárku u stolku se svými rodiči hned vedle parkoviště neprobudíte brutálním řevem motoru (tedy pokud nebudete chtít).
To co ale dělá eSko eSkem je výkon. Ve všech otáčkách příjemný průběh kroutivého momentu a po otočení plynu na samý konec nejdříve zabublání, potom mírné nakopnutí a v závěru burácení motoru spojené s dalším zrychlováním. Nespornou výhodou při pohodovém průjezdu zatáček je nízko položené těžiště a váha motocyklu. Svůj podíl na specifickém chování motocyklu má charakteristická konstrukce přední vidlice. Mínusem jsou ovšem bubnové brzdy. To je ale problém doby, jako třeba u velmi příjemné Jawy 500 OHC.
Nakonec jsem si nechal jednu lahůdku. R69S má totiž klasický tlumič řízení, jako dnešní sportovní motocykly a navíc jej můžete kdykoli otočením šroubu řízení odpojit z provozu.
Bylo vyrobeno přes 11.000 kusů R69S včetně verze US pro Spojené státy s klasickou přední vidlicí v rozmezí 1960-1969. Na 100 km spotřebujete zhruba 6 litru benzinu (kvůli kompresy doporučuji natural 98 + aditiva). Pokud budete chtít udělat svému miláčkovi dobře, dokoupíte si na Ebay zvětšenou hliníkovou olejovou vanu kvůli chlazení oleje. Proletět se můžete až rychlostí 175 km/h. Úctyhodná je i maximální hodnota označená modře na tachometru 135km/h na třetí, 95km/h na druhý a 60km/h na první převodový stupeň. Kdo by ovšem takhle trápil legendu, že ? No a na úplný závěr vás asi bude zajímat cena. U nás jsem všehovšudy zaznamenal na prodej jediný kus a ten stál 200.000,-. Byl to ovšem motocykl „napadený kutilem“. Reálná cena ve světě se dnes pohybuje okolo 14.000 euro za hezký kus. U nás jich myslím dnes bude okolo 10.
Zapsal a nafotil Pavel Krotil – Veteran.cz
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (36x):
Motokatalog.cz



TOPlist