Žlutý Cyclone se stal historicky nejdražším motocyklem prodaným v aukci

Ta částka, kterou hledáte, je 1 320 000 amerických dolarů, což je v aktuálním přepočtu těsně pod 32 milionů korun českých. Tato horentní suma padla 1. února na aukci pořádané společností Mecum Auctions v Las Vegas, specializované (mimo jiné) na rané americké motocykly. Vedle zaběhnutých značek Harley nebo Indian, které se dožily dnešních dní, se tak v aukci objevily stroje Feilbach, Williams, Comet, Ace, Henderson, Emblem nebo Excelsior, které působily v USA hlavně v nultých a desátých letech 20. století, a které pak ve velkém zanikly při velké hospodářské krizi odstartované roku 1929.

Výrobce Cyclonu, jež se stal s velkým odstupem nejdražší položkou této aukce, měl život paradoxně ještě kratší. Šlo o společnost Joerns Motor Manufacturing Company z Minnesoty. Ta svůj unikátní stroj vyráběla jen mezi lety 1912 a 1917 než podlehla nátlaku konkurence „civilnějších“ značek, vyrábějících levnější motocykly. Zbytky byly poté odprodány Excelsior Motor Co., která se o dekádu později vyšvihla na třetí místo v motocyklových prodejích za Harley a Indian, aby posléze lehla právě při velké hospodářské krizi.

Nic to ovšem nemění na tom, že se společnosti Joerns s Cyclonem podařilo něco výjimečného. Svého času šlo o motocykl podávající pozoruhodné výkony a překračující rychlostní hranici 100 mil v hodině (160,9 km/h). V pondělí 5. října 1914 trhnul Cyclone rychlostní rekord na jedné míli, když s časem 35,2 sekundy překonal čas Excelsioru 36 sekund rovných.

Přestože měl Cyclone poměrně jepičí život, a prodalo se vlastně jen málo kusů, stejně se stroj se základní cenou 250 dolarů (350 dolarů za závodní verzi) etabloval v motorsportu – konkrétně na tehdy populárních hliněných a dřevěných oválech.

Za úspěchem Cyclone nestálo ani tak jeho kvalitně postavené šasi s vahadlovou vidlicí, zadním kolem odpruženým listovým perem a pouze zadní brzdou, ale hlavně motor z návrhu Andrewa Stranda. Vzduchem chlazený vidlicový dvouválec o objemu 61 kubických palců (996 cm3) byl historicky prvním americkým motocyklovým motorem s rozvodem OHC, tedy s vačkovými hřídelem uloženými v hlavách, ovládající ventily skrze krátká zdvihátka. Hřídele samotné pak byly, stejně jako magneto Bosch, poháněny královskými hřídelemi. Vedle toho využíval motor ložiska na klice, rozvodech i magnetu, a to v době, kdy většina konkurenčních motorů stále využívala kluzná pouzdra. O plnění se staral karburátor Schebler. Plyn je na řídítkách umístěn na levé ruce, pravou rukou se stejně jako u předválečných Indianů ovládá předstih zapalování.

Výsledkem bylo v té době nevídaných 45 koní, které uměla závodní verze Cyclonu přenést na hlínu či palubky skrze jednostupňovou převodovku. Šlo o výrazně vyšší výkon oproti konkurenci. Civilní verze Cyclone měla uváděný sice výkonu zlomek – základní model nabízel pouze 7 koní, ale byla to právě ta závodní, na které záleželo.
Naprosto kouzelné je mimochodem nahlédnutí do dobové brožury motocyklu Cyclone. Hned její úvod nádherně ukazuje, jak se vnímání nové techniky a technologií v motocyklech nezměnilo od raného dvacátého století dodnes:

Nová efektivita
V každém průmyslu, skrze dlouhotrvající uspokojivou službu, jsou stroje standardizovaného designu přijímány coby poslední slovo v oblasti efektivity.
Posléze nějaká hlava vyvine nový princip nebo novou adaptaci zaběhnutého principu, a ustanoví tak novou efektivitu.
Nevyhnutelně se tento nový stroj setkává s chórem protestů, že by „dostačující“ mělo být necháno na pokoji. Nový nápad je zesměšňován. Je vyvíjena každá snaha na jeho vystrnadění.
Pokud jsou však jeho principy správně, pokud je jeho efektivita vskutku vyšší než ta dosud známá, uspěje veškeré opozici navzdory.

Těmito slovy se Cyclone uváděl v brožuře z roku 1915, a i když se drahý stroj, lakovaný většinou do výrazné kanárkově žluté barvy, dočkal na poli motorsportu dílčího úspěchu, byla jeho výroba, stejně jako životnost společnosti, která jej vyráběla, předurčena k brzkému konci.

Tak jako mnohé další motocykly, musel si i Cyclone na svoje právoplatné ocenění počkat – došlo na něj o desítky let později v aukčních síních zvučných jmen, kde jsou sběratelé ochotní dát za Cyclone horentní sumy. Natolik horentní, že se z Cyclonu stane nejhodnotnější motocykl, co byl kdy dražen.
Aktuální kus s cenou 1,3 milionu dolarů mimochodem bere prvenství po téměř totožném kousku, který se prodal před deseti lety za 852 500 dolarů. V obou případech šlo o závodní Cyclone z roku 1915. Předpokládá se, že z originálních závodních verzí se do dnešních dnů dožilo pouze pět motocyklů. A celkově by se po světě mělo dnes pohybovat asi čtrnáct motocyklů Cyclone. Oba výjimečné, rekordy trhající motocykly, měly společnou také mimořádně pečlivou renovaci od legendárního Stephena Wrighta, který je autorem knih American Racer a The American Motorcycle.

Informace o redaktorovi

Dominik Valášek - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE