Benelli Imperiale 400 (2020)

Tak na ní došlo. Předcházelo tomu x let čekání na recenze ojetin a nabídku přiměřeně zajetého kusu +mentální rozpoložení, bez toho to nejde nikdy. Chtěl jsem Euro4 - u klasického vzducháče retro tvarů z pochopitelných důvodů. Dlouhozdvih, žebrování. Amen.

Výška jezdce: 190 cm

První dojmy - První dojem je jistě vizuální -srovnat si komerční a počítačové zobrazení reality se skutečností. Nejsem Ind, takže neřešena volba RE (navíc jaký?), Honda H´ ness ani ta (ne)šťastná "Jawa". Nemá to žádná cinkrlátka, blíží se to pojetí velkých půlltrů italských a anglických. Ano, budíky při startu ukážou efekt stěračů, přepínání km/míle je takové navíc,ale dva tripy, hodiny, ukazatel rychlosti i stav nádrže - to jsou údaje, co dnes člověka bohužel zajímají.

Motorku bych doporučil pro - Jistě pro alternace enfieldistů, kterým je Classic 500 moc kovadlinový a vadí jim řetěz na bllbé straně u výfuku, případně Classic 350, který je sice lehčí, ale spolu se starším kolegou fyzicky menší. Lidi většího vzrůstu, mezi než patřím, si Imperiale osvojí lépe.

Doplňky na motorce - Origo vyhřívané rukojeti. Pamatovat na ovládání v hraně rukojeti, když se háže či vypíná blinkr. Padáky -obešel bych se bez ani, ale když už zde jsou..tvarově by mohly být horší -i lepší.

Recenze

Nemusím celočerné, zvlášť matné motorky (zdravíme všechny Rebely ;) . Z duality při potenciální volbě AJS nebo Matchless bych povětšinu také volil okřídlené londýnské M -ale tady je kombinace různých druhů černých žlutozlatou linkou a nápisem vypíchnuta příjemně. Jak by vypadala třeba s výrazným rámem a motorem v hliníkovém základu? Zřejme opticky trochu větší. Obliny na velkých hliníkových částech je to, co dělá klasickou motorku krásnou, to se ví. Nasvětlení přes takové ty odrazové fotografické fíčury by pro digitální a tištěný svět ukázalo více, než běžné fotografie - viz fota z testu od Cathcarta, kde je trojice AJSovských černých z pravozadního úhlu -tady ty podle mě velmi povedené tvary vidět jsou. Co jeden musí přijmout, je řešení zádě: část rámoví pod plechovým blatníkem vidět není, vnější příprava pro sárí guard ano. Madla pro oči možná trochu navíc, ale jak si ně zvyknete! Nechápu stylistiku odděleného zadního světla a držáku s osvětlení RZ -co, pak úspěšně ukradla nová BSA, je návrh P.Starcka u Moto 6.5, zde mezilehlý akt příčinlivých klucí designérských hodil laso indickému svérázu, a tak tu máme toto. Druhá věc, co není úplně rovnoběžná s mou linií absolutního souhlasu, je grafika budíků, která není vyloženě ošklivá, bělavé ciferníky samy o sobě by byly OK, ale změna grafiky liter nebo jiná menší úprava by tomu pomohla. Kaplička sama o sobě -z pohledu zepředu -je taková horexoidní a neskrývá, že hostí analogicko-digitální svět. Za mně skvěle. Dtto světlo á la Kawa Estrella. Nádherné! Velké, sice pérem jak od prospisky seřiditelné, ale tvarově 1 s hvězdou. Nádherné uchycení plechy k vidlici. A když už jsem u té estrelky, tak zde holka ušatá japonská malinká darovala námět i na dramatickou linku deklu rozvodů. Tady je ale tato, korunována velkým lvíkem, vpravo. Vevnitř je ale vše jinak, pochybuji například, že má kliku uloženou kluzně jako tento globální motocykl, plánovaný primárně jako indický nezmar (a naštestí také pro pár poblblých Evropanů). Také jim byla nadělena velmi široká a krásně na ologovaném držáku kotvená řidítka, navíc s dlouhými antivibro závažími i velkými páčkami. Kdo má velkou tlapu nebo celkově není mrňous, tak tady u Imperiale najde hodně dobrého! Taky jsou tu hazzard blinkry, centrální stojan s nášlapnou kolíbkou, nu za své peníze dostanete opravdu hodně motorky. A pak si prohlédnete ten krásná dlouhý nerez lauf, co Indům i v ceně srovnatlené s ostatními konkurenty nechali v hnusné černé, a pak až se ustálí volnoběh, jste definitivně lapeni. Guzzi, co jezdívám, jsou samozřejmě ve všem jinde, ale v rámci jednoválců, 21:století apod. škatulek, je Imperiale počin smělý a povedený. Kdo neveří, ať jej okouká a hlavně projede, zklamání se pravděpodobně nedostaví. Jinak kola 19´´ a 18´´ jsou též vodítkem k dobrému vykružování zatáček, motor ABSOLUTNĚ nepřenáší vibrace, motorka pod kopcemm zabafá, pár lidí okolo se otočí za klasickou motorkou a za chvíli po projetí alejí a pár dědin se situace opakuje. Je to motorka, co přináší klid a uvolnění, nenárokuje si jízdně nic náročného, odměnou je neunavený jezdec, který se může kochat před jízdou, během ní i po ní. Pak vás zřejmě čeká nějaká ta diskuze, protože staře vypadající motorka hlavně z důchodců vždy vytahuje mraky vzpomínek, nemálo dotazů, samozřejmě včetně těch 8850kově zarudlých trochu mimo mísu.