Tak uz mam najeto 3000 km, z toho skoro polovinu za tyden po dolomitskejch okreskach. Projel jsem tyto prusmyky:
Passo Stelvio
Passo Gavia
Passo Tonale
Passo Mendola
Passo Sella
Passo Gardena
Passo Pordoi
Passo Campolongo
Passo Falzarego
Passo Giau
Passo San Pellegrino
Passo Carezza
Passo Nigra
Passo di Pennes
Passo Giovo
Nekde byly pekny silnice, jinde pekna priroda. Nekde byly zatacky zavreny, jinde se dalo jet rychle. Nekde byla cesta exponovana, jinde vedla lesem. Nektere prusmyky byly ve vysce 1300 m n.m., jine 2750 m n.m - vzdy jsem zacinal a koncil cestu v 250 m n.m. Nekde bylo narvano, jinde nejezdil nikdo.
Ten pocit kdyz clovek sedne na motorku s plnou nadrzi a vyrazi do hor, to proste nema chybu. Puvodne jsem myslel, ze motorka bude dopravni prostredek ke skalam, na ktery vylezu. Puvodne jsem taky myslel, ze budu brousit vracecky za barakem. Ale nic z toho nedelam, proste jedu - cesta, nejlepe neznamo kam, je cil. Kdo by lez na hory, kdyz muze jet na motorce? Kdo by jezdil po stejny silnici, kdyz existuje tolik mist kde jeste nebyl?
| Vlastník | Franta. | |
|---|---|---|
| Vloženo | 28.6.2010 | |
| Aktualizováno | 28.6.2010 | |
| Zobrazeno | 2 475x |
HODNOCENÍ PROFILU OD 10 UŽIVATELŮ
ta poslední věta je nejlepší 
