Honda CB 600F Hornet (2001)

Přiblížilo se léto 2012 a s přítelkyní jsme zjistili, že se nám povedlo našetřit celkem pěknou hromádečku peněz na dovolenou. Naše společná volba padla na dovolenou u moře. Já ani přítelkyně jsme totiž nikdy pořádně u moře nebyli. Pátrali jsme po leteckých zájezdech do Egypta atd.. Jenže pořád se nám to nějak nezdálo.
Napadlo mě, že bychom mohli vyrazit na motorce po Evropě. Peněz na to bylo tak akorát a dovolené v práci také. Přítelkyně je zlato a s plánem souhlasila. Matčin přítel mi vyrobil super nosič a přidržovací mini rám pro brašny. Trasa byla vybrána přes Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko na Italii a pak se uvidí (vše mimo dálnice). Naším mottem bylo: "Jak se nám bude chtít." Nakoupili jsme tedy zbytečné i nezbytné drobnosti a já začal plánovat. Navigaci používám v mobilu HTC Wildfire S, upravil jsem tedy jen držák do auta na moto. Odjezd byl plánován na 6.-7.7. . První svátek 5.7. jsem ale už nemusel do práce (oproti rozpisu směn jsem dostal volno). Během krátké debaty jsme se tedy rozhodli, že 5.7. ráno vyrazíme na cestu (i kvůli předpovědi počasí, která hlásila dobré počasí).
.
.
.
5.7.2012
čtvrtek

Zhruba kolem 4:00 jsem vstali a začali jsme připravovat bagáž na motorku. Vše bylo po chvíli připraveno, motorka zahřáta, navigace nastavena..kolem 5:30 jsme tedy vyráželi na naši první motodovču.
Cesta nám pěkně utíkala, díky včasnému výjezdu byl téměř nulový provoz. Hornet ,ač pěkně naložen, jel krásně (na bagáž jsem chvílemi naprosto zapomínal - což mi přítelkyně po dané zatáčce vždy zase připomněla :D ). Bez problému jsme brzy dorazili na Rakouské hranice, kde jsem pro jistotu na náš LeoVince řvoun nainstaloval tlumící vložku. Teplota začala celkem stoupat, to nám ale vůbec nevadilo (protože jsme si mezi Gmundenem a Ebensee dali koupací přestávku u jezera Traunsee ). Po kochací jízdě Rakouskem jsme se přibližovali k našemu cíli dne..a to k tradičnímu bodu Großglockneru . Počasí nám zatím přálo, ale navigace začala asi 30km od výjezdu na Großglockner zlobit. Zastavili jsme a problém vyřešili. To jsme ale nevěděli, jak nám mrška ušetřila zmoknutí. Když jsme se totiž vymotali ze spletené trasy, všude po cestě jsme potkávali motorkáře schované v zastávkách a velké kaluže na cestě. Kolem 18h jsme dorazili k mýtné bráně pod Großglocknerem. Výjezd byl plný úžasu z nádherných výhledů. Hornet dosáhl vrcholku téměř bez problémů (až na vaření vody v chladiči). Nahoře jsme dali krátkou pauzu a pokec s příjemným Angličanem, který vrchol pokořil na historickém motocyklu. Po cestě dolů jsme již byli unavení, rozhodli jsme se tedy přespat v příjemném kempu Nationalpark-Camping Großglockner . Naší lámanou angličtinou jsme zjistili, že cena za noc je 21E za dva lidi,moto a stan. Celkem mě to překvapilo, protože camp byl na tuto přijatelnou cenu dokonale vybaven (o čistotě nemluvě). Z 8 motorek v campu bylo všech 8 českých. Po dobré gulášové polívčičce a debatě s příjemným vrchním Josifem jsme šli spát. Na cigáro se ještě stavili tři čeští moto sousedi ze stanu vedle nás. Noc byla dobrá, až na zimu k ránu.

první den jsme najeli cca 550km
.
.
.
6.7.2012
pátek

Ráno jsme vyráželi kolem 6h. Krásnou cestu údolím jsme přerušili snídaní na benzině Agipu a opět popovídáním pro změnu s českým skútristou. Alpskými cestičkami jsme dojeli až na Slovinskou hranici a blíž k našemu dalšímu bodu Národnímu parku Triglavksi . Opět jsme byli u vytržení z nádherných výhledů a okolní přírody. Kostičky v 180° zatáčkách mě ale zrovna nenadchly. Teplota strmě stoupala vzhůru, takže naše přestávky na benzinkách byly častější. Hranice s Chorvatkem jsme překračovali v malém městečku Babno Polje. Po překročení hranice nás čekaly další serpentiny. Bohužel v tuto chvíli motorka začala kuckat a já si uvědomil, že jsem už velmi dlouhou dobu nevzal benzín. Při pohledu na zalesněné kopce a hory (bez známek civilizace) mne polilo horko. Cesta do prvního chorvatského městečka Prezidu byla upravovaná před položením asfaltu, jeli jsme tedy jen po prašném štěrku. Při opatrném sestupu jsme potkali dělníky, kteří nám vysvětlili, že benzínku najdu buď nahoře zpátky ve Slovinsku (což jsem zavrhnul při přezkoumání stavu nádrže), nebo dole v městečku Prezid. Ale bohužel je prý soukromá a nyní zavřená, otevírá až v 5h ráno (bylo 16:30). Dojeli jsme tedy k ní a díky bohu měla ještě asi 15min otevřeno (ještě že tak, protože pár desítek km jsme opravdu na žádnou další nenarazili). Po odjezdu z benzínky jsme lehce zrychlili, protože za námi začala zuřit celkem pěkná bouřka. Počasí jsme naštěstí ujeli. Domluvili jsme se vypustit bod pro další den Plitvická jezera, protože teplo začalo být opravdu nesnesitelné. Upravili jsme tedy trasu a v Nove Vinodolski jsme při pohledu na camp neodolali a rozhodli se zde přespat. Byli jsme již dost unavení, došli jsme si tedy jen na večeři a krátkou procházku kolem moře. Noc byla horká a spadlo i pár kapek (to vím proto, že jsem spal s hlavou ven ze stanu :D )

druhý den jsme ujeli cca 470km
.
.
.
7.7.2012
sobota

Po příjemném spánku jsme se opět sbalili a vyrazili vstříc k našemu velkému cíli. Cesta vnitrozemím Chorvatska pěkně utíkala (možná to bylo i tím, jsme jeli bez moto oblečení jen v tričku a kraťasech). Zpočátku jsem se snažil rychlosti dodržovat, bohužel vesnice ve vnitrozemí byly extremně dlouhé a značení začátku byla i pár km před samotným začátkem civilizace. Chytil jsem se tedy místních a kopíroval jejich styl. No ve zkratce jsem jel nakonec téměř celou cestu 90-100km/h město neměsto. Krátkou zastávku jsme dali jen u jezera Lokve. Cesta byla opět plná zatáček a krásných silniček. Déšť nás zastihl pouze jednou, naštěstí jen malá přeháňka (nepromoky jsme neoblékali). V Chorvatsku mě velmi uchvátila příjemná vůně, která vždy přiletěla z nějakého hájku. Ani teď nevím, zda to byl olivový háj, nebo mi tak voněli nějaké místní dřeviny :) U městečka Cista Provo jsme sjeli k pobřeží a přes Makarskou dojeli až k našemu cíli. Rybářské městečko Drašnice nás přivítalo asi 5ti lidmi nabízejícími apartmány. Po zjištění, že máme oba dva náádherně spálená lýtka se nás ujmula velmi příjemná maminkovsky působící paní a vedla nám ukázat nabízející apartmán. Byl to nádherný byteček v prvním nadzemním patře s výhledem přímo na moře asi 20m od jedné nebo druhé pláže. Ložnice měla i klimatizaci, kuchyňka skvěle vybavená. Domluvili jsme se na ceně realných 35E za noc (po lehkém ukecání z 40E).

třetí den jsme ujeli cca360km
.
.
.
8.7. - 18.7.2012 - válečka u moře

Tím naše motodobrodružství na čas skončilo. Vesnička byla kouzelná pouze s pár bary, asi dvěma restauracemi, obchůdkem s pečivem, malým Konzumem a pidi poštou. Moře bylo nádherně čisté a teplé.
Vzhledem k tomu, že jsme si během snad prvního dne místo zamilovali, zrušili jsme další plány o cestování a rozhodli se zůstat další dny zde. Opalovačka, koupaníčko, ochutnávání místních jídel, večer popijení Karlovačka (HR pivo) jsme si velmi oblíbili. Lidé byli velmi přátelští. Našli jsme si i pár známých (například nejlepšího vrchního jakého jsme kdy potkali Ivana ze Splitu). První týden bylo ještě všude málo lidí, větší počet dorazil až další týden. Čechů bylo dost, seznámili jsme se s taxikářem z Čerňáku, příjemnými Brňáky, dvěma páry od Kralup n.Vl a dvěma staršími páry od Pardubic.
Rybářská noc, kterou vesnice pořádá každých 14dní (v sezoně) se nám také moc líbila. Živá hudba na molu, zdarma grilovaná makrela a vína kolik kdo vypije. Vzhledem k množství českých turistů zahráli i Mašinku (lehce lámanou češtinou).
Až na pár výletů do Makarské apod jsme trávili celé dny koupáním a relaxací (i navečer byla teplota na chladiči horneta 43,5°C). Kromě asi 3-4dní, kdy jsem měl problém se spojivkami se nic mimořádného nestalo :) Požáry, které HR sužovali byly asi 4h cesty od nás (všimli jsme si pouze hydroplánů nabírajících vodu).

Po dokonalých 11ti dnech pohody se přiblížil konec naší dovolené a i finance jsme opravdu vyčerpali do poslední kuny i koruny. Vzhledem k neustálým teplotám kolem 40°C na slunci jsme zvolili návrat po neoblíbených dálnicích.
.
.
.
19.7.2012
čtvrtek - návrat domů

Budík nás probudil v 4:00. Sbalili jsme poslední drobnosti, napakovali Horneta a se slzami v očích opouštěli místo naší nádherné dovolené. Bohužel benzínka před Makarskou měla zavřeno, takže jsme opět s rezervou vyráželi kolem parku Biokovo směrem k dálnici. Benzín nám opět vystačil až k benzince v městečku Ravča (ta ale otevírala až v 6h, tak jsme museli chviličku počkat). Od Ravči jsme se řítili po dálnici směrem na Záhřeb . Počasí bylo sice teplé, ale už jsme jeli opět v moto oblečení. Každých asi 130-150km jsme doplnili palivo jak do Horneta, tak do našich vyprahlých krků. Nefoukal vítr, takže jsme jeli celkem pohodovu rychlostí 100-130km/h. Kilometry dobře utíkali, pokračovali jsme stejným cestovním stylem na Maribor a Graz . Začali jsme si říkat, že bychom už domů mohli dnes dorazit. Cesta byla celkem jednotvárná, až na zajímavé rakouské tunely. Asi 30km před Linzem začalo poprchávat, tak jsme sjeli na benzínovou stanici. Naštěstí! Během chvíle přišel hodinu trvající přívalový déšť (tuto přestávku jsme si alespoň odpočinuli a popovídali si s místním motorkářem, který se také schoval). Po přepršení nejhoršího jsme navlékli nepromoky a vyrazili do Linzu . Už před českými hranicemi jsme nepromoky zase sundaly, protože bouřky jsme nechaly v Rakousku. Cesta přes Českou republiku byla už spíše testem našeho odhodlání dojet domů, protože přítelkyně i já jsme již měli cestování dost. V 22h jsme dorazili před náš byt v Dejvicích. Vytahali jsme bagáž domů a další 2 dny vstřebávali teplotní šok a dospávali dlouhý návrat.

za cestu zpět jsme ujeli cca 1160km za asi 16h
.
.
.
Dovolenou hodnotíme jakou naprosto povedenou, protože opravdu vše vyšlo. Počínaje počasím, naším dokonalým Hornetem (za celou cestu se jen uklepala matička z padáku), spoustou skvělých zážitků a lidí. No a hlavně tím, že jsem mohl být 16dní s mojí úžasnou přítelkyní, která i ten šílený návrat zvládla bez remcání, za což ji patří opravdu velký obdiv :)
Stejný obdiv a dík patří našemu skvělému Hornetíkovi, který vše zvládl bez zaváhaní!
Obdiv patří i pneumatikám Michelin Pilot Road 2, které ani 1200km dálnice nijak nepoznamenal a vypadají stále jako nové.

celkem najeto cca 2600km

náklady na dovolenou (za dva lidi a jednu moto) cca 30 000,-Kč

spotřeba (naložená moto + 2lidi, výstupy na Großglockner atd) 4.5-5l/100km

• 

  plán cesty

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

•