Suzuki GSX-R 1300 Hayabusa (2015)

Dneska mi do plánu silně zasahuje počasí, jelikož se u jezera Como budím s masivním bubnováním deště na plátěnou stěnu stanu. Je silně zataženo a pršet bude ještě dlouho, proto se vydávám do malého supermarketu v přilehlém městečku koupit něco k snídani. Naproti stanu je uzavřený bungalov s malým přístřeškem a tak si tam si pochutnávám na výborných rybách v láku a na smarphonu se snažím zjistit kdy déšť konečně přejde. Nakonec se mi daří najít použitelný meteoradar podle kterého jde pouze o lokální bouřku, která se pohybuje směrem do Švýcarska a kolem poledne by mělo opět vysvitnout slunce. Lí snídá ve stanu v teple spacáku. Po poledni se obloha opravdu vybírá a tak v jednu hodinu opět vyrážíme na cestu podél jezera Como na jih. Cestovní tempo je kvůli hustému osídlení bohužel dost nízké, ale aspoň umožňuje kochání se nádhernou scenérií jezera. Příjezd do Varese mimo dálnici je hladký, ale výjezd z města po plánované trase se ukázal téměř nemožný. Naštěstí se mě na benzince ujal místní motorkář, který mě slíbil navést na potřebnou trasu. Úzkýma uličkama přes nepřehledné křižovatky si to mrskal o stošest a já měl co dělat, abych mu stačil. Inu - Itálie, tady se s tím nemažou. Před dálnicí se spolu srdečně loučíme a mě čeká široký a nudný pruh asfaltu kolem Alessándrie až k Středozemnímu moři. S tou nudou to nakonec není tak hrozné, jelikož na pobřežních horách se dálnice kroutí úzkými údolími a mnoha tunely, takže si kupodivu užívám techničtější svezení a šetřím střed zadní pneumatiky. Cesta pořád na západ k Nice se zdá být téměř nekonečná a denního světla pomalu ubývá. Je třeba najít místo k přespání a to na dálnici těžko najdeme. Sjíždím tedy na jednom z posledních výjezdů před francouzskou hranicí, platím mýto a po pobřežní silnici už za šera hledám ceduli s nápisem kemp. Nakonec se daří najít jeden terasový v prudkém svahu. Bereme a už za tmy stavíme stan.