Jawa 660 Sportard/Adenium (2015)

Letošní zahraniční motodovolená mně a mojí Jawu 660 přivedla na Balkán. Tato cesta byla původně myšlenkou kolegy Jirky, který ale nakonec nejel. Jeli jsme tedy tři - já, Ghrohe s Jawou 650 a Kalup s Hondou 700 NC.
Běžně mívám týden dovolené vcelku. Letos jsem si vyžádal týdny dva. Po schválení zaměstnavatelem jsem musel využít týdenní celozávodní dovolenou, takže termín byl daný. Přelom července a srpna. Před 50 lety jsem s rodiči jezdil embéčkem do Rumunska i Bulharska k moři. Letos jsem si tedy tuto cestu i stejnou trasu zopakoval. Hlavním cílem bylo jako tehdy moře, resp. projet pobřeží z Rumunska do Bulharska a k tomu nakouknutí do Turecka - anebo z Bulharska jet přes severní Řecko domů. Tento plán ale nevyšel tak jak měl...
Sešli jsme se v Dun. Strede. Odtud jsme projeli po dálnici Mad'arskem do Rumunska. Všude byly kolony aut, dálnice ucpané, souběžné silnice také. Navíc Ghrohe měl problémy s rukou, každou hodinu jsme museli zastavovat. To byl nečekaný zásah do rychlosti přesunu. Počítal jsem, že cesta bude trvat asi 11 dnů, ale už od počátku bylo zřejmé, že při zdolání jen 350 nebo 400 km denně to nevyjde.
K moři jsme se dostali po 4 dnech a to v rumunské Konstantě. Spím zásadně pod stanem, ale najít kemp byl problém. Kolem pobřeží rostou desítky nových hotelů...a mizí kempy. Přesto - podařilo se a kemp v Mamaji byl hezký, i pláž, moře.
Po příjezdu do Bulharska jsme se ubytovali v kempu na Slunečném pobřeží. Navštívil jsem Varnu, ochutnal bulharská jídla a jeli jsme dál. Do Nesebaru, historického města. Návštěva po 50 letech nezklamala.
Další kemp jsme našli u Sozopolu. Tady se kolegové rozhodli, že dál nepojedou, ale vrátí se Rumunskem do Banátu a odtud nějak domů. Mně už mimo jiné tlačil čas, nutně jsem potřeboval zrychlit a to jsem chtěl , pokud už ne do Turecka, aspoň na turecké hranice do obce Rezovo. Banát ani hory mně nikdy nelákaly, takže jsme se rozdělili. Já navštívil Rezovo, udělal pár fotek a musím napsat, že to mi hodně zlepšilo náladu, nabilo mně to energií a v klidu jsem mohl jet domů. Trasu Burgas - Sofie jsem jel zčásti po dálnici, zčásti po souběžné silnici. Motorka jela skvěle, já se cítil dobře a tak jsem si "nadělil" životní rekord - skoro 800 km za jediný den. Další den jsem jel podobně - přes celé Srbsko a Mad'arsko do termálů ve slovenském Štúrově. Cestou jsem si prohlédl srbské město Perečin.
Dojet ze Štúrova domů byla už vlastně lahůdka.
Shrnuto - naježděny skoro 4000 km. velká část po dálnici. Mně dálnice nevadí, pokud je málo času, velké vzdálenosti a člověk chce něco vidět, není ani jiná možnost - a tento typ cestování mi maximálně vyhovuje.
Jen si říkám - do Turecka jsem zajet mohl. Rychlý přesun od hranic do ČR mi ukázal, že den i dva jsem mohl Turecku věnovat. Tak snad za rok...

• 

• 

  Mad'arsko - Komárom

• 

  Vjezd do Rumunska

• 

  Pláž v Konstantě

• 

  S kolegy

• 

  Fontána v Bukurešti

• 

  Hranice RO / BG

• 

  Varna - cesta k moři

• 

  Slun. pobřeží - kemp

• 

  Nesebar

• 

  Nesebar - bůh Neptun

• 

  Pláž u Sozopolu

• 

  Hranice Bulharsko - Turecko u Rezova

• 

  ...a detail

• 

  I s Jawou...

• 

  Krajina u Burgasu

• 

  Stanuji na louce

• 

  Večeře

• 

  Vjezd do Srbska

• 

  Srbský dálniční kupon

• 

  Tunely v Srbsku

• 

  Srbská krajina

• 

  Zastava v Perečinu

• 

  Srbské kafe

• 

  Kemp a termály ve Štúrově

• 

  A nakonec Jawa 660 u Č. moře...