Guzzi sraz Vidžín Moto Guzzi V7 Classic

Vlastník	Metal_Heart
Vloženo	24.10.2020
Aktualizováno	18.1.2024
Zobrazeno	3 738x

Vlastník

Metal_Heart

Vloženo

24.10.2020

Aktualizováno

18.1.2024

Zobrazeno

3 738x

Podzimní sraz majitelů a příznivců Moto Guzzi byl vyhlášen na prodloužený víkend kolem svatého Václava, a já jako obvykle váhal s přihlášením tak dlouho, až mě strůjce srazu Podas prostě připsal na seznam, a tím vlastně rozhodl za mě. Naštěstí bylo počasí příznivé, tak jsem v pátek odpoledne naložil na motorku vše potřebné a vyrazil. Cesta je nezáludná, vede převážně po státovkách, takže to pěkně odsýpá, a ještě než je čas k večeři, jsem v cíli. Tím je tentokrát Moto Home Vidžínie v obci Vidžín, přibližně na půli cesty mezi Plzní a Karlovými Vary.
Na místě je jen pár účastníků, ostatní ještě lítají někde po venku, aby ne, když je takhle hezky. Dávám si pivo, potom se jdu ubytovat do srubu a seznámit se se zdejším prostředím. Je to opravdu svérázné motorkářské doupě a nese jasný rukopis majitele Fouska a jeho paní Oksany. Nelze neobdivovat drobné detaily, jako ukřižovaný píst, nebo torzo kytary přibité sekyrou ke sloupu jako výstraha pro každého kytaristu, který by se odvážil hrát Stánky.
Účastníci postupně přibývají, čárky na účtu taky, z grilu a udírny se line vůně, co víc si přát. Dorazil dokonce Honza Průcha z První Kozí, s celou rodinou naskládanou v monstrózní sajdkáře. Večer příjemně ubíhá, ale nakonec se jdu svalit na kavalec ještě před půlnocí, podle hesla "kdo uteče, vyhraje". Nesmím to přehnat, abych byl na sobotní vyjížďku aspoň trochu fit.
V sobotu, ve chvatu před startem vyjížďky, jsem bohužel zapomněl zapnout stopaře, takže záznam trasy nemám, ale postupně jsme navštívili Nečtiny, Manětín, oběd jsme si dali v klášterním pivovaru v Plasích, potom Rabštejn nad Střelou a "kostel duchů" v Lukové, a nakonec vysílač Krašov, který slouží také jako největší sluneční hodiny v ČR, možná i na světě.
Na večer je pozvaný, kromě Fouskova známého grillmastera, také záchranář TeeBee s přednáškou na téma první pomoci zraněnému motorkáři, to abychom jenom nechlastali. Přednáška byla zajímavá a velmi poučná, mohli jsme si sami vyzkoušet masáž srdce, nebo sundávání helmy motorkáři v bezvědomí, a vyslechnout spousty zajímavých postřehů ze záchranářské praxe. Díky, chlapi!
Na neděli už zbývá jenom zaplatit útratu, sbalit věci, a vyrazit k domovu. A abych nejel zpátky stejnou cestou, vyrazil jsem napřed k přehradě Žlutice, poslední na letošním seznamu vodních děl. Potom jsem se u Úněšova napojil na státovku č. 20, a přes Plzeň valil domů. A protože bylo hezky a měl jsem čas, rozhodl jsem se u Nepomuku odbočit a navštívit zámek Zelená hora, kde se natáčel film Černí Baroni, a kde byl v minulosti nalezen tzv. Zelenohorský rukopis. Rukopisům je věnována obsáhlá expozice ve vnitřních prostorách, filmu pak řada venkovních panelů.
Po obhlídce zámku najíždím zpět na státovku a za necelou hodinku jsem doma. Na počítadle za tři dny přibylo téměř 500 km, opět jsem se potkal se známou partou, navštívil pár pěkných míst, a ochytřil se o pár věcí, které, dá-li Bůh, nebudu nikdy potřebovat. Tak zase na jaře!