Hrobka rodu Kordíků Honda GL1800 GoldWing

Vlastník	Wurst
Vloženo	15.1.2024
Aktualizováno	Včera v 13:38
Zobrazeno	5 775x

Vlastník

Wurst

Vloženo

15.1.2024

Aktualizováno

Včera v 13:38

Zobrazeno

5 775x

Druhou únorovou neděli, jak řekl můj kamarád Vašek Šůcha, abstinenční příznaky zvítězily nad rozumem a celá naše parta ve složeni zmíněného Šůchyna, Václava Milta, Jirky Nováka, jeho Jíti a samozřejmě mě, vyrazila na slunečnou, ale mrazivou vyjížďku směrem na Šumavu, na jejíž hranici jsme nakonec dojeli.
Hlavním tahákem výjezdu byla chátrající hrobka rodu Kordíků stojící při okraji lesa nedaleko serpentin pod Čachrovem, kde tento rod vlastnil panství od roku 1792 až do roku 1891. Jako místo odpočinku svých rodinných příslušníků vybudoval Petr Kordík tuto hrobku, ve které byly v olověných rakvích pochovány dvě dospělé osoby a dítě. Místo je opředeno rouškou tajemna díky událostem, které se tu odehrály.
Nejprve v červenci roku 1903 vnikli do hrobky kočovníci tábořící u Běšin, poškodili oltář a pokoušeli se otevřít rakev Alžběty Kordíkové. Olověný vnitřek rakve nechali nepoškozený. Na konci 20. století se pak hrobka stala opětovným terčem vandalů. Devastován byl interiér hrobky, rakve byly otevřeny a ostatky zemřelých údajně poházeny v okolí. Hrobka se prý dokonce stala i místem satanistických rituálů, stěny měly být pomalovány krví, kovové rakve rozstříhány a ostatky zemřelých poházeny nejen v lese, ale i po poli. Teprve až v roce 2005 byly uloženy na čachrovském hřbitově.
Hrobka je dnes v souktromém vlastnictví a je ve špatném stavu. Případnou návštěvu určitě neodkládejte, protože pokud se v brzké době nestane nějaký investiční zázrak, tato zděná stavba tu za pár let stát už nemusí.
S pokročilým odpolednem ještě vyjedeme přes obec Onen Svět k osadě Šukačka a jsme tak na samé hranici začínající Šumavy. Od vjezdu do osady nás dělí jen pár stovek metrů. Díky příjezdové cestě, která je ještě pod sněhem a namrzlá, se musíme otočit, udělat poslední fotky a pomalu se vracet zpět domů do Stříbra.
Bylo z toho celkově téměř 200 najetých kilometrů, které i přes nízkou venkovní teplotu zahřály naše srdíčka. Snad už se brzy dočkáme teplejšího počasí a těch moto výletů bude zase přibývat...