Karel Abraham
Text: Martin Hakl, Foto: Vladimír Rejda
Abaja se před vstupem do světa silničních motocyklů věnoval jinému sportu, který je také nabitý adrenalinem a rychlostí, když se v letech 1996 až 2001 proháněl na sjezdových lyžích po zasněžených kopcích. Možná jsme přišli o nadějného lyžařského olympionika, ale to fanoušek motosportu určitě rád oželí. Vždyť díky Abajovi máme prvního zástupce v kubatuře MotoGP!
I když na první pohled jde o zcela odlišné sporty, svůj vztah a cit k rychlosti, získaný sjezdovým lyžováním, dokázal Karel Abraham velmi rychle zúročit na řídítky minibiku, se kterým se úspěšně účastnil českého i evropského poháru. V roce 2003 se poprvé posadil do sedla racingové stopětadvacítky a hned s malorážkovou Hondou získal třetí místo v Mistrovství České republiky kategorie Junior a zároveň byl vyhlášen domácím „Talentem roku“. O rok později, tedy v sezóně 2004 zopakoval třetí místo z českých juniorů, přidal šesté mezi "dospělými" a kromě českého mistráku získával zkušenosti i v seriálu Mistrovství Německa IDM a také v Mistrovství Evropy. Po těchto úspěších vstoupil roce 2005 do seriálu Grand Prix, kde za řidítky stopětadvacítkové Aprilie debutoval po boku Daria Giuseppettiho v týmu Semprucci Cardion Blauer. První sezóna byla pro patnáctiletého Abaju opravdu jen seznamovací, z patnácti závodů kterých se zúčastnil, jich dokázal devět dokončit a jeho nejlepší umístění byla dvě sedmnáctá místa z Velké Británie a Německa.
Na body ale dosáhnul hned v následující sezóně 2006, kde prokázal svoji schopnost rychle se učit a jeho závěrečné závody měly následující bilanci: Malajsie – 18; Austrálie – 17; Japonsko – 13; Portugalsko – 11. Přestože se domácí fanoušci těšili na příští rok a jeho boje v elitní desítce malorážek, Abaja se pro další sezónu 2007 rozhodl k přestupu do kubatury dvěstěpadesátek.
Ani ve čtvrtlitrech se rozhodně neztratil a ze sedmnácti závodů dokázal desetkrát bodovat, když v Německu a Portugalsku dokonce dojel na desátém místě, v celkovém součtu pak skončil s jednatřiceti body jako šestnáctý.
V následující sezóně 2008 sice vylepšil svoje nejlepší umístění, když dokázal sedmkrát dojel v elitní desítce (nejlépe sedmý v Kataru a Itálii), ale šest závodů nedokončil a v Japonsku kvůli zranění nestartoval. Celkově nasbíral sice o devět bodů více než v sezóně předcházející, ale na posun z šestnáctého místa to ještě nestačilo.
Veliký progres zaznamenal v roce 2009, kdy startoval s tovární Aprilií RSA a přestože nedokončil čtyři závody, ve všech ostatních dokázal pravidelně bodovat a sedmkrát dojel mezi deseti nejrychlejšími. Celkově nasbíral 74 bodů, což je více než v obou předchozích sezónách dohromady. Stejný bodový příděl zaznamenal i Lukáš Pešek, ale dvě šestá místa z Austrálie a Valencie rozhodla o tom, že Abaja nakonec skončil na čtrnáctém místě před Lukášem (ten skončil nejlépe sedmý a to v Japonsku, Francii a Indianapolis).
Pro sezónu 2010 se specifikace prostřední kubatury změnila a dvoutaktní dvěstěpadesátky vystřídaly čtyřtaktní šestistovky. Pro všechny (týmy, piloty i fanoušky) to byla velká neznámá, ale souboje v nové třídě potvrdily správnost tohoto kroku. Na začátku sezóny všichni začínali od nuly a některé týmy po úvodních závodech měnily dodavatele svých podvozků. Mezi ně patřil i Cardion AB Motoracing, když Abaja první dva závody absolvoval v sedle motocyklu RSV, protože ale tento podvozek za konkurencí pokulhával (zejména co se týče hmotnosti) a navíc vývoj motocyklu v podstatě neexistoval, v týmu se rozhodli pro jeho výměnu za podvozek značky FTR. Nastalo období seznamování s motocyklem a po pěti prvních závodech tak měl Abaja na svém kontě pouze dva body, které získal díky čtrnáctému místu při premiéře v Kataru. Po Grand Prix Velké Británie ale došlo k obratu a prvnímu umístění v Top ten, když dojel v Holandsku devátý. V Katalánsku a Německu už atakoval stupně vítězů a to čtvrtým a pátým místem a všichni jsme s těšili na domácí Velkou cenu České republiky. Ale Karel se v Brně úspěchu opět nedočkal: sestřelení Raffaelem de Rosou pro něho znamenalo stop nejen pro Brno, ale i Indianapolis a San Marino. Pak ale po „rozkoukání“ v Aragonu (18. místo) nastala prozatím nejlepší část jeho kariéry, když přišla šňůra pěti závodů dokončených v elitní desítce: Japonsko – třetí; Malajsie – šestý; Austrálie a Portugalsko – desátý a všichni určitě máme (a dlouho mít budeme) jeho závěrečný triumf ve španělské Valencii. Skvělým finišem si tak Abaja před odchodem do MotoGP zajistil umístění v elitní desítce této kubatury.
I když mnoho lidí zastávalo názor, že měl Abaja zůstat ještě jednu sezónu v prostřední kubatuře a pokusit se o zisk titulu mistra světa, Karel se rozhodl jinak. Pro rok 2011 se svým týmem Cardion AB Motoracing přestoupil do nejprestižnější kubatury MotoGP, kde osedlal speciál Ducati Desmosedici GP11. Abraham ve svojí první sezóně určitě nezklamal. Nedokončil sice šest závodů, ale šestkrát dojel v top ten, když jeho nejlepšími výsledky byla dvě sedmá místa z Jerezu a Silverstone. Paradoxně tedy ze závodů, kde se kvůli špatným podmínkám měly projevit jeho malé zkušenosti se speciálem MotoGP. Stejně tak tomu bylo i v závěrečné Valencii, kde (byť v hodně vystříleném startovním poli) bojoval s Crutchlowem a Pedrosou o čtvrté místo. Na elitní desítku to ještě nebylo, ale s jedenáctým Španělem Hectorem Barberou sváděl vyrované souboje a v závěrečném součtu mu chybělo pár bodíku jak na dvanáctého Cala Crutchlowa, tak i třináctého Alvara Bautistu. Nechal za sebou tři ostřílené borce, kterými jsou Španěl Toni Elias, Francouz Randy De Puniet a Ital Loris Capirossi.
Datum narození: 2. ledna 1990
Místo narození: Brno
Bydliště: Brno - Bystrc
Výška: 180 cm
Váha: 70 kg
Hobby: motorky a všechny extrémní sporty
Na body ale dosáhnul hned v následující sezóně 2006, kde prokázal svoji schopnost rychle se učit a jeho závěrečné závody měly následující bilanci: Malajsie – 18; Austrálie – 17; Japonsko – 13; Portugalsko – 11. Přestože se domácí fanoušci těšili na příští rok a jeho boje v elitní desítce malorážek, Abaja se pro další sezónu 2007 rozhodl k přestupu do kubatury dvěstěpadesátek.
Ani ve čtvrtlitrech se rozhodně neztratil a ze sedmnácti závodů dokázal desetkrát bodovat, když v Německu a Portugalsku dokonce dojel na desátém místě, v celkovém součtu pak skončil s jednatřiceti body jako šestnáctý.
V následující sezóně 2008 sice vylepšil svoje nejlepší umístění, když dokázal sedmkrát dojel v elitní desítce (nejlépe sedmý v Kataru a Itálii), ale šest závodů nedokončil a v Japonsku kvůli zranění nestartoval. Celkově nasbíral sice o devět bodů více než v sezóně předcházející, ale na posun z šestnáctého místa to ještě nestačilo.
Veliký progres zaznamenal v roce 2009, kdy startoval s tovární Aprilií RSA a přestože nedokončil čtyři závody, ve všech ostatních dokázal pravidelně bodovat a sedmkrát dojel mezi deseti nejrychlejšími. Celkově nasbíral 74 bodů, což je více než v obou předchozích sezónách dohromady. Stejný bodový příděl zaznamenal i Lukáš Pešek, ale dvě šestá místa z Austrálie a Valencie rozhodla o tom, že Abaja nakonec skončil na čtrnáctém místě před Lukášem (ten skončil nejlépe sedmý a to v Japonsku, Francii a Indianapolis).
Pro sezónu 2010 se specifikace prostřední kubatury změnila a dvoutaktní dvěstěpadesátky vystřídaly čtyřtaktní šestistovky. Pro všechny (týmy, piloty i fanoušky) to byla velká neznámá, ale souboje v nové třídě potvrdily správnost tohoto kroku. Na začátku sezóny všichni začínali od nuly a některé týmy po úvodních závodech měnily dodavatele svých podvozků. Mezi ně patřil i Cardion AB Motoracing, když Abaja první dva závody absolvoval v sedle motocyklu RSV, protože ale tento podvozek za konkurencí pokulhával (zejména co se týče hmotnosti) a navíc vývoj motocyklu v podstatě neexistoval, v týmu se rozhodli pro jeho výměnu za podvozek značky FTR. Nastalo období seznamování s motocyklem a po pěti prvních závodech tak měl Abaja na svém kontě pouze dva body, které získal díky čtrnáctému místu při premiéře v Kataru. Po Grand Prix Velké Británie ale došlo k obratu a prvnímu umístění v Top ten, když dojel v Holandsku devátý. V Katalánsku a Německu už atakoval stupně vítězů a to čtvrtým a pátým místem a všichni jsme s těšili na domácí Velkou cenu České republiky. Ale Karel se v Brně úspěchu opět nedočkal: sestřelení Raffaelem de Rosou pro něho znamenalo stop nejen pro Brno, ale i Indianapolis a San Marino. Pak ale po „rozkoukání“ v Aragonu (18. místo) nastala prozatím nejlepší část jeho kariéry, když přišla šňůra pěti závodů dokončených v elitní desítce: Japonsko – třetí; Malajsie – šestý; Austrálie a Portugalsko – desátý a všichni určitě máme (a dlouho mít budeme) jeho závěrečný triumf ve španělské Valencii. Skvělým finišem si tak Abaja před odchodem do MotoGP zajistil umístění v elitní desítce této kubatury.
I když mnoho lidí zastávalo názor, že měl Abaja zůstat ještě jednu sezónu v prostřední kubatuře a pokusit se o zisk titulu mistra světa, Karel se rozhodl jinak. Pro rok 2011 se svým týmem Cardion AB Motoracing přestoupil do nejprestižnější kubatury MotoGP, kde osedlal speciál Ducati Desmosedici GP11. Abraham ve svojí první sezóně určitě nezklamal. Nedokončil sice šest závodů, ale šestkrát dojel v top ten, když jeho nejlepšími výsledky byla dvě sedmá místa z Jerezu a Silverstone. Paradoxně tedy ze závodů, kde se kvůli špatným podmínkám měly projevit jeho malé zkušenosti se speciálem MotoGP. Stejně tak tomu bylo i v závěrečné Valencii, kde (byť v hodně vystříleném startovním poli) bojoval s Crutchlowem a Pedrosou o čtvrté místo. Na elitní desítku to ještě nebylo, ale s jedenáctým Španělem Hectorem Barberou sváděl vyrované souboje a v závěrečném součtu mu chybělo pár bodíku jak na dvanáctého Cala Crutchlowa, tak i třináctého Alvara Bautistu. Nechal za sebou tři ostřílené borce, kterými jsou Španěl Toni Elias, Francouz Randy De Puniet a Ital Loris Capirossi.
Datum narození: 2. ledna 1990
Místo narození: Brno
Bydliště: Brno - Bystrc
Výška: 180 cm
Váha: 70 kg
Hobby: motorky a všechny extrémní sporty
Kariéra v číslech:
2001 - Přebor ČR minibike 40 kategorie junior B - 4. místo
- Evropský pohár minibike 40, kategorie Junior B - 14. místo
2002 - Přebor ČR minibike 40 kategorie junior B - 2. místo
- Evropský pohár minibike 40, kategorie Junior B - 8. místo
2003 - Mezinárodní M ČR kategorie 125 ccm Junior - 3. místo
- Alpe Adria Cup kategorie 125 ccm GP - 10. místo
- udělení ceny AČR "Talent roku 2003"
2004 - Mezinárodní MČR 125 ccm - 6. místo
- Mezinárodní MČR 125 ccm Junior - 3. místo
- Mistrovství Evropy 125 ccm - 27. místo
- Mistrovství Německa IDM 125 ccm - 26. místo
2005 - Mistrovství světa silničních motocyklů 125 ccm
- 0 bodů (Aprilia)
2006 - Mistrovství světa silničních motocyklů 125 ccm
- 24. místo (8 bodů) Aprilia
2007 - Mistrovství světa silničních motocyklů 250 ccm
- 16. místo (31 bodů) Aprilia
2008 - Mistrovství světa silničních motocyklů 250 ccm
- 16. místo (40 bodů) Aprilia
2009 - Mistrovství světa silničních motocyklů 250 ccm
- 14 místo (74 bodů) Aprilia
2010 - Mistrovství světa silničních motocyklů Moto2
- 10. místo (96 bodů) RSV/FTR
2011 - Mistrovství světa silničních motocyklů MotoGP
- 14. místo (64 bodů) Ducati
- Evropský pohár minibike 40, kategorie Junior B - 14. místo
2002 - Přebor ČR minibike 40 kategorie junior B - 2. místo
- Evropský pohár minibike 40, kategorie Junior B - 8. místo
2003 - Mezinárodní M ČR kategorie 125 ccm Junior - 3. místo
- Alpe Adria Cup kategorie 125 ccm GP - 10. místo
- udělení ceny AČR "Talent roku 2003"
2004 - Mezinárodní MČR 125 ccm - 6. místo
- Mezinárodní MČR 125 ccm Junior - 3. místo
- Mistrovství Evropy 125 ccm - 27. místo
- Mistrovství Německa IDM 125 ccm - 26. místo
2005 - Mistrovství světa silničních motocyklů 125 ccm
- 0 bodů (Aprilia)
2006 - Mistrovství světa silničních motocyklů 125 ccm
- 24. místo (8 bodů) Aprilia
2007 - Mistrovství světa silničních motocyklů 250 ccm
- 16. místo (31 bodů) Aprilia
2008 - Mistrovství světa silničních motocyklů 250 ccm
- 16. místo (40 bodů) Aprilia
2009 - Mistrovství světa silničních motocyklů 250 ccm
- 14 místo (74 bodů) Aprilia
2010 - Mistrovství světa silničních motocyklů Moto2
- 10. místo (96 bodů) RSV/FTR
2011 - Mistrovství světa silničních motocyklů MotoGP
- 14. místo (64 bodů) Ducati