Potřebuji poradit, jestli se s tímhle někdo už setkal...?
Jedná se o skútr Suzuki Burgman 400 , pán ho koupil ojetý a přijel s tím, že mu to jede jen do 100 km/h...
Naměřili jsme malý tlak ve válci, válec šel na výbrus, nový píst, kroužky, srovnala se hlava, zabrousily se ventily...
Přijel po asi 1300 najetých kilometrech, že motor klepe...
Po rozborce zjištěn utavený píst viz foto...
Poškození je v místě sacích ventilů!
A teď proč...??? Co se stalo? Chudá směs? Má to vstřikování.
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) 1300 kilometrů po výbrusu
Dolin píše: A dnes už se po GO válce, tedy výbrusu (píst, kroužky....) valit hned do plných? Já nevím, jezdím tedy jen staré zgarby, tak se opravdu reálně ptám. Já měl za to že je dycky nutný jakýs takýs záběh.
Tak, záběh je v reálu stejný jako vždy býval. U nových díky přesnější výrobě a lepším parametrům obrábění a povrchovkám je to dneska trochu lepší. U oprav klasickými metodami je to stejný...
Ale zatahat za to po cca 500 km by neměl být problém, naopak.
Ukáplej píst na fotce není otázka záběhu...
Nanejvýš v tom smyslu že to chtělo zkontrolovat spoje a těsnost krátce po opravě.
Buď se povolilo něco, nebo bylo někde skříplý těsnění ... To už nepozná když je to rozebraný
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) 1300 kilometrů po výbrusu
Je to jednodušší než někomu vysvětlovat co a jak a kolik... Dnes drtivá většina lidí vůbec netuší... Dřív to s karbcem a lankem moc nešlo, bylo to na řidiči. Ale dneska to ošefuje mozek a řidič nemusí nic vědět.
2 reakcí na tento příspěvek (reakce na) 1300 kilometrů po výbrusu
Kafoholik píše: Robertek> Většina nových vozidel je pro první sekvenci nastavená tak aby pokud možno jezdila v režimu záběhu.
Jak to v praxi funguje..?
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) 1300 kilometrů po výbrusu
Je to docela markantně vidět u automatů, kde to ta převodovka řízená umí úplně vyřešit.
Třeba nedávno jsem bys s novou škodovkou dsg, po první prohlídce to funguje úplně jinak, jinak točí, jede i studená...
Mohlo to být cokoliv, od netěsného výfuku až po ten TPS...
už to nezjistím, bude to dělat ten klučina, co mu to odvezl...
1 reakcí na tento příspěvek 1300 kilometrů po výbrusu
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) 1300 kilometrů po výbrusu
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) 1300 kilometrů po výbrusu
Folby píše: Robertek> Dokonce u některých motorek technik na garančce pozná i jestli si to náhodou někdy moc netočil nebo si náhodou nepřejel olej nebo jestli nedejbůh se někdo nehrabal v elektronice . Otestováno na novém KTM Duke 125
Jako fakt? No, já jsem doost drtil ségry novou Vespu - dálnice, plnej a tak.. Prošlo to
2 reakcí na tento příspěvek (reakce na) 1300 kilometrů po výbrusu
kuzmič píše: Jo a díky všem, co posunuli moje povědomí o chudé směsi dál...
No já taky koukám. Většinou jen slyším jak se straší s ventilama a třeba se to časem projeví, ale nečekal bych, že to takhle oddělá píst a tak rychle.
Pořídil jsem si endoskopovou kameru a když budu dělat změny karboše nebo výfuku, tak pak radši občas kouknu i na píst
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) 1300 kilometrů po výbrusu
To, co tady odrovnalo ten píst, byly detonace. Jenom je otázka, jak moc se na nich podílela nesprávná směs a jak předstih.
U Mazdy mě prdla vrapovaná hadice na sání, mezi klapkou a měřením množství nasávaného vzduchu. Směs byla při každém přidání plynu ochuzená, ale lambda to časem dorovnala a hlavně to má čidlo klepání, které zabránilo nejhoršímu, takže to akorát hůř reagovalo na plyn a občas lehce zaklepalo. O průser to začalo být až do většího kopce, ale ubral jsem a zastavil včas, izolačkou opravil.
Pedl píše: No já taky koukám. Většinou jen slyším jak se straší s ventilama a třeba se to časem projeví, ale nečekal bych, že to takhle oddělá píst a tak rychle.
Pořídil jsem si endoskopovou kameru a když budu dělat změny karboše nebo výfuku, tak pak radši občas kouknu i na píst
Lepší je teploměr a měřit EGT. Každá změna směsi se okamžitě projevuje na teplotě zplodin
2 reakcí na tento příspěvek (reakce na) 1300 kilometrů po výbrusu
Chápu, že předstih zážehu se upravuje v závislosti na otáčkách, tedy čím vyšší otáčky, tím musí hodit jiskru dřív před horní úvratí, to je mi jasné...
Jak utaví píst třeba pozdní zážeh? Třeba v horní úvrati, kdy vlastně směs začne hořet pozdě...?
Měl jsem za to, že když se při plném otevření klapky a ve vysokých otáčkách vstřikuje méně benzínu, což vytvoří chudou směs, bude se vnitřek motoru likvidován ve stylu takového slabšího "autogenu".... málo paliva, moc kyslíku, vysoká teplota...
Jak tomu procesu pomůže nastavení předstihu?
A předstihu příliš malého? Nebo příliš velkého?
On to je problém který souvisí s tlakovými poměry především ve výfuku. Pokud dojde na pozápaly, směs dohoří ve výfuku a krom toho že trpí svody i ex ventily, vznikne podtlak o neco větší než projektovaný. Pak skutečně může dojít k tomu že se směs ochudi... Podobné jako když dáš otevřený výfuk třeba.
To je princip, proč i předstih dokáže ovlivnit směs.
Navíc, to že se nasaje čistá směs se vzduchem a ta se spálí, to je laické zjednodušení.
Vždycky jde o poměr kyslíku a paliva, vždy se počítá se zbytkem zplodin a částí nové směsi.
V obojím je nějaký kyslík , záleží na tom jak proběhlo spalování.
Bod zápalu má velký vliv na prohoření, a tedy i na to co obsahuje ten zbytek ve válci.
Ono detonační hoření, samozápaly, to je ve finále vždy o chudé směsi. Ale může být způsobena vice vlivy, včetně toho časování.
Ty detonace vzniknou na konci hoření, kde je zbytek směsi na okrajích spalovacího prostoru hodně stlačený a ohřátý. Proto se na konci spalovacího prostoru vytváří antidetonační štěrbiny, zúžení, ze kterých se ta nespálená směs vytlačí a zpomalí se její vzněcování smícháním se spalinami.
Předstihu se to týká tak, že chudá směs prohořívá pomaleji, na konci hoření je už píst daleko za úvratí, antidetonační štěrbina je roztažená a neplní funkci. Ve vyšším zatížení, s chudou směsí a malým předstihem začnou detonace. V nižším zatížení bez detonací se zase nevyužije energie v palivu, protože tlak na píst je menší, a navíc spaliny málo expandují a v okamžiku otevření výfukových ventilů mají vysokou teplotu.
U aut s čidlem klepání / detonací, je kompresní poměr v nějakém rozumném rozmezí, aby se co nejlíp využilo předepsaného paliva (oktanů) při stechiometrické směsi. Předstih se drží co největší, čidlo klepání funguje jako zpětná vazba pro zmenšení předstihu, a tím se zvyšuje efektivita motoru.
Na zmatení bych ještě bych dodal, že výkon nebo účinnost motoru nezvyšuje kompresní poměr, jak se obvykle tvrdí, ale expanzní poměr, který je ovšem stejný s tím kompresním. (Pokud vynecháme Atkinsonův nebo Millerův oběh). A motory s vyšším kompresním poměrem se při stejném výkonu míň zahřívají.
Naposledy editováno 22.10.2020 22:50:47
Téma | Autor | Odp. | Posl. příspěvek |
---|---|---|---|
Suzuki Burgman AN 400 průměr benzin... Suzuki AN 400 Burgman | lodo11 | 0 | 8.9.2024 v 17:20 lodo11 |
Suzuki Burgman AN 400 pojistky Suzuki AN 400 Burgman | lodo11 | 11 | 8.9.2024 v 17:17 lodo11 |
Suzuki Burgman AN 400 bez proudu Suzuki AN 400 Burgman | Kimer77 | 7 | 28.8.2024 v 21:27 Kohlstein |
Suzuki Burgman AN 400 - podpěra sed... Suzuki AN 400 Burgman | libolibor | 4 | 17.8.2024 v 08:45 Fatty01 |
Zaseklá ruční brzda(parkovací) Suzuki AN 400 Burgman | wáca | 9 | 29.5.2024 v 23:28 chorke1 |