14 dní zpátky jsem měl nehodu na motorce, v zatáčce byl zřejmě nějaký bordel a ustřelilo mi na něm zadní kolo, já i motorka jsme skončili ve svodidlech, já jsem z toho vyvázl naštěstí ''jenom'' se zlomenou stehenní kostí ( mohlo to být o hodně horší, toho jsem si vědom ) a motorka dopadla taky celkem dobře.
Teď už mě ale začínám řešit otázku, jestli budu stále jezdit nebo jestli se na to vykašlu. Když si teď totiž vzpomenu na motorku, vrátí se mi celá nehoda, zlomená noha, pobyt v nemocnici atd. a mám jisté obavy, že už na motorku prostě nebudu moct sednout kvůli palici. Jestli třeba nebudu mít strach v každé zatáčce jestli se mi to nestane znovu atp.
Proto bych se chtěl zeptat vás, co už jste bourali, jaký ste potom měli pocity a co vám případně pomohlo vrátit se zpět do sedla.
Předem díky za vaše názory a zkušenosti,
Anti
1 reakcí na tento příspěvek Vrácení se po nehodě zpět do sedla
Jako trošku to v člověku zůstane, nějakou dobu je trošku nejistý, ale to se rozjezdí
1 reakcí na tento příspěvek Vrácení se po nehodě zpět do sedla
Nic si nepamatuju, našli mě asi 50m za místem nehody ve škarpě. Dva dny na JIP v umělým spánku, další den tamtéž po probuzení. Pak už to šlo. Vzhledem k tomu, že jsem z mašiny ulít a přeletěl auto, nic moc (kromě otoku mozku po ráně na zem) jsem němel ...štíplá pánev, zlomená ruka a vymalováno v kebuli.
Motorka na hadry, takže jsem další 3roky svojí neměl. Po půl roce mě kámoš co měl mašinu, ale neměl noty požádal jestli bych mu jí neodvezl na garančku. Byl jsem trochu nervózní, ale po 20km jsem se srovnal. Nebyl problém. To, že budeš daleko víc obezřetnější, brzdit kdykoli uvidíš čumák auta v křižovatce z vedlejší, pouštět plyn před horizonty, nechávat si větší rezervy - to je ku prospěchu věci. Málokdo si uvědomuje, kolik energie nabude 80kg tělo urychlený na 80-100km/h, než sebou praští...a stačí i blbejch 60km/h.
Ber to jako zkušenost a pro tebe dopadla ještě moc dobře. Je to jen tvoje rozhodnutí, nikdo tě přece nemusí "nutit" zase jezdit - děláš to přeci pro vlastní potěšení, není to povinnost. Já měl jasno hned na JIPu když jsem otevřel oči a ubrečená máma mi u postele říkala jestli už dostanu rozum. Sice jsem nepoznával půlku lidí co stála opodál, ale věděl jsem, že bez motocyklu asi nebudu dlouho. Moc jsem chtěl. A o ničem jiným to není...nikdo ti neporadí, nejsou žádný fígle. Hlavně přeci NEMUSÍŠ ... jediný co musíš je CHTÍT. Když nebudeš chtít, prodej to a věnuj se tomu co ti dělá radost. A jestli budeš chtít, tak i strach časem přemůžeš.
Motorka nadruhou stranu ode mě, borec v autě (felda) trefil mě, a pak ještě auto asi 10 m vzdálený.. (prý jel 50, ale jel tak 60-70, si myslím...) Protože zabrzdil před srážkou, narazil, a jak dobržďoval trefil třetí auto.. to mi neříkejte, že když někdo jede 50, tak nezabrzdí..)
Měl sem sakra kurva štěstí, tímto děkuju mýmu strážnýmu andělovi, a tomu pánovi, který tam stál u mě . Měl sem z pekla štěstí, trefil mi levou kapotu, kdyby mi trefil nohu, tak...
Pánové.. já se teď dívám i do vzduchu, jestli se na mě neřítí helikoptéra..
tři dny v nemocnici, jako zázrakem mě nic nebylo..
v pondělí sem odcházel domů, a jakmile přišel domů, už sem sedlal jawku (boural sem na hondě), a jel na policajty.. Rozhodně, neměj žádnou proluku, prostě sedni a jeď !!!
Hadry sem měl bundu textil nerve, nic mi nebylo, jí taky ne, ale ty rifle co sme měl na sobě nedopadli dobře, a moje nohy taky ne.. (ale jen oděrky, škrábance, naraženiny, naštěstí!!)
E: Je to asi tři týdny zpátky.............................
E:
Málokdo si uvědomuje, kolik energie nabude 80kg tělo urychlený na 80-100km/h, než sebou praští...a stačí i blbejch 60km/h.
Po mé zkušenosti v asi 30-40 km/h, už beru 100 jako smrťák, ne nezbytnej, ale.. :(
Ber to jako zkušenost a pro tebe dopadla ještě moc dobře. Je to jen tvoje rozhodnutí, nikdo tě přece nemusí "nutit" zase jezdit - děláš to přeci pro vlastní potěšení, není to povinnost. Já měl jasno hned na JIPu když jsem otevřel oči a ubrečená máma mi u postele říkala jestli už dostanu rozum. Sice jsem nepoznával půlku lidí co stála opodál, ale věděl jsem, že bez motocyklu asi nebudu dlouho. Moc jsem chtěl. A o ničem jiným to není...nikdo ti neporadí, nejsou žádný fígle. Hlavně přeci NEMUSÍŠ ... jediný co musíš je CHTÍT. Když nebudeš chtít, prodej to a věnuj se tomu co ti dělá radost. A jestli budeš chtít, tak i strach časem přemůžeš.
Naposledy editováno 13.10.2011 09:20:14
t_freedom píše: V tvým věku - tedy o rok později (bylo mi asi 20let) - jsem se zrakvil na GPZ 750 Turbo. Asi v 80-90km/h jsem "přestřihnul" škodovku tak do půlky - chlapík vyjížděl z vedlejší a nějak mě nezaregistroval. Takže já měl čelní náraz z boku do stojícího auta.
Nic si nepamatuju, našli mě asi 50m za místem nehody ve škarpě. Dva dny na JIP v umělým spánku, další den tamtéž po probuzení. Pak už to šlo. Vzhledem k tomu, že jsem z mašiny ulít a přeletěl auto, nic moc (kromě otoku mozku po ráně na zem) jsem němel ...štíplá pánev, zlomená ruka a vymalováno v kebuli.
Motorka na hadry, takže jsem další 3roky svojí neměl. Po půl roce mě kámoš co měl mašinu, ale neměl noty požádal jestli bych mu jí neodvezl na garančku. Byl jsem trochu nervózní, ale po 20km jsem se srovnal. Nebyl problém. To, že budeš daleko víc obezřetnější, brzdit kdykoli uvidíš čumák auta v křižovatce z vedlejší, pouštět plyn před horizonty, nechávat si větší rezervy - to je ku prospěchu věci. Málokdo si uvědomuje, kolik energie nabude 80kg tělo urychlený na 80-100km/h, než sebou praští...a stačí i blbejch 60km/h.
Ber to jako zkušenost a pro tebe dopadla ještě moc dobře. Je to jen tvoje rozhodnutí, nikdo tě přece nemusí "nutit" zase jezdit - děláš to přeci pro vlastní potěšení, není to povinnost. Já měl jasno hned na JIPu když jsem otevřel oči a ubrečená máma mi u postele říkala jestli už dostanu rozum. Sice jsem nepoznával půlku lidí co stála opodál, ale věděl jsem, že bez motocyklu asi nebudu dlouho. Moc jsem chtěl. A o ničem jiným to není...nikdo ti neporadí, nejsou žádný fígle. Hlavně přeci NEMUSÍŠ ... jediný co musíš je CHTÍT. Když nebudeš chtít, prodej to a věnuj se tomu co ti dělá radost. A jestli budeš chtít, tak i strach časem přemůžeš.
Takhle jsem to měl v letos v květnu úplně stejně, z celého dne nehody si nic nepamatuju, ale už když mě převezli z jipu na lůžka a opadl morfinový rauš, tak jsem věděl, že zase nasednu, hrozně moc jsem chtěl, a pořád chci
1 reakcí na tento příspěvek Vrácení se po nehodě zpět do sedla
2 reakcí na tento příspěvek Vrácení se po nehodě zpět do sedla
Naposledy editováno 13.10.2011 09:47:47
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Vrácení se po nehodě zpět do sedla
pitras.dz píše: Ja měl nehodu před dvěma mesici.Auto mi nedalo přednost a jak to dopadlo.Zlomene obě ruce,natrhnuta jatra a chteli mi vzit i ledvinu.Na jaro určite zase sednu a citit tu volnost.Dokud človek ma trochu strach tak myslim že je to dobře.Takova přihoda tě vždyzky posune dal.
oouu to musí být bolest jak hajzl..
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Vrácení se po nehodě zpět do sedla
-Sally- píše: Nedávno při jízdě ve skupině a na rovině jsem se něčeho lekl, stále nevím čeho a vzal za přední brzdu jako idiot, ustřelilo mi přední kolo, motorka letěla napřed a já za ní v kotrmelcích. Jediné na co jsem myslel bylo, že mně někdo přejede. Naštěstí byli všichni za mnou tak šikovní, že se vyhnuli nebo to ubrzdili. Ja byl jen otlučený a motorka na tom byla podobně. Vše mi kamarádi zkontrolovali potom jsem nasedl a jel dál. Ale přední brzdy už se bojim.
Z toho jasně vyplývá, že za mnoho pádů můžou brzdy. Takže závěr je jasný -> vůbec na brzdy nesahat!
Jen klíční kost a žebro křup, ani na okamžik jsem nepomyslel na nějaký konec ježdění.
Naopak jsem přemýšlel jak to udělat, abych mohl jet TPC a doma přemýšleli, jak to udělat abych to ani nezkoušel
Po 2 měsících konec neschopenky a šup na cebro, zkusit jestli to půjde. Šlo to, takže porychtovat Guzzi a šup na motodovolenou.
Závěr je takovej, že žebro bolí pořád, ale když máš jednou ježdění v krvi, tak tě zastaví jen smrt.
Asi jsem trochu zvolnil, možná už nikdy nebudu jezdit jako dřív, možná jo, ale to není důležitý. Hlavní je, že můžu
1 reakcí na tento příspěvek Vrácení se po nehodě zpět do sedla
1 reakcí na tento příspěvek Vrácení se po nehodě zpět do sedla
Jo a na motorce bych to měl asi podobně, svodidla by ve mě vyvolávaly strach, jezdil bych jako posranej a možná bych se zaměřil spíš na trial nebo enduro, ale úplně bych se motorek asi nevzdal. Výhoda je, že na motorce jezdit nemusíš, pokud nechceš (což u auta může bejt třeba komlikace v zaměstnání) dá se bez toho žít, pokud máš i jiný koníčky, takže časem sám uvidíš, jestli tě to bude ještě lákat.
PetrL3 píše: Já DEBIL si jednou rozřízl pazouru při krájení ovoce (myslel sem, že je uprostřed pecka a vono hovno)tak moc, že sem se zařekl, že už nikdy nebudu krájet nic v ruce, ale vždy na prkýnku. Dloho se mi to vracelo, krve jak zvola, vždy sem to znova viděl, když sem bral do ruky nůž, ale dnes už si zase umím nakrájet jablko, aniž bych při krájení ztratil chuť k jídlu...
Jo a na motorce bych to měl asi podobně, svodidla by ve mě vyvolávaly strach, jezdil bych jako posranej a možná bych se zaměřil spíš na trial nebo enduro, ale úplně bych se motorek asi nevzdal. Výhoda je, že na motorce jezdit nemusíš, pokud nechceš (což u auta může bejt třeba komlikace v zaměstnání) dá se bez toho žít, pokud máš i jiný koníčky, takže časem sám uvidíš, jestli tě to bude ještě lákat.
Co si krájel? Banán? :))
1 reakcí na tento příspěvek Vrácení se po nehodě zpět do sedla
Naposledy editováno 13.10.2011 10:56:58
2 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Vrácení se po nehodě zpět do sedla
Motorkář Pohodář píše: Lepší než to rozebírat tady po písmenkách, je na motorku si sednout a jet a uvidíš sám, co to s tebou dělá ... židle u PC ti nepomůže
Kdybych neměl zlomenou nohu a nebyl o berlích, tak to taky udělám. Jenže takhle nemůžu a tak mě napadají takovýhle myšlenky.
Jinak já cítím že chci jezdit, začínám řešit věci okolo opravy motky, hader atp., jen mě napadají myšlenky jaký to bude až na to znova sednu. ;)