plynouce z našich životů.
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Poezie všeních dní
J.M.K. píše: Jen sem chlapci sázíte,
básně posbírané z netu.
Co tak trochu zaměstnat,
mysl svou, nechť má se k světu?
Každému z nás v hloubi duše
básník někde dřímá.
čas od času potřebuje
státi pěkně zpříma.
Vstát a státi hezky rovno,
verše z hlavy sázeti.
Těžko něco vymyslí,
když bude se jen váleti.
A poté, co nás obdaruje
poezií milou,
odebere se zas k spánku,
jak když řeže pilou.
Něco svýho jen tak na rychlo.
Potkal jsem dívku, majíc svého muže,
já ani netušil, že jednou má být může.
Byla to láska.. ta vůně její kůže,
snad pouhá náhoda, za to vše může.
Nádherných sedm let, byli jsme spolu,
však něco se posralo, vztah padal dolů.
Dívka je pryč, zbyla jen vzpomínka
a já jsem minulost utopil do vínka.
Už jsem řekl nikdy víc,
nepolíbím dívčí líc.
Téhle té jediné, lásku jsem dal,
pak se svým svědomím,
po nocích se rval........
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Poezie všeních dní
Cucka píše: chiro2> pekny
Pěkný.... Nebylo to pěkný, bolelo to moc...
jenže po pár letech, řek jsem si, mám dost!
Však čas rány zhojí, byla to mejlka,
byť na obojí, je jedna stélka.
Lásky nezabiješ, je to holý fakt,
je třeba odpouštět, ten občasný zkrat.....
Hned na začátku řekl čertům, že se zbytečně dřou, když tahají těžké kotel a zatápějí pod kotlem, zatímco Lucifer si jen válí šunky a užívá si. Mezi čerty vypukla nespokojenost.
Lucifer volal do nebe a říká:
"Pane Bože, mám tady nějakého Marxe, podněcuje mi tu vzpouru. Nechceš si ho vzít do nebe, aby tu byl pokoj?"
"Dobře, já ho klidně zmáknu," odvětil sebevědomě Bůh.
Tak si vzal Marxe do nebe. Za měsíc volal Lucifer:
"Pane Bože, tak co Marx? Nedělá problémy?"
"Ne, všechno v pořádku."
Za dva měsíce znova volal Lucifer:
"Pane Bože, pořád mi v hlavě leží ten Marx. Nedělá problémy?"
"Ne, vše je pořádku."
Za půl roku volá Lucifer znovu a vyzvídá:
"Pane Bože, tak s tím Marxem je to pořád OK?"
A Bůh říká:
"Tak za prvé - soudruhu Bože, za druhé - neexistuju!
A však lstivou záduchu, nesnesl bych na uchu.
A ty hry se spermií, mojí drahou nemíjí. Spěchali jsme kupředu, však praštil jem se u dřezu, noha lehce krvácí, ona vášní burácí.
Dopadlo to na pytel, vyrušil nás ředitel. On chtěl taky burácet, manželka šla utrácet.
Nakonec vše dobré bylo, sperma prý i chutné bylo. A ten náš pan ředitel, utřel nos, aj ten pytel. Žena už mu utekla, chtěla býti čistá. A ta jeho spermie, v trubici mu uschla......
1 reakcí na tento příspěvek Poezie všeních dní
jak blaženě se cítil.
Sezónu ani nedojezdil
spojku pěkně zprznil.
Letos pro změnu,
jsem vyjel až v červnu.
V červenci pro změnu zas servis,
tečou totiž vidlice.
Jak já miluji velice,
Servismany japonce.
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Poezie všeních dní
Jako by jsi nevěděl,
že je Ital na pytel.
Hoď to radši ze skály
a nekupuj už Italy.
Ninja, to je potvora,
nehodí se do dvora.
Líbí se jí na okruhu,
tam nachází síly vzpruhu.
Když se plynem otočí,
motor se svižně roztočí,
a už se vztekle žene vpřed,
pro soupeře žádnej med!
Než napočítáš do pěti,
svižně cílem proletí,
mlžná čára zelená,
podlomí Ti kolena.
A po tom všem neodoláš,
radostí jen "Hurááá" zvoláš,
zas do sedla vyskočíš,
a svižně heftem zatočíš.
Viděl jsem já GSo,
pokládám jej za eso.
A ono to eso bude,
mašinka švarná,
pro kluky chudé.
Dva cylindry vedle sebe
do rytmu si tikají
a spaliny jejich horké
do laufu pak vtékají.
Vzadu jen to pěkně vrčí,
když se plynem zatočí,
mašina udělá vrn vrn
a holky se otočí.
Těch šest kvaltů hravě stačí,
jsou dost blízko u sebe.
Velmi rychle se tak řadí,
až jsou nohy znavené.
Že jsou vpředu vidle měkké,
brzděním se potápí,
to je nectnost,
která někdy
jezdci dosti zatápí.
Je to taková koza mrštná,
v zatáčkách ráda vlní se.
Neklidně se potom vrtí,
jako krabi na míse.
Však ta přední lampa kulatá,
ta nemá srdce ze zlata.
Jen to jen taková bludička,
Jak petrolejka strejdy Vaníčka.
V noci je to proto potíž,
na cestu moc nevidíš,
a budou-li srnky poblíž,
zřejmě špitál uvidíš.
Ale dosti bylo hněvu,
je to hodná mašina.
A jen morous, co nezná něhu,
ten s ní peklo zažívá.