v tom ve kterym neprizpusobi rychlost :D

se blíží matura, viď?

medved_puzzle_bedrich>se blíží matura, viď?

tshe, uz rok za mnou...
A v tyhle dobe jsem byl jeste pln zivota s pocitem: Casuuuuuuu...

hm myslim ze vyleti ten co je v aute sam :P :\

Modelovat treni pneumatik je velmi komplexni zalezitost, ale da se rict ze pri "bezne" volbe parametru vyleti driv pripad B.
btw: odstrediva sila neexistuje, pouzivej termin setrvacna.

Vyletí plně naložené auto.
Naložené auto má vždy horší manévrovací schopnosti a nemusíš to ani zkoušet.

Icing> nejzasadnejsi vliv bude podle mne mit zvyseni teziste a vetsi hmotnost na pruzinach, tim se auto vic nakloni a muze byt prekrocena mez prilnavosti (nezamenovat se trenim) pneumatik na strane, kam se automobil naklonil... Vse ciste spekulativne

tak jsem se dozvedel, ze dokonce ani nevim o cem mluvim
Ale jinak teda vetsinou se shodujete na plne nalozenym aute
Zajimalo me to ciste teoreticky, spekulativne, proste me to jednou napadlo a zjistil jsem, ze si nedokazu rozmyslet co by melo vetsi vahu

no hlavně aby mi tam nevjelo když ho budu mit v protisměru

Icing> tak co řešíš? máš snad tabulky. Vem si hmotnost auta a jednou to s počítej s hmotností auto + 90kg (člověk) a jednou s auto + 5x90kg člověk...já bych ti to spočítal, ale moje tabulky leží pod novinama ČMN, takže se k nim jaktěživ nedostanu

:) ja bych na to sel ciste experimentalne :) neb tezko najdes nekde tabulku zavislosti soucinitele treni pneumatiky na jejim zatizeni, nehlede na to ze vic nacpane auto se vic nakloni neb teziste neni u zeme ze aaano, navic posadka voziku jest mirne tekuta, odpruzeni ma tez jinou charakteristiku, kdyz je vozik vice zatizen... Zkratka bych vzal tak 10 aut a 25 lidi a sel to proste vyzkouset :). A dej vedet jak to dopadlo :)

Ale vsadil bych si, ze vozik jen s ridicem se na ceste bude drzet lip :)

Naposledy editováno 25.03.2008 17:38:26

Čistě teoreticky, podle mý bejvalý fizikářky na hmotnosti auta prej nezáleží. Sám si ale myslím, že hmotnost bude mít vliv.

buni: ciste teoreticky, pri hooodne zjednodusenem fyzikalnim modelu... ale to uz bylo receno... tazko popisovat realne situace hodne zjednodusenymi modely ze jo...

assassin> Přesně tak. Ten model, co si pamatuju, byl hodně zjednodušenej, jedna z veličin byla myslím odstředivá síla. Ta prej ale neexistuje. lol Takže bych navrhoval udělat praktickej test.

Ja bych na to koukal tak, ze auto ma samo o sobe teziste relativne nizko. Clovek, kterej sedi na sedacce teziste celku tim padem zvysuje a tak bude dochazet k vetsimu naklaneni a tim padem nerovnovahou mezi zatizenim vnitrnich a vnejsich pneumatik. Jakmile se vnitrni odlehci moc, jako by nebyly .

Kdyby slo o pridavani vahy do teziste vozu, bude podle me situace trosku jina a dost mozna, ze to bude stejny s prazdnym i s plnym autem.

Naopak kdybys pod podlahu dal ocelovou desku, mohly by se vlastnosti zlepsit, cemuz by odpovidal fakt, ze se kdysi treba do embecek davalo na dno kufru zavazi.

To vse jsou ale jen logicky uvahy a ne podlozeny fakta

Nevím jak je to s třením pneumatik, jaké fyzikální modely pro ně platí, ale podle mě zvýšená hmotnost vozidla více ovlivní setrvačnou sílu, než "přítlačnou"(tření pneumatik), která je limitována plochou, materiálem, povrchem a podle mě se nemůže zvyšovat donekonečna a kompenzovat Fd či F, tudíž se přikláním k možnosti B.

Setrvačná síla v zatáčce u auta = Fd = m.v/r , kde m je hmotnost v kg, v je rychlost v ms a r je poloměr zatáčky v m...

Příklad 1 - u 1500 kg Passata jedoucího konstantní rychlostí 72kmh(20ms)do zatáčky o poloměru 200m je Fd rovno 3000 N..
(F2 je rovna nule)

Příklad 2 - Při nenulovém zrychlení a to pozor !!!
je nutno počítat i s dopřednou silou F2 = m.a , kde a je rovno zrychlení v m.s...

Tedy pokud ve stejným autě(funguje to i na moto)z jakéhokoliv důvodu použiju v zatáčce brzdu a zpomalím na 80m na nulu ze 72kmh, pak a = - 5 a F2 je rovno 7500 N... Je tedy jasné, že výsledný součet vektorových sil bude mnohem větší než původní Fd a auto s největší pravděpodobností pojede rovně, stejně jako motorka probrzdí zatáčku... Tuhle mechaniku "probržděné zatáčky" by jsme si jako motorkáři měli uvědomovat dvojnásobně.

[img]

Naposledy editováno 25.03.2008 20:00:55

Pokud řídí žena, tak je to jedno.

wendigo> Ty vole, tohle všechno než si uvědomím, tak budu 3 km za zatáčkou lol
Ale vážně - dobrej popis

když si dobre najedeš tak by to nemuselo uklouznout

Naposledy editováno 25.03.2008 21:22:07

woe to vemu rovně a nemusím nic počítat

Dawe02>Modelovat treni pneumatik je velmi komplexni zalezitost, ale da se rict ze pri "bezne" volbe parametru vyleti driv pripad B.
btw: odstrediva sila neexistuje, pouzivej termin setrvacna.

málokdo to ví ...

RoadMagor> Dík . Taky jsem se u toho zapotil víc než u maturity a to je fyzika šesté sedmé třídy . Ještě tam chybí zmínka o kladné akceleraci, ale co je to rodeo už zažil každej, kdo vzal víc v zatáčce, nebo na výjezdu za plyn.

ZbynaXJ> To já si pořád říkám, hlavně se neposer a nebrzdi V protisměru většinou nečekají dvě nažhavený blonďatý švédky, ale nadržená Tatra

Ehm - a ty budeš jednou navrhovat baráky?
lol

Sim>Ja bych na to koukal tak, ze auto ma samo o sobe teziste relativne nizko. Clovek, kterej sedi na sedacce teziste celku tim padem zvysuje a tak bude dochazet k vetsimu naklaneni a tim padem nerovnovahou mezi zatizenim vnitrnich a vnejsich pneumatik. Jakmile se vnitrni odlehci moc, jako by nebyly .

Kdyby slo o pridavani vahy do teziste vozu, bude podle me situace trosku jina a dost mozna, ze to bude stejny s prazdnym i s plnym autem.

Naopak kdybys pod podlahu dal ocelovou desku, mohly by se vlastnosti zlepsit, cemuz by odpovidal fakt, ze se kdysi treba do embecek davalo na dno kufru zavazi.

To vse jsou ale jen logicky uvahy a ne podlozeny fakta

Takže podle tebe, když naložim do auta pět lidí, tak můžu jezdit po dvou kolech?

Na hmotnosti by skutečně záležet nemělo. Podmínka ztráty stability (překlopení): Záleží na relativní výšce těžiště, pokud se tato s jinou hnotností nákladu změní. Lidově řečeno Vmez = odmocnina[(b*g*r)/(2*h)] z čehož plyne, že pokud má prázdné vozidlo těžiště níže než řidič v něm sedící, čtyři další osoby v autě situaci zhorší. Mezní rychlost ve stejné zatáčce bude nižší.

b = rozchod kol
g = 9,81 - gravitační zrychlení
h = aktuální výška těžiště ( celkového )
r = poloměr zatáčení

Při podmínce bočního smyku platí že

Vmez = odmocnina(f.g.r) kde

f = součinitel tření pneu-povrch silnice
r = poloměr zatáčení
g = 9,81

Zde si všimněme, že nevystupuje ani výška těžiště ! Tj.
větší setrvačná síla působící ven ze zatáčky způsobená pěti člověky ve autě je plně kompenzovaná vyšší mezí přilnavosti (díky vyššímu přítlaku na kola)

Která situace nastane dřív, zda překlopení ( náklon - dvě kola - bok - střecha - příkop ) anebo smyk ( zahvízdání gum - smyk - příkop ), to záleží na konkrétních číslech.

A pak ještě jde o to, jak se mění součinitel f v průběhu toho všeho. Přitížená guma se může lokálně zahřát či přehřát, její třecí vlastnosti příp. mechanické (uvnitř materiálu) se můžou změnit.. a výpočet toho nekonstantního součinitele tření o hodně překračuje jednoduchou vzorečkovou fyziku. Pokud to jde vůbec spočítat...

Nekonstantní součinitel tření, tam je zakopanej pes

PavelER-5, wendigo > Aků reču to hovorítě ?

Volný překlad - když pneu zapískají, už nepřidávej.

PavelER-5> Tak to řeknu hned a nedělám machra, ne ? Nerad používám cizí termity když v nich nejsem suteréní.

Naposledy editováno 26.03.2008 10:58:27