Naposledy editováno 10.01.2016 20:38:59

Milý Kájo. Nezlob se, ale čekala jsem od manželství víc. Je to pořád stejné, stereotypní, nic se neděje a mě už to nebaví. Odjíždím k mamince a podávám žádost o rozvod. Božka." Položí dopis na stolek, aby byl na očích a schová se pod postel. V tom přichází Kája. Přečte si dopis a nahlas uvažuje.
"No co se dá dělat. Všechno zlé je k něčemu dobré." Zvedá telefon a volá:
"Ahoj, miláčku, tak ta stará kráva to už asi pochopila a podává žádost o rozvod. Jen jí tu něco napíšu a za chvíli jsem u tebe."
Vezme dopis, připíše k němu několik vět a zabouchne za sebou dveře.
Boženka vyleze zpod postele celá ubrečená, přes slzy nevidí a vrhne se na dopis, kde je připsáno:
"Taky jsem si dělal legraci. Šel jsem na pivo, byly ti vidět nohy. Kája"

Kdo si všimne co se tam děje?

Danielos píše:




Kdo si všimne co se tam děje?

pěkně jim to tam značkuje

Každý správný kočí,ku svému kolu močí....

Von právě ale močí k cizímu

Danny350 píše: Von právě ale močí k cizímu

Nééé...to je jejich. Je to taky KTM...
Jo...teď jsem si všimnul,že močící není od KTM....

Naposledy editováno 12.01.2016 12:20:54

Naposledy editováno 17.01.2016 10:58:27

blaubod píše:

Dyť je to šestka. To je jak zásun ze zoufalství do 150tikilový machny

FiZzeR> Vždyť víš, jak to je. I to je fajn, ale nesmí se to dozvědět kamarádi.

Jdou dva týpci přes Žižkov, když v tom se před nima odšoupne víko kanálu uprostřed chodníku a vykoukne šedivej fousatej dědek.
Koukne na týpky a šeptem povídá: Chlapi,už skončila válka?
Borci na sebe mrknou a jeden povídá: Ještě ne.
A děd povídá: Zasranej Napoleon......

Miluje se chlapec s dívkou a v tom nejlepším chlapec přestane a zůstane nehybný na 3 minuty.
Děvče: "Co děláš?"
On: "To je úplná novinka,viděl jsem to na internetu,když jsem se díval na porno.Jmenuje se to LOADING....."

- Nechceš jít ven?
- Přišla mi zásilka zabalená v šesti metrech kvalitní, bublinkové fólie...
- Chápu, bav se.

Snad tímto neporušuji pravidla fora nebo demokracie

dedek_new>

Na pracáku v Plzni mě upoutalo volné místo gynekologický asistent. Tak jsem se zeptal prostředkovatelky, v čem ta práce spočívá.
Ta vytáhla složku a říká: "No, to přijmete příslušnou pacientku, připravíte ji na vyšetření, svléknete spodní prádlo, uložíte ji na vyšetřovací křeslo, namydlíte rozkrok, oholíte a pak jí vetřete olej na pohlavní orgán.
Plat je 34.000 korun měsíčně. Ovšem jestli máte zájem, musel byste do Rokycan, to je odtud 20 km.
Tak jsem se podivil: "Jo, tak ta práce je v Rokycanech?" Zprostředkovatelka: "Ne, ne, práce je tady v Plzni.

Ale v Rokycanech momentálně končí fronta zájemců..."

Ajťák a manažer
Chlápek letí v balónu a najednou zjistí, že začíná klesat, nepůjde to zastavit a neví, kde je. Tak se rozhlíží kolem a pod sebou uvidí nějakého turistu. Zavolá na něj:
"Haló, pane, nevíte, kde jsem?"
Turista se podívá na chlápka v balónu a odpoví: "V balónu!"
Chlápek trochu naštvaně odpovídá:
"To vím, ale tak mně napadá - vy musíte být ajťák, že?"
"Jak jste na to přišel?", zvědavě se ptá turista.
"To je jednoduché", říká chlápek. "Vaše odpověď je zcela přesná a je mi úplně na hovno."
"Jak vás tak poslouchám, vy musíte být manažer, ne?" ptá se turista.
"A jak jste na to přišel vy?", je překvapen chlápek v balónu.
"To je taky úplně jednoduché", odsekne turista, "vy jste v prdeli a můžu za to já."

per.la>

Hello.... už jsem se tu dlouho neukázala..... Dáme pár blbin?

Po skončení fotbalového utkání se davy fandů hrnou
ven ze stadionu. Jen parta kluků leze přes plot. Jeden
z pořadatelů na ně zavolá:
"To nemůžete odejít, kudy jste sem přišli?"
"Však to právě děláme."

Sedí dvě blondýnky v baru a jedna říká: "Mně ale
pálí žáha."
A ta druhá jí odpoví: "Ani se ti nedivím, máš levou kozu v popelníku."
----------
Víte, co se stane, když hodíte telefon do vody?
Nevím.
Vodafon.

Víte, co se stane, když hodíte telefon do čaje?
Nevím.
Teamobile.
--------------
"Tati, jaká je nejvyšší hora na světě?"
ptá se malá Monička.
"Nevím," odpoví tatínek.
"A tati, kdo je prezidentem USA?"
"Nevím."
"A tati ,který stát je největší?"
"Nevím."
"Tati, a nevadí ti, že se tě pořád na něco ptám?"
"Jen se ptej, Moničko, jinak se nic nedozvíš."
----------
Maminka: Pepíčku, jaký je tvůj oblíbený předmět na škole?
Pepíček: "Kvantová fyzika."
Maminka: "Ale tu přece na škole nemáte!"
Pepíček: "Právě proto!"
-----------
Víte, jaký je rozdíl mezi ženou a mouchou?
Moucha vás otravuje jen v létě.
-------
Paní učitelka zavolá Pepíčka k tabuli a zeptá se ho: "Pepíčku, co to tady visí za ptáka?"
Pepíček odpoví: "Je tady netopýr, ale že by visel za ptáka?"
-------
Přijde pán k chlapečkovi a ptá se ho:
"Nevíš, kde tady bydlí pan Novák?"
"Vím, p
ojďte, já vám to ukážu."
Když vyjdou společně až do dvacátého patra, chlapeček ukáže na dveře a povídá:
"No, tak tady bydlí ten pan Novák, ale jestli s ním chcete mluvit, tak sedí na lavičce před domem."
---------
Velký hotel na riviéře. V pravé poledne vystoupí krasavice na nízkou střechu budovy. Svlékne se donaha, najde si hezké místečko a lehne si na břicho.
Po čase přijde číšník: "Madam, tady nemůžete ležet."
"Proč ne? Z ulice sem není vidět, jsem za květináči a ležím na břiše."
"To je pravda. Jenomže ležíte na skleněné střeše jídelny."
----------
Jede autem parta blondýnek na nákupy. Zaparkují před obchodem a jdou nakupovat.Za tři hodiny se vrátí k autu a řidička říká: "Sakra, já jsem zapomněla uvnitř na sedadle klíčky. Co budeme dělat?"
Žádnou z nich nic nenapadá, tak do auta buší a mlátí. Po nějaké chvíli začne pršet a jedna z nich říká: "Panebože, já jsem zapomněla zavřít zadní okýnko."
--------
Co se stane ze Sněhurky, když strčí prsty do zásuvky?
Popelka.
----------
Jdou manželé do čínské restaurace. Manželka se ptá číšníka: "Co nám můžete nabídnout k jídlu?"
Číšník odpoví: "Máme psí steaky, kočičí nohy..."
Manželka odpoví: "Ježkovy oči."
Číšník odpoví: "Dobrý výběr."
-------------

Dobrodružství na veřejném záchodě
Kterákoliv z nás by mohla dosvědčit tento příběh, který napsal sám život.
Dobrodružství na veřejném záchodě
(Kronika sepsaná ženou)

Moje máma byla horlivou navštěvovatelkou veřejných záchodků. Od malička me
brala s sebou na záchod, učila mě očistit prkénko toaletním papírem a
potom ho po obvodu pečlivě poklást kousky papíru. A nakonec mi kladla na
srdce: “Nikdy, nikdy si nesedej na mísu veřejného záchoda.” Pak mi
ukázala záchodovou “pozici”, která spočívá v balancování nad mísou v
polosedu, aniž by se tělo jakýmkoliv způsobem dotklo prkénka.
To bylo před mnoha lety. Ale ještě dnes, i když už jsem dospělá, je pro mě
bolestně obtížné tuto “pozici” vydržet, když je můj močák těsně před explozí.

// Také mne to učili...//

Když „musíš jít“ na veřejný záchod, narazíš na frontu žen, která působí dojmem,
že zde lze koupit trenky Brada Pitta za poloviční cenu. Tak trpělivě čekáš a
mile se usmíváš na ostatní, které mají taktéž diskrétně nohy křížem a
konečně se ocitly ve skupině, kde lze mluvit o všech těch blbostech, o
kterých normálně mluví jen ženy ve frontě na čůrání.
Konečně jsi na řadě. Zkontroluješ pod dveřmi všechny kabinky, jestli uvidíš
nohy. Všechny jsou obsazené. Konečně se jedna otevře a ty téměř vystrčíš
z kabinky osobu, která ji až dosud okupovala. Vsoupíš a zjistíš, že
zamykání dveří nefunguje. Nevadí....., podržím je rukou. Chceš si pověsit
kabelku na háček, který by měl na dveřích být, ale..... žádný tu není, tak si
ji pověsíš kolem krku a sleduješ, jak se pod tebou houpe, a snažíš se
nevnímat, jak ti ucho od kabelky „stíná“ hlavu, jelikož máš kabelku plnou
bordelu, který sis tam po dlouhou dobu „střádala“ a z něhož většinu věcí
vlastně nepoužíváš, ale je důležité je nosit, co kdyby náhodou.....
Ale vraťme se ke dveřím..... jelikož neměly funkční zámek, máš jedinou možnost
– podržet je rukou, zatímco tou druhou si bleskově sudnaváš kalhotky a
zaujímáš „pozici“.....
Úleva...... Áhhhhhh..... Ještě větší úleva..... A najednou ti zazvoní mobil – který
je samozřejmě v kabelce. To je ta chvíle, kdy ti svaly začínají
vypovídat službu.... Strašně ráda by sis sedla, ale neměla jsi čas očistit
prkénko ani ho pokrýt papírem, takže stále udržuješ „pozici“, nohy se ti
klepou tak silně, že by dosáhly 8. stupně Richterovy škály, snažíš se
nevšímat si toho tenkého praménku, který se lepí na míse a od kterého sis
ušpinila silónky - což bude určitě vidět!!! Ale mobil už naštěstí přestal
zvonit. Abys odpoutala mysl od tohoto neštěstí, začneš hledat ruličku
toaletního papíru, aaaaale..... haha! Role je prázdná...! Nohy se ti klepou
pořád víc. Vzpomeneš si, že máš ješte kousek papírového kapesníku,
kterým sis před chvílí vyčistila nos. Bude muset stačit. Zmačkáš ho tak, aby
sál co nejvíc. Ale je opravdu malý a navíc je pořád ještě vlhký od toho, jak
ses vysmrkala. Vtom někdo vezme za kliku tvé kabinky, a jelikož zámek na
dveřích stále nefunguje, dostaneš obrovskou ránu dveřmi do

hlavy. Zostra a jako šílenec zařveš: „OBSAZENOOOOOO“!!!!! Zatímco pořád
ještě přidržuješ dveře volnou rukou, zazvoní znova telefon. Jak se snažíš
ho definitivně vypnout, onen kousek kapesníku ti vypadne z ruky přímo do
loužičky na podlaze, o které si nejseš jistá, jestli je voda nebo
hmmmm..... che! Nohy už nezvládají vypětí, podlomí se ti a ty letíš naznak
, až dosedneš na záchodovou mísu. V mžiku jsi opět na nohách, se
štítivým odporem, ale už je příliš pozdě, tvůj zadek už přišel do kontaktu s
těmi všemi původci a formami života z prkénka, které jsi TY, i když jsi měla
čas to udělat, předtím neobložila toaletním papírem, který tu v každém
nebyl. Když pomineme tu ránu do hlavy, uříznutou hlavu od ucha kabelky,
ušpiněné nohy a silónky a tu ještě stále vlhkou věc i vzpomínku na to, jak
ti máma říká: „To je nechutné..... nedokážeš si představit, jaké všechny
bys tu mohla chytnout......“, tahle katastrofa tím ještě nekončí.....
Automatický senzor záchoda je teď tak zmatený, že nechá vodu
spláchnout do odpadu všechno tak vehementně, že se musíš chytit držáku,
na kterém visí toaletní papír (pokud tu je) ze strachu, že tě
spláchne s sebou a ty vypluješ někde v Číně. Až teď konečně rezignuješ.
Jsi zlitá vodou, která vystříkla ze záchodové mísy jako fontána. Jsi
vyčerpaná. Snažíš se utřít celofánem ze žvýkaček Winterfresh a pak vyjdeš
z kabinky k umývadlu. Nejsi schopna zjistit, jak funguje automatický
senzor na kohoutku, tak si umyješ ruce slinami a utřeš je do
papírového ručníku. Procházíš kolem fronty žen, které ještě stále čekají se
zkříženýma nohama, a nejsi schopna se ani zdvořile usmát. Vtom tě
jakási dobrá duše na konci řady upozorní, že za sebou táhneš na botě
přilepený toaletní papír dlohý jak Mississippi...! Sundáš ho z podrážky boty,
tupě ho vložíš do ruky ženě, která ti to sdělila, jemně řekneš: „Vemte si
ho....., možná ho budete potřebovat!!!“ a vyjdeš ven.
Tam koukneš na svého manžela, který vešel na pánský záchod, použil ho a
vyšel zas ven a který měl dostatek času si přečíst Vojnu a mír, zatímco na
tebe čekal. „Proč ti to tak dlouho trvalo?“ zeptá se tě naštvaně.... „Bál
jsem se o tebe..... dokonce jsem ti volal, jestli se ti něco nestalo........, ale
nezvedalas to!!!!!!!“. A tohle je přesně ta chvíle, kdy ho pošleš do
„hajzlu!“.

Tento příběh je věnován VŠEM ŽENÁM NA CELÉM SVĚTĚ, které kdy musely
použít veřejný záchod. A konečně vysvětluje vám, naši mužové, proč nám
to tak dlouho trvá.

Naposledy editováno 01.04.2016 20:35:37

Psycho_vlk_Wolf> a ja myslel, ze je to energie sbalena na cestu