Nejsem stavař,ale dělal jsem si přístřešek 5x3m. Stojny a zavětrováky z trámků 10x10cm,střechu z trámků 10x5cm po 1m postavené na kant. Na to záklop z coulových desek a na to lepenkové šindele. Drží to,nehejbe se to,a když na to napadne sníh,tak to nic nedělá. Jediná chyba je,když je na střeše více sněhu a přes den je nad nulou,v noci pod nulou,tak ty šindele podtíkají,i když jsem pod ně dal térpapír. Ale je to jenom,když je více sněhu.

nejsem stavar, ale soused ma pristresek na 2 auta s rovnou strechou z tramu 30x30

Stavař nejsem, jsem statik a rozhodně podle tvého zadání bych se neodvážil říct, jaký tam budou trámky
Jen pro představu, kdyby jsi to chtěl pojmout fundovaně, tak potřebuješ zadat půdorysné rozměry přístřešku, sklon v procentech nebo stupních. Skladbu střešního pláště. Lokalitu, kde to stavíš (kvůli větru a sněhu). Jestli bude přístřešek mít zakryté i některé stěny, nebo je plně otevřený bez stěn (tlak a sání větru je u přístřešku dominantnější, než sníh), apod. Pak jak to bude založené, kde to může být zavětrované (případně bez zavětrování), jaké spoje si představuješ (skryté, viditelné - kvůli tuhosti). Přístřešek 6,5 m není drobeček, dřevěné domky bývají 6 m velké.

Ale z praxe ti mohu říct, že co Čech, to odborník, takže uvidíš různé dimenze a konstrukce přístřešků, každý to už dělal, každý jinak a všem to stojí. A ty, co jim to nestojí, zničilo jim to auta, ti to nenapíšou Minule jeden tesař řekl, že tam mám trámy jak na kostel, postavil to podle sebe a po první zimě investor celý přístřešek zesiloval ...
Když občas jdu naší krajinou, rozhodně bych pod 80% těch konstrukcí auto spíš nezaparkoval.

Naposledy editováno 31.08.2018 08:31:09

KubaLC8> takový trámy nemám ani jako nosný na baráku, to bude asi nějaká chyba ne?

ed.: kdybych si něco takovýho stavěl já, stojny bych vyzdil z plných cihel, hlavní trámy cca 15x15, ostatní cca 10x12

Naposledy editováno 31.08.2018 08:45:56

Spočítať ti to neviem,
ale tu je manuál na stavbu prístrešku svojpomocne aj s rozmermi..ako inšpirácia
https://urobsisam.zo...vhodny-na-parkovanie

Ja mám pergolu 4x6m a celá je z trámov 10x10

Danny350> chyba to nebude... dimenzovat dřevěné trámy na 6,5 m je hovadina... Má to smysl tak do rozpětí cca 4-4,5 m - to ještě vychází rozumná dimenze, pak už to jsou takový obludy... Předpokládám, že na baráku je ne větší rozpětí nemáš.

Kelím: Vykašli se na to. Buď dej doprostřed ještě jednu řadu sloupů (předpokládám že je budeš mít po třech) nebo si to nech navrhnout a udělat z oceli. Tohle jsou samozřejmě jenom základní koncepční rady, jinak platí to co psal Roubi...

Fakt to ma 30x30cm

Mám na otevřený šopě krokve po vlašsku 6,15 na čistý rozpon 5,75 m, přikryté trapézovým plechem, osově 114 cm, profil 140x180. Zatím to udrželo i 30 cm sněhu i vichřici. Kotvený do země na tah a zavětrovaný je to sakra důkladně, takže namáhání jen sníh a sání větru. Přichycený svorníkama M16 s tesařskou podložkou do bačkor z trámu 180x260. Trapézák mám kvůli sání větru chycenej v každý vlně - na tom jsem nešetřil.

V případě sněhový kalamity se sníh dá i odhrnout, ale vichr, to je prevít...

KubaLC8> slušné trámy, to už tam mohl dát rovnou pařez Baobabu a to stání do něj vydlabat

Lad22 píše: KubaLC8> slušné trámy, to už tam mohl dát rovnou pařez Baobabu a to stání do něj vydlabat

Proč? 300x300 mm je sice divný rozměr, vždy má být šířka menší, než výška, ale není to nereálné. Na Slapy mi na 7,0 m vyšel trám 240/460 mm. Jen ho tam pán nedal a dneska má uprostřed dva sloupky místo vytouženého volného přístřešku

mám přístřešek se sedlovou střechou 6,5x3,5m, trámy mám 13x13, krovy jsou 8x16, desky na spojení krovů jsou 4x15, krytinu mám plech, u švagra jsme dělali stání na dvě auta, cca 7x5 a jsou tam trámy 16x16 a krovy 9x18, střecha má sklon cca 10°

Jen obecná poznámka:

PERGOLA - konstrukce bez střešního pláště, pouze kostra ze dřeva
PŘÍSTŘEŠEK - konstrukce se střešním pláštěm. Případně možné zakrytí stěn (plné / částečné)

To jen proto, že na pergole samozřejmě konstrukce nese jen sama sebe (vlastní tíha) a vítr opírající se pouze do prvků. Tedy subtilní konstrukce. Takže když má někdo pergolu z trámků 100/100 mm není to to stejné, jako když má přístřešek z trámků 100/100 mm. Slovíčkaření, ale technicky velmi podstatné.
A potom jde o to, že kdo na přístřešku použil záklop např. z OSB, které má dobře přišroubované k trámům, tak výrazně zesílil tuhost konstrukce a vytvořil takzvaný T průřez, což už je zase jiná kapitola. Takže ten, co má trámky 100/100 + OSB má únosnější konstrukci, než ten co má trámky 100/100 a přes ně jen latě nebo plech.

KubaLC8 píše: Fakt to ma 30x30cm

Já měl na staré části baráku o půdorysu 7x10 metrů největší trámy 18x16 (a to byly pozednice na té 10 metrové délce do kterých byly zatesaný krokve) a to to neslo celou konstrukci sedlové střechy s pálenou taškou.
Nějak tedy nerozumím tomu, proč by na garážovej přístřešek, kde ty trámy neponesou prakticky nic (předpokládám jen latě a nějakej šindel) měly být ty trámy 3x tak silný.
Jako trám 30x30 jsem ještě nikdy neviděl, takový nemám ani na stodole 10x14 metrů o výšce štítu 10 metrů.

Roubi_R1 píše:

Co se stalo? na první pohled to nevypadá jako úplný nesmysl konstrukce...

Roubi_R1> To je ale plánovaný - přes léto stání pro auto a přes zimu salaš pro ovce...

Danny350> Já ti to vysvětlím úplně jednoduše. Cca do roku 1950 se dřevěné konstrukce (vlastně jakékoliv konstrukce) navrhovaly empiricky podle odborné literatury a pouze na I.MS (únosnost). A někteří borci to dělají bohužel dodneška, hlavně staří projektanti (ne statici). Existují krásné knihy na návrh krovů, stropů, existují statické tabulky, jenže jsou v dnešní době neplatné! Parametr moderní doby II.MS (deformace) je novodobý prvek, který 2x zvětšuje dimenze (bez ohledu na materiál konstrukce). Ve staré odborné literatuře (neskutečně krásné a propracované knihy) máš krovy rozdělené podle typu konstrukce a rozpětí a u toho máš napsané dimenze. Ty jsou na dnešní poměry o cca polovinu menší, než nové dle Eurokódu. Dneska nikdo nechce prohnuté stropy a krovy, každý má všude SDK a na tom vidíš každou trhlinu. Ještě, když jsem končil školu, byl limit na příčky L/350 < 28 mm, dneska je L/500 < 15 mm. Tady vidíš na reálném příkladu, proč tam, kde dřív stačil prvek 100 dneska musí být 200.

Takže objekty staré 50 - 100 a víc let mají krovy jako párátka, stejně tak stropní trámy a funguje to. Je to vysušené, prohnuté, ale funkční! Já mám doma stropní trámy na 8 m 160/260 mm, reálný průhyb trámu naměřený 60 mm. Objekt z roku 1899. Na takhle křivou podlahu chceš dneska dát stůl? Novodobý limit je 12 mm, takže jsem musel trámy zesilovat a průhyb vyrovnávat. Nemusel, ale taky chci "rovnou" podlahu.
Takže když dneska rekonstruuješ starý objekt, musíš posuzovat dle dnešní platné normy (bez ohledu na logičnost věci) na aktuální limity a prostě to nevyjde, a to posuzuje na limity co v době výstavby neexistovaly. Trochu kocourkov, ale když to mám podepsat, prostě musím dodržet normu, jediný argument u případných sporů s klienty.
A aby to bylo ještě zábavnější, původní normy ČSN byly v tomto ohledu tolerantní, takže když je teď posoudíš podle EN normy, taky nevyjdou.

Wenca24> Je to empirická konstrukce od architekta, návrh statika nechtěl, bylo mu líto zaplatit. Ve výsledku se sečetlo víc faktorů - chybný návrh - chybná realizace tesaře co vše znal a věděl - chybné kotvení a spoje - a přišla zima. Jediné co vydrželo, byla střecha, ale na dalších fotkách bys viděl, že i tam selhaly vodorovné prvky a spoje. Překvapivě to neudělal sníh, který každý považuje za hlavní faktor, ale vítr.

Roubi_R1 píše: Wenca24> Je to empirická konstrukce od architekta, návrh statika nechtěl, bylo mu líto zaplatit. Ve výsledku se sečetlo víc faktorů - chybný návrh - chybná realizace tesaře co vše znal a věděl - chybné kotvení a spoje - a přišla zima. Jediné co vydrželo, byla střecha, ale na dalších fotkách bys viděl, že i tam selhaly vodorovné prvky a spoje. Překvapivě to neudělal sníh, který každý považuje za hlavní faktor, ale vítr.

A tesař se jmenoval Máchal?

Roubi_R1 píše: Wenca24> Je to empirická konstrukce od architekta, návrh statika nechtěl, bylo mu líto zaplatit. Ve výsledku se sečetlo víc faktorů - chybný návrh - chybná realizace tesaře co vše znal a věděl - chybné kotvení a spoje - a přišla zima. Jediné co vydrželo, byla střecha, ale na dalších fotkách bys viděl, že i tam selhaly vodorovné prvky a spoje. Překvapivě to neudělal sníh, který každý považuje za hlavní faktor, ale vítr.

Me to spíš příjde na špatný provedení - hlavně asi spoj vzpěr ke sloupkům a průvlakům a nedostatečné kotvení... Vidím plný štít - to je celkem plocha no...

Danny350 píše: Já měl na staré části baráku o půdorysu 7x10 metrů největší trámy 18x16 (a to byly pozednice na té 10 metrové délce do kterých byly zatesaný krokve) a to to neslo celou konstrukci sedlové střechy s pálenou taškou.
Nějak tedy nerozumím tomu, proč by na garážovej přístřešek, kde ty trámy neponesou prakticky nic (předpokládám jen latě a nějakej šindel) měly být ty trámy 3x tak silný.
Jako trám 30x30 jsem ještě nikdy neviděl, takový nemám ani na stodole 10x14 metrů o výšce štítu 10 metrů.

Tam je ale zásadní rozdíl v jiném konstrukčním/statickém systému... Nelze srovnávat konstrukční prvek, který je součástí systému krovu sedlové střechy a trám rovné střechy, který je prostý nosník. Když už, tak to srovnej např. se stropním trámem...

Jinak já osobně nemám nic proti empirickým návrhům (po staru), pokud si to člověk dělá pro sebe. Pokud se to postaví stejně, jako to stavěli naši předci, není důvod proč by to mělo v dneska spadnout, když jim to drželo. Je třeba si ale uvědomit limity tohoto způsobu...tzn. je by například nikdy nenapadlo dávat dřevěné trámy na 6,5 m rozpětí. Nelze to zkloubit - nelze chtít výhody moderních lehkých konstrukcí a přistupovat k nim stejně jako před 70 lety. Tenkrát to tak prostě nestavěli..
Nemyslím si ale, že to je dneska dvojnásobek oproti dřívějšku, jak psal Roubi

Wenca24> K tomu dvojnásobku: dřív nebyl průhyb vůbec. Pak byl koeficient pro zatížení 1,2 a 1,4, dnes 1,35 a 1,5. Pro dřevo jsou pak ještě další koeficienty závislé na spoustě faktorů (např. Kmod dříve 0,8 dnes 0,6; apod.). Dvojnásobek to číselně přímo není, to máš pravdu, ale jestli je to 1,6 nebo 1,8 už je nepodstatné. Takže jsem to zaokrouhlil. Ten nárůst je tam velký, u dřeva je nejvíce znát a vidět.

Roubi_R1 píše: Danny350> Já ti to vysvětlím úplně jednoduše. Cca do roku 1950 se dřevěné konstrukce (vlastně jakékoliv konstrukce) navrhovaly empiricky podle odborné literatury a pouze na I.MS (únosnost). A někteří borci to dělají bohužel dodneška, hlavně staří projektanti (ne statici). Existují krásné knihy na návrh krovů, stropů, existují statické tabulky, jenže jsou v dnešní době neplatné! Parametr moderní doby II.MS (deformace) je novodobý prvek, který 2x zvětšuje dimenze (bez ohledu na materiál konstrukce). Ve staré odborné literatuře (neskutečně krásné a propracované knihy) máš krovy rozdělené podle typu konstrukce a rozpětí a u toho máš napsané dimenze. Ty jsou na dnešní poměry o cca polovinu menší, než nové dle Eurokódu. Dneska nikdo nechce prohnuté stropy a krovy, každý má všude SDK a na tom vidíš každou trhlinu. Ještě, když jsem končil školu, byl limit na příčky L/350 < 28 mm, dneska je L/500 < 15 mm. Tady vidíš na reálném příkladu, proč tam, kde dřív stačil prvek 100 dneska musí být 200.

Takže objekty staré 50 - 100 a víc let mají krovy jako párátka, stejně tak stropní trámy a funguje to. Je to vysušené, prohnuté, ale funkční! Já mám doma stropní trámy na 8 m 160/260 mm, reálný průhyb trámu naměřený 60 mm. Objekt z roku 1899. Na takhle křivou podlahu chceš dneska dát stůl? Novodobý limit je 12 mm, takže jsem musel trámy zesilovat a průhyb vyrovnávat. Nemusel, ale taky chci "rovnou" podlahu.
Takže když dneska rekonstruuješ starý objekt, musíš posuzovat dle dnešní platné normy (bez ohledu na logičnost věci) na aktuální limity a prostě to nevyjde, a to posuzuje na limity co v době výstavby neexistovaly. Trochu kocourkov, ale když to mám podepsat, prostě musím dodržet normu, jediný argument u případných sporů s klienty.
A aby to bylo ještě zábavnější, původní normy ČSN byly v tomto ohledu tolerantní, takže když je teď posoudíš podle EN normy, taky nevyjdou.

No ale nad přístřešek pro auto snad nebude dávat sádrokarton a stavět na něj stůl ne?
Přece pro tuto potřebu tam nebudu srát 3x tak tlustej trám, jen proto, aby nebyl uprostřed trošku prohnutej...
Ale tak každýho věc no.

Roubi_R1 píše: Wenca24> K tomu dvojnásobku: dřív nebyl průhyb vůbec. Pak byl koeficient pro zatížení 1,2 a 1,4, dnes 1,35 a 1,5. Pro dřevo jsou pak ještě další koeficienty závislé na spoustě faktorů (např. Kmod dříve 0,8 dnes 0,6; apod.). Dvojnásobek to číselně přímo není, to máš pravdu, ale jestli je to 1,6 nebo 1,8 už je nepodstatné. Takže jsem to zaokrouhlil. Ten nárůst je tam velký, u dřeva je nejvíce znát a vidět.

Já vím, ale mezní stav použitelnosti (průhyb) počítáš bez koeficientu zatížení. Dřevo se ještě časem dotvarovává v závislosti na okolních podmínkách, zejména vlhkosti a samozřejmě, že v tomto konkrétním případě - tedy prostý nosník dlouhého rozpětí, to má rozhodující vliv.
Nelze to ale zobecňovat.

Wenca24 píše: Tam je ale zásadní rozdíl v jiném konstrukčním/statickém systému... Nelze srovnávat konstrukční prvek, který je součástí systému krovu sedlové střechy a trám rovné střechy, který je prostý nosník. Když už, tak to srovnej např. se stropním trámem...

Jinak já osobně nemám nic proti empirickým návrhům (po staru), pokud si to člověk dělá pro sebe. Pokud se to postaví stejně, jako to stavěli naši předci, není důvod proč by to mělo v dneska spadnout, když jim to drželo. Je třeba si ale uvědomit limity tohoto způsobu...tzn. je by například nikdy nenapadlo dávat dřevěné trámy na 6,5 m rozpětí. Nelze to zkloubit - nelze chtít výhody moderních lehkých konstrukcí a přistupovat k nim stejně jako před 70 lety. Tenkrát to tak prostě nestavěli..
Nemyslím si ale, že to je dneska dvojnásobek oproti dřívějšku, jak psal Roubi

Nemáš pravdu - viděl jsem dost starých konstrukcí, kde i takové rozpony trámů jsou. Tazatel řeší rozpon 6 m při délce 6,5 m a je to sice hodně, ale ne nemožné. Je ještě jedno řešení - udělat z toho spřažený ocelo-dřevěný nosník. Na spodek trámu dát ocelovou pásovinu a tu po cca 15 cm přišroubovat samořezama 6 mm do trámu. Tohle ocelový táhlo dokáže hodně eliminovat průhyb trámu.

charlie.vtx1800> OK, a jaky meli prurez ty tramy? Sprazeni s ocelovou pasovinou samozrejme pomuzou..

Když jsem dělával střechy, tak starej mistr tesař říkával, že to co je rozpon mezi sloupkama větší než 4m je průser, kterej se bude prohýbat vlastní váhou a buď to podepřít sloupkem nebo to udělat ze železa. Jinak, já mám sloupky 14/14, vaznice 14/20 a krokve 12/18.pásky 10/10
Půdorysně je to 8x4,5m, spád cca 5° na střeše celoplošnej záklop, na něm asfaltová samolepka, kontra latě, latě a taška. Taška je tam jen estetika, páč při velkým dešti sem tam podtíká.Pokud budeš mít spád menší než 10° tak je tam cokoliv za krytinu na nic ( v takovým spádu nefunguje )krom trapézu, falcované, popř. asfaltového pásu nebo PVC fólie. Možná i Onduline vyjde. Z hlavy nevím, hledat se mi to nechce :)

Kelim : nevěděl by to pan Lorenc ?

Danny350> Píšu snad, že si má dát na přístřešek SDK a stůl? Nepíšu.
Snažil jsem se trochu konkrétněji vysvětlit to, proč na starým baráku máš malý trámy a na novým větší (možná).

Napíšu konkrétní příklad:
parkovací stání délky 4,5 m
šířka 6,5 m
střecha OSB tl. 24 mm + plech ... 30 kg/m2
oblast nejnižšího sněhu ... 75 kg/m2 (nepochozí střecha s nutnou údržbou)
vítr neuvažuji z časových důvodů

krokev (to není ten čelní trám na 6500 mm), ale ten kolmý na to:
trám 100x100 mm
osově od sebe 1000 mm

deformace 122 mm
pevnostní využití 185 %
takže vidíš, že to je dost nereálné - číselně, že by to třeba nespadlo nejde vyloučit.

Aby to na 4,5 m vyšlo dle platných norem, potřebuje:
1) trám 100/220 mm v osové vzdálenosti 1000 mm
nebo
2) trám 100/180 mm v osové vzdálenosti 625 mm

čelní trám na 6500 mm
vychází mu trám 200/320 mm (šířka / výška)

sloupky 200x200 nebo 180x180 mm

A to jsem teď navrhl přístřešek 6,5 x 4,5 m s nejmenším možným reálným zatížením bez účinků větru. Můžeme započítat pásky pro snížení rozpětí a půjde na čelní trám 180/280 mm.

Pro doplneni. Stojny budou na jedny strane trubky 110 mm asi 4 ks a na strane druhy prijde pozdnice prisroubovat na stavajici pristresek na karavan tak zavetrovani to bude dostatecne . Z nejhorsiho to na zimu na dvou mistech podepru . Na strese budou late a trapez plech . Myslite ze tramy 20 x16cm budou stacit. Ponese to jen snih a je to pod stromem tam moc nechumeli.